Spor o Trumpův mírový plán: Podle Kyjeva jej navrhli Rusové. Zapojili jsme do jednání i Ukrajince, reaguje Bílý dům

Mírový plán na ukončení války na Ukrajině, který představily Spojené státy, obsahuje mimo jiné požadavek, aby Kyjev postoupil Rusku oblasti Donbasu na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek apeloval na dosažení "důstojného míru," přičemž Rusko ve stejný den oznámilo, že se mu podařilo dobýt strategicky významné město Kupjansk, což však Kyjev popřel.

Podle návrhu devadesátibodového plánu, jehož kopii získala agentura AFP, by se Ukrajina musela vzdát části východního území Rusku a výrazně omezit velikost své armády. Kyjev by se také musel zavázat, že nikdy nevstoupí do NATO. Plán rovněž nepočítá s nasazením západních mírových sil, které si Ukrajina přála, ačkoli evropské bojové letouny by byly umístěny v sousedním Polsku za účelem ochrany Ukrajiny.

Americký úředník pro AFP uvedl, že návrh plánu obsahuje silnou bezpečnostní záruku pro Kyjev, vytvořenou po vzoru pravidel NATO. Ta by zavazovala USA a evropské spojence k reakci na jakýkoli útok na Ukrajinu. Rusko by naopak mělo být znovu přijato do skupiny G8 a integrováno zpět do globální ekonomiky. Američtí představitelé nicméně zdůraznili, že se stále jedná o "pracovní dokument." Tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová prohlásila, že prezident plán podporuje, jelikož je "dobrý jak pro Rusko, tak pro Ukrajinu."

Leavittová dále potvrdila, že na plánu "potichu" pracovali asi měsíc zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio, a to jak s Ruskem, tak s Ukrajinou. Odmítla však obavy, že návrh odráží mnohé z maximalistických požadavků Moskvy. Ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že očekává, že o plánu bude jednat s prezidentem Trumpem "v nadcházejících dnech." Zdůraznil, že jakákoli dohoda musí přinést "důstojný mír" a zajistit "respekt k naší nezávislosti a suverenitě." Zelenskyj se v Kyjevě setkal také s delegací Pentagonu vedenou tajemníkem americké armády Danielem Driscollem.

Z hlediska území dokument, do kterého nahlédla AFP, předpokládá, že Krym, Luhansk a Doněck budou uznány za fakticky ruské, a to i Spojenými státy. Kyjev stále částečně kontroluje Luhanskou a Doněckou oblast, které společně tvoří průmyslový pás Donbasu na frontové linii. Krym anektovalo Rusko již v roce 2014. Oblasti Doněcku, ze kterých se Ukrajina stáhla, by měly být považovány za demilitarizovanou zónu, do které ruské síly nevstoupí. Jižní regiony Cherson a Záporoží – které Rusko nepravdivě prohlašuje za anektované – mají být "zmrazeny podél linie kontaktu," uvádí plán.

Tento návrh pro Donbas, Cherson a Záporoží odpovídá předchozím požadavkům Moskvy. Ruskem okupovaná Záporožská jaderná elektrárna by měla být pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii a vyrobená elektřina by se dělila mezi Rusko a Ukrajinu. Rusko okupuje zhruba pětinu ukrajinského území, z velké části zničeného dlouholetými boji, zejména na východě. Ukrajina dříve prohlašovala, že nikdy neuzná ruskou kontrolu nad svým územím, nicméně připustila, že by mohla být nucena získat jej zpět diplomatickými prostředky.

V otázce bezpečnosti plán požaduje, aby Ukrajina snížila počet své armády na 600 tisíc vojáků. NATO by se zavázalo nerozmístit na Ukrajině jednotky, což by zmařilo naděje Kyjeva na evropské mírové síly. Země by navíc nemohla vstoupit do NATO na základě své vlastní ústavy ani stanov Aliance. Tyto body jsou v souladu s dříve zveřejněnými ruskými požadavky a jdou proti tzv. červeným liniím, které stanovila Ukrajina. Plán sice slibuje, že Ukrajina obdrží "spolehlivé bezpečnostní záruky," avšak bez dalších specifikací. Uprostřed eskalujícího korupčního skandálu na Ukrajině, kvůli němuž už přišli o práci dva ministři, Kyjev údajně odstranil z textu zmínku o auditu zahraniční pomoci a nahradil ji výzvou k "úplné amnestii," dodal vysoký americký úředník.

Navrhovaná dohoda předpokládá, že Rusko bude "reintegrováno do globální ekonomiky" po téměř čtyřech letech přísných sankcí a bude mu umožněn návrat do G8. Dokument také uvádí: "Očekává se, že Rusko nenapadne sousední země a NATO se dále nebude rozšiřovat." Nicméně všechny sankce by se okamžitě obnovily, pokud by Rusko Ukrajinu znovu napadlo, "navíc s rozhodnou koordinovanou vojenskou reakcí."

Obsah plánu vyvolal spekulace o zapojení Moskvy do jeho přípravy. "Zdá se, že Rusové to navrhli Američanům a ti to přijali," řekl agentuře AFP vysoce postavený ukrajinský zdroj. Američtí představitelé však silně popírají, že by se jednalo o ruský plán, a tvrdí, že byl vypracován po týdnech konzultací, do nichž byli zapojeni Witkoff, Rubio, Ukrajinci i Moskva.

Od návratu do Bílého domu Trumpův postoj k válce na Ukrajině dramaticky kolísá. V únoru se pohádal se Zelenským v Oválné pracovně, zatímco v září prohlásil, že by se Ukrajina měla pokusit získat své území zpět. Trump také uvalil na Rusko sankce, jelikož je stále více frustrován prezidentem Vladimirem Putinem poté, co summit v Moskvě nepřinesl žádné výsledky.

Na frontě Rusko ve čtvrtek tvrdilo, že dobylo klíčové město Kupjansk na východní Ukrajině, což Kyjev popřel. Putin mezitím navštívil velitelství armády, aby promluvil s důstojníky. Ruský útok na město Záporoží na jihu Ukrajiny si podle záchranných služeb vyžádal ve čtvrtek pět mrtvých a tři zraněné.

Související

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 
Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Marco Rubio Rusko

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Andrej Babiš

Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu

Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Kateřina Siniaková

Siniaková dokonala kariérní grandslam i s druhou parťačkou. S Townsendovou ovládla US Open

Český ženský tenis zaznamenává během letošní sezóny další výrazný úspěch v rámci grandslamových turnajů. Přestože tentokrát se v singlovém turnaji žádné Češce nedařilo tolik jako ve Wimbledonu, když žádná nepostoupila mezi nejlepší čtyři, natož do finále. V deblové části turnaje ale z českého pohledu neustále září jméno Kateřiny Siniakové. Poté, co ve finále se svou americkou parťačkou Taylor Townsendovou porazila ryzí americkou dvojici Robin Montgomeryová, Ashlyn Kruegerová ve třech setech 5:7, 6:0 a 6:2, tak zkompletovala po spolupráci s Barborou Krejčíkovou se svou nynější parťačkou další kariérní grandslam a k tomu navíc dospěla (nepočítáme-li jeden grandslamový triumf ve smíšené dvouhře) ke 12. deblovému grandslamovému vítězství.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy

Přední technologické společnosti Anthropic, Google a OpenAI zahájily jednání o vytvoření společného orgánu pro průmyslové standardy v oblasti umělé inteligence. Rozhovory mezi těmito giganty začaly ještě před nedávnými veřejnými debatami o bezpečnosti a výzvami k větší odpovědnosti. Hlavním cílem této iniciativy je vytvořit jednotná pravidla a testovací postupy pro pokročilé modely. O probíhajících diskusích informovaly zdroje CNN obeznámené se situací.

před 6 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.

před 7 hodinami

Evropský parlament

Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením

Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.

před 7 hodinami

Tereza Kostková a Marek Eben

Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT

Nečekané oznámení přišlo z Kavčích hor ještě před začátkem letošní řady StarDance. Pro moderátorskou dvojici, která je s diváky od samého začátku této show, tedy pro Marka Ebena a Terezu Kostkovou, půjde o poslední sérii. V pondělí to potvrdila Česká televize. 

před 8 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní

Americký Kongres čelí rostoucímu tlaku na regulaci umělé inteligence, avšak schválení rozsáhlé legislativy před nadcházejícími volbami zůstává nepravděpodobné. Zákonodárci z řad demokratů i republikánů předkládají různé návrhy, chybí však celkový konsenzus. Sněmovně reprezentantů přitom zbývá před volebním dnem již jen jediný pracovní týden.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.

před 9 hodinami

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.

před 11 hodinami

Ulf Kristersson

Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová

Švédské parlamentní volby přinesly mimořádně vyrovnaný souboj, ve kterém opoziční středolevicový blok drží po sečtení většiny hlasů těsný náskok jediného mandátu. Přestože první povolební odhady naznačovaly jasnější vítězství levice, postupné sčítání lístků ukázalo, že celkový výsledek zůstává zcela otevřený. Oficiální sčítání tak může trvat několik dní, než bude jasné, kdo získá v parlamentu většinu. Volební komise již upozornila, že konečné předběžné výsledky nemusejí být k dispozici dříve než v polovině týdne.

před 12 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Opravdu dostane každý Američan 5 tisíc dolarů? Kongres couvá, slíbit to nikomu nechce

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že Kongres je připraven spolupracovat s prezidentem Donaldem Trumpem na vyplacení příspěvku ve výši pěti tisíc dolarů pro dospělé Američany. Podmínkou pro realizaci tohoto návrhu je udržení republikánské většiny v obou komorách Kongresu po nadcházejících průběžných volbách. Johnson však odmítl poskytnout přímou záruku, že k faktickému schválení a vyplácení financí skutečně dojde. Zdůraznil pouze, že zákonodárci budou s prezidentem úzce spolupracovat na nalezení možného konsenzu.

před 13 hodinami

Na příští summit NATO pojede Pavel, oznámil Babiš

V dlouhotrvajícím sporu mezi nejvyššími ústavními činiteli ohledně kompetencí v zahraniční politice nastal výrazný posun. Příští summit Severoatlantické aliance, který se uskuteční v albánské Tiraně, navštíví jako hlava české delegace prezident Petr Pavel. Pro Českou televizi to potvrdil premiér Andrej Babiš s tím, že se vláda již nechce s prezidentem o reprezentaci státu na této vrcholné akci přít. Babiš zdůraznil, že si kabinet pro příště podobné kontroverze odpustí a situaci již nemá v úmyslu dále hrotit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy