Spor o Trumpův mírový plán: Podle Kyjeva jej navrhli Rusové. Zapojili jsme do jednání i Ukrajince, reaguje Bílý dům

Mírový plán na ukončení války na Ukrajině, který představily Spojené státy, obsahuje mimo jiné požadavek, aby Kyjev postoupil Rusku oblasti Donbasu na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek apeloval na dosažení "důstojného míru," přičemž Rusko ve stejný den oznámilo, že se mu podařilo dobýt strategicky významné město Kupjansk, což však Kyjev popřel.

Podle návrhu devadesátibodového plánu, jehož kopii získala agentura AFP, by se Ukrajina musela vzdát části východního území Rusku a výrazně omezit velikost své armády. Kyjev by se také musel zavázat, že nikdy nevstoupí do NATO. Plán rovněž nepočítá s nasazením západních mírových sil, které si Ukrajina přála, ačkoli evropské bojové letouny by byly umístěny v sousedním Polsku za účelem ochrany Ukrajiny.

Americký úředník pro AFP uvedl, že návrh plánu obsahuje silnou bezpečnostní záruku pro Kyjev, vytvořenou po vzoru pravidel NATO. Ta by zavazovala USA a evropské spojence k reakci na jakýkoli útok na Ukrajinu. Rusko by naopak mělo být znovu přijato do skupiny G8 a integrováno zpět do globální ekonomiky. Američtí představitelé nicméně zdůraznili, že se stále jedná o "pracovní dokument." Tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová prohlásila, že prezident plán podporuje, jelikož je "dobrý jak pro Rusko, tak pro Ukrajinu."

Leavittová dále potvrdila, že na plánu "potichu" pracovali asi měsíc zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio, a to jak s Ruskem, tak s Ukrajinou. Odmítla však obavy, že návrh odráží mnohé z maximalistických požadavků Moskvy. Ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že očekává, že o plánu bude jednat s prezidentem Trumpem "v nadcházejících dnech." Zdůraznil, že jakákoli dohoda musí přinést "důstojný mír" a zajistit "respekt k naší nezávislosti a suverenitě." Zelenskyj se v Kyjevě setkal také s delegací Pentagonu vedenou tajemníkem americké armády Danielem Driscollem.

Z hlediska území dokument, do kterého nahlédla AFP, předpokládá, že Krym, Luhansk a Doněck budou uznány za fakticky ruské, a to i Spojenými státy. Kyjev stále částečně kontroluje Luhanskou a Doněckou oblast, které společně tvoří průmyslový pás Donbasu na frontové linii. Krym anektovalo Rusko již v roce 2014. Oblasti Doněcku, ze kterých se Ukrajina stáhla, by měly být považovány za demilitarizovanou zónu, do které ruské síly nevstoupí. Jižní regiony Cherson a Záporoží – které Rusko nepravdivě prohlašuje za anektované – mají být "zmrazeny podél linie kontaktu," uvádí plán.

Tento návrh pro Donbas, Cherson a Záporoží odpovídá předchozím požadavkům Moskvy. Ruskem okupovaná Záporožská jaderná elektrárna by měla být pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii a vyrobená elektřina by se dělila mezi Rusko a Ukrajinu. Rusko okupuje zhruba pětinu ukrajinského území, z velké části zničeného dlouholetými boji, zejména na východě. Ukrajina dříve prohlašovala, že nikdy neuzná ruskou kontrolu nad svým územím, nicméně připustila, že by mohla být nucena získat jej zpět diplomatickými prostředky.

V otázce bezpečnosti plán požaduje, aby Ukrajina snížila počet své armády na 600 tisíc vojáků. NATO by se zavázalo nerozmístit na Ukrajině jednotky, což by zmařilo naděje Kyjeva na evropské mírové síly. Země by navíc nemohla vstoupit do NATO na základě své vlastní ústavy ani stanov Aliance. Tyto body jsou v souladu s dříve zveřejněnými ruskými požadavky a jdou proti tzv. červeným liniím, které stanovila Ukrajina. Plán sice slibuje, že Ukrajina obdrží "spolehlivé bezpečnostní záruky," avšak bez dalších specifikací. Uprostřed eskalujícího korupčního skandálu na Ukrajině, kvůli němuž už přišli o práci dva ministři, Kyjev údajně odstranil z textu zmínku o auditu zahraniční pomoci a nahradil ji výzvou k "úplné amnestii," dodal vysoký americký úředník.

Navrhovaná dohoda předpokládá, že Rusko bude "reintegrováno do globální ekonomiky" po téměř čtyřech letech přísných sankcí a bude mu umožněn návrat do G8. Dokument také uvádí: "Očekává se, že Rusko nenapadne sousední země a NATO se dále nebude rozšiřovat." Nicméně všechny sankce by se okamžitě obnovily, pokud by Rusko Ukrajinu znovu napadlo, "navíc s rozhodnou koordinovanou vojenskou reakcí."

Obsah plánu vyvolal spekulace o zapojení Moskvy do jeho přípravy. "Zdá se, že Rusové to navrhli Američanům a ti to přijali," řekl agentuře AFP vysoce postavený ukrajinský zdroj. Američtí představitelé však silně popírají, že by se jednalo o ruský plán, a tvrdí, že byl vypracován po týdnech konzultací, do nichž byli zapojeni Witkoff, Rubio, Ukrajinci i Moskva.

Od návratu do Bílého domu Trumpův postoj k válce na Ukrajině dramaticky kolísá. V únoru se pohádal se Zelenským v Oválné pracovně, zatímco v září prohlásil, že by se Ukrajina měla pokusit získat své území zpět. Trump také uvalil na Rusko sankce, jelikož je stále více frustrován prezidentem Vladimirem Putinem poté, co summit v Moskvě nepřinesl žádné výsledky.

Na frontě Rusko ve čtvrtek tvrdilo, že dobylo klíčové město Kupjansk na východní Ukrajině, což Kyjev popřel. Putin mezitím navštívil velitelství armády, aby promluvil s důstojníky. Ruský útok na město Záporoží na jihu Ukrajiny si podle záchranných služeb vyžádal ve čtvrtek pět mrtvých a tři zraněné.

Související

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Marco Rubio Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump

BBC: Evropští lídři doufají, že USA z NATO neodejdou. Ví ale, že Trump je toho schopen

Evropští lídři čelí v těchto dnech jedné z největších diplomatických výzev moderní historie. Hlavní zprávy napříč kontinentem plní prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že vážně zvažuje odchod Spojených států z NATO. Přestože jde o naprosto zásadní hrozbu, oficiální politické špičky v evropských metropolích zatím zachovávají neobvyklé mlčení a situaci komentují jen velmi zdrženlivě.

před 2 hodinami

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó se ostře pustil do prezidenta Pavla. Vytáhl komunistickou minulost

Diplomatické napětí mezi Prahou a Budapeští dosáhlo nového bodu mrazu. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ostře zaútočil na českého prezidenta Petra Pavla poté, co hlava českého státu kritizovala maďarské aktivity v rámci Evropské unie. Szijjártó neváhal vytáhnout kartu komunistické minulosti a prohlásil, že nebýt sametové revoluce, byl by dnes Petr Pavel špionem komunistického Československa v západní Evropě.

před 3 hodinami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance naznačil, že bude po Trumpovi zřejmě kandidovat na prezidenta USA

Americký viceprezident J. D. Vance oznámil vydání své nové knihy, která se zaměřuje na jeho osobní duchovní cestu a konverzi ke katolicismu. Novinka s názvem Communion: Finding My Way Back to Faith (Přijímání: Hledání mé cesty zpět k víře) vyjde 16. června unakladatelství HarperCollins. Oznámení přichází v době, kdy sílí spekulace o Vanceově možné prezidentské kandidatuře v roce 2026, ve které by mohl usilovat o nástupnictví po Donaldu Trumpovi.

před 5 hodinami

Zleva: Jeremy Hansen, Victor Glover, Reid Wiseman a Christina Hammock Koch

První člověk tmavé pleti, první žena, první neameričan. Kdo dnes odstartuje na historickou cestu k Měsíci?

Posádka mise Artemis II se připravuje na historickou cestu k Měsíci, která se uskuteční po více než padesáti letech od dob programu Apollo. Čtveřice astronautů – tři Američané a jeden Kanaďan – bude pod drobnohledem celého světa, zatímco budou testovat trasu pro budoucí generace. Kromě špičkového výcviku a odborných znalostí si s sebou tito hrdinové berou i osobní předměty, které jim mají připomínat domov a jejich blízké.

před 6 hodinami

Keir Starmer (labouristi)

Londýn svolává zástupce 35 zemí. Na krizovém summitu bude řešit znovuotevření Hormuzského průlivu

Velká Británie se ujímá role diplomatického lídra v prohlubující se blízkovýchodní krizi. Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Londýn bude ve čtvrtek hostit zástupce 35 zemí na krizovém summitu. Hlavním tématem rozhovorů bude hledání cest k znovuotevření Hormuzského průlivu, který je v současné době zablokován íránskými silami v reakci na vojenské údery Spojených států a Izraele.

před 7 hodinami

Armáda Francie

Francouzská armáda zásadně mění strategii. Do čtyř let očekává válku s Ruskem

Francouzská armáda v reakci na probíhající konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě zásadně přehodnocuje svou strategii. Podle generála Dominiqua Tardifa, zástupce náčelníka štábu letectva, se Paříž připravuje na možnou konfrontaci s Ruskem, ke které by mohlo dojít koncem tohoto desetiletí. Zkušenosti z moderních bojišť se promítají do aktualizovaného zákona o vojenském plánování, který má být představen 8. dubna.

před 8 hodinami

Summit NATO

O vystoupení z NATO se dosud žádný stát nepokusil. Proces není okamžitý, trvá dlouhé měsíce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio překvapil evropské metropole prohlášením, že Washington bude muset po skončení bojů s Íránem vážně přehodnotit smysl a budoucí podobu Severoatlantické aliance. Tato rétorika odráží hlubokou frustraci administrativy Donalda Trumpa z postupu evropských spojenců, kteří v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu odmítají Spojeným státům poskytnout vojenskou podporu či dokonce přístup na strategické základny.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zvažuje, že už znovu nebude kandidovat na prezidenta

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nových informací vážně zvažuje, že se v nadcházejících prezidentských volbách nebude ucházet o znovuzvolení. Portál Meduza uvádí, že v prezidentské kanceláři se v této souvislosti rýsují nejméně dva scénáře dalšího politického postupu. Tato úvaha se v hlavě úřadujícího prezidenta údajně zrodila již koncem roku 2025.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Marco Rubio

USA zvažují odchod z NATO

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyslal jasné varování evropským spojencům, že Washington po skončení války s Íránem pravděpodobně přehodnotí své další působení v Severoatlantické alianci. Tento krok následuje po rostoucí frustraci Spojených států z postupu evropských zemí, které podle Rubia odmítají poskytnout Americe nezbytnou podporu v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu.

před 11 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Den D je tady. Lidstvo se po půl století vrátí na Měsíc

Pobřeží Floridy se připravuje na historický okamžik, který svět nezažil více než půl století. Ve středu, necelou hodinu před západem slunce (u nás v noci na čtvrtek), se u mysu Canaveral očekávají davy až 400 000 lidí. Všichni tito diváci budou upírat zraky k nebi, aby spatřili start mise Artemis II, při níž se lidská posádka po téměř 54 letech vydá k Měsíci.

před 12 hodinami

soudy

Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud ve středu vynesl klíčové rozhodnutí, podle kterého část připravované smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem neodpovídá ústavnímu pořádku. Plénum soudu se dokumentem zabývalo déle než rok na základě podnětu skupiny sedmnácti senátorů. Dokud nebudou problematické pasáže upraveny, není možné proces ratifikace dokončit.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, kdy se USA stáhnou z Íránu

Prezident Donald Trump během svého posledního vystoupení v Oválné pracovně Bílého domu vyslal jasný signál, že americká vojenská přítomnost v Íránu se chýlí ke konci. Podle jeho slov by mohly ozbrojené akce skončit již během dvou až tří týdnů. Trump zdůraznil, že Spojené státy splnily své hlavní cíle, které si vytyčily před zahájením náletů na konci minulého měsíce, a nyní jsou připraveny region opustit.

před 13 hodinami

Hackeři, ilustrační foto

Severokorejští hackeři zřejmě pronikli do softwaru, který využívají tisíce společností

Severokorejští hackeři pravděpodobně pronikli do softwarového balíčku, který využívají tisíce amerických společností. Podle bezpečnostních expertů jde o rozsáhlý útok na dodavatelský řetězec, jehož následky se mohou odstraňovat i několik měsíců. Odborníci, kteří na incident reagují, předpokládají, že cílem této dlouhodobé kampaně je krádež kryptoměn. Peníze získané tímto způsobem severokorejský režim často využívá k financování svých jaderných a raketových programů.

před 15 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie.

Počasí se bude oteplovat i po svátcích, naznačuje výhled

Ještě vyšší teploty než o Velikonocích slibuje předpověď ve dnech, které budou bezprostředně následovat po svátcích. Odpolední maxima vyšplhají až na 23 stupňů. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Sídlo BIS

BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu

Česko na základě informací Bezpečnostní informační služby umístilo Rusa Konstantina Valerijeviče Rogače na národní sankční seznam. Dotyčný podle zpravodajců zprostředkovával pojištění a poradenství pro tzv. ruskou stínovou flotilu, která se podílí na přepravě ruské ropy a je zapsána na unijním sankčním seznamu. 

včera

včera

včera

Zněl prý hlas zdravého rozumu. Babiš a Fico obnovili společná jednání vlád

Premiéři Andrej Babiš (ANO) a Robert Fico (Smer-SD) obnovili společná jednání české a slovenské vlády. Kabinety se dnes sešly v Česku. Jednalo se o mnoha věcech, podepisovaly se dokumenty. Příští jednání proběhne na Slovensku. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy