Spojenci Ukrajiny z Evropy a Japonska jsou mírovým plánem USA znepokojeni

Toto prohlášení přichází den poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Kyjev čelí „jednomu z nejtěžších momentů v naší historii“ kvůli tlaku na přijetí plánu, jehož uniklé detaily jsou vnímány jako výhodné pro Moskvu. Americký prezident Donald Trump dal Ukrajině čas do 27. listopadu, aby 28bodový plán přijala, zatímco ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že by mohl sloužit jako „základ“ pro urovnání.

Společné prohlášení v sobotu podepsali lídři Kanady, Finska, Francie, Irska, Itálie, Japonska, Nizozemska, Španělska, Velké Británie, Německa a Norska. Připojili se k němu také dva vysocí představitelé Evropské unie. Lídři v něm zdůraznili, že jsou připraveni se angažovat, aby budoucí mír byl udržitelný, ale trvají na principu, že hranice nesmí být měněny silou.

Dále vyjádřili znepokojení nad navrhovaným omezením ukrajinských ozbrojených sil, které by Ukrajinu učinilo zranitelnou vůči budoucím útokům. Prohlášení také upozornilo, že implementace prvků souvisejících s Evropskou unií a NATO by vyžadovala souhlas členských zemí těchto organizací.

Široce uniklé detaily amerického mírového plánu navrhují, aby se ukrajinské jednotky stáhly z části východní Doněcké oblasti, kterou aktuálně kontrolují. Plán by de facto uznal ruskou kontrolu nad Doněckou a sousední Luhanskou oblastí a také nad jižním poloostrovem Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Plán rovněž počítá se zmrazením hranic jižních ukrajinských oblastí Cherson a Záporoží podél současných bojových linií, přičemž obě oblasti jsou částečně okupovány Ruskem.

Americký návrh by dále omezil velikost ukrajinské armády na 600 000 vojáků, s evropskými stíhačkami umístěnými v sousedním Polsku. Kyjev by sice obdržel „spolehlivé bezpečnostní záruky“, nicméně konkrétní detaily nebyly upřesněny. Dokument uvádí, že „se očekává“, že Rusko nenapadne své sousedy a NATO se nebude dále rozšiřovat.

Plán rovněž naznačuje, že by Rusko bylo „znovu integrováno do globální ekonomiky“, a to prostřednictvím zrušení sankcí a pozváním k opětovnému připojení ke skupině G7, čímž by se znovu stalo skupinou G8. Trump v pátek prohlásil, že Zelenskému se americké návrhy „budou muset líbit“, dodal, že jinak budou Ukrajina a Rusko pokračovat v bojích.

Zelenskyj v pátek varoval národ, že země „může čelit velmi obtížné volbě: buď ztráta důstojnosti, nebo riziko ztráty klíčového partnera“. Slíbil, že s Američany bude na plánu pracovat „konstruktivně“. V sobotu Zelenskyj oznámil, že vyjednávací tým Ukrajiny povede šéf jeho kanceláře Andrij Jermak. Kyjev je kriticky závislý na dodávkách moderních zbraní z USA, včetně systémů protivzdušné obrany a zpravodajských informací.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek potvrdil, že Moskva americký plán obdržela, ale uvedl, že s Kremlem nebyl detailně projednán. Dodal, že Moskva je ochotná „projevit flexibilitu“, ale je také připravena pokračovat v bojích. Putin zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu v únoru 2022. V posledních měsících ruské jednotky pomalu postupují v jihovýchodní části Ukrajiny, a to i přes údajně těžké bojové ztráty.