Spor o Trumpův mírový plán: Podle Kyjeva jej navrhli Rusové. Zapojili jsme do jednání i Ukrajince, reaguje Bílý dům

Mírový plán na ukončení války na Ukrajině, který představily Spojené státy, obsahuje mimo jiné požadavek, aby Kyjev postoupil Rusku oblasti Donbasu na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek apeloval na dosažení "důstojného míru," přičemž Rusko ve stejný den oznámilo, že se mu podařilo dobýt strategicky významné město Kupjansk, což však Kyjev popřel.

Podle návrhu devadesátibodového plánu, jehož kopii získala agentura AFP, by se Ukrajina musela vzdát části východního území Rusku a výrazně omezit velikost své armády. Kyjev by se také musel zavázat, že nikdy nevstoupí do NATO. Plán rovněž nepočítá s nasazením západních mírových sil, které si Ukrajina přála, ačkoli evropské bojové letouny by byly umístěny v sousedním Polsku za účelem ochrany Ukrajiny.

Americký úředník pro AFP uvedl, že návrh plánu obsahuje silnou bezpečnostní záruku pro Kyjev, vytvořenou po vzoru pravidel NATO. Ta by zavazovala USA a evropské spojence k reakci na jakýkoli útok na Ukrajinu. Rusko by naopak mělo být znovu přijato do skupiny G8 a integrováno zpět do globální ekonomiky. Američtí představitelé nicméně zdůraznili, že se stále jedná o "pracovní dokument." Tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová prohlásila, že prezident plán podporuje, jelikož je "dobrý jak pro Rusko, tak pro Ukrajinu."

Leavittová dále potvrdila, že na plánu "potichu" pracovali asi měsíc zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio, a to jak s Ruskem, tak s Ukrajinou. Odmítla však obavy, že návrh odráží mnohé z maximalistických požadavků Moskvy. Ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že očekává, že o plánu bude jednat s prezidentem Trumpem "v nadcházejících dnech." Zdůraznil, že jakákoli dohoda musí přinést "důstojný mír" a zajistit "respekt k naší nezávislosti a suverenitě." Zelenskyj se v Kyjevě setkal také s delegací Pentagonu vedenou tajemníkem americké armády Danielem Driscollem.

Z hlediska území dokument, do kterého nahlédla AFP, předpokládá, že Krym, Luhansk a Doněck budou uznány za fakticky ruské, a to i Spojenými státy. Kyjev stále částečně kontroluje Luhanskou a Doněckou oblast, které společně tvoří průmyslový pás Donbasu na frontové linii. Krym anektovalo Rusko již v roce 2014. Oblasti Doněcku, ze kterých se Ukrajina stáhla, by měly být považovány za demilitarizovanou zónu, do které ruské síly nevstoupí. Jižní regiony Cherson a Záporoží – které Rusko nepravdivě prohlašuje za anektované – mají být "zmrazeny podél linie kontaktu," uvádí plán.

Tento návrh pro Donbas, Cherson a Záporoží odpovídá předchozím požadavkům Moskvy. Ruskem okupovaná Záporožská jaderná elektrárna by měla být pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii a vyrobená elektřina by se dělila mezi Rusko a Ukrajinu. Rusko okupuje zhruba pětinu ukrajinského území, z velké části zničeného dlouholetými boji, zejména na východě. Ukrajina dříve prohlašovala, že nikdy neuzná ruskou kontrolu nad svým územím, nicméně připustila, že by mohla být nucena získat jej zpět diplomatickými prostředky.

V otázce bezpečnosti plán požaduje, aby Ukrajina snížila počet své armády na 600 tisíc vojáků. NATO by se zavázalo nerozmístit na Ukrajině jednotky, což by zmařilo naděje Kyjeva na evropské mírové síly. Země by navíc nemohla vstoupit do NATO na základě své vlastní ústavy ani stanov Aliance. Tyto body jsou v souladu s dříve zveřejněnými ruskými požadavky a jdou proti tzv. červeným liniím, které stanovila Ukrajina. Plán sice slibuje, že Ukrajina obdrží "spolehlivé bezpečnostní záruky," avšak bez dalších specifikací. Uprostřed eskalujícího korupčního skandálu na Ukrajině, kvůli němuž už přišli o práci dva ministři, Kyjev údajně odstranil z textu zmínku o auditu zahraniční pomoci a nahradil ji výzvou k "úplné amnestii," dodal vysoký americký úředník.

Navrhovaná dohoda předpokládá, že Rusko bude "reintegrováno do globální ekonomiky" po téměř čtyřech letech přísných sankcí a bude mu umožněn návrat do G8. Dokument také uvádí: "Očekává se, že Rusko nenapadne sousední země a NATO se dále nebude rozšiřovat." Nicméně všechny sankce by se okamžitě obnovily, pokud by Rusko Ukrajinu znovu napadlo, "navíc s rozhodnou koordinovanou vojenskou reakcí."

Obsah plánu vyvolal spekulace o zapojení Moskvy do jeho přípravy. "Zdá se, že Rusové to navrhli Američanům a ti to přijali," řekl agentuře AFP vysoce postavený ukrajinský zdroj. Američtí představitelé však silně popírají, že by se jednalo o ruský plán, a tvrdí, že byl vypracován po týdnech konzultací, do nichž byli zapojeni Witkoff, Rubio, Ukrajinci i Moskva.

Od návratu do Bílého domu Trumpův postoj k válce na Ukrajině dramaticky kolísá. V únoru se pohádal se Zelenským v Oválné pracovně, zatímco v září prohlásil, že by se Ukrajina měla pokusit získat své území zpět. Trump také uvalil na Rusko sankce, jelikož je stále více frustrován prezidentem Vladimirem Putinem poté, co summit v Moskvě nepřinesl žádné výsledky.

Na frontě Rusko ve čtvrtek tvrdilo, že dobylo klíčové město Kupjansk na východní Ukrajině, což Kyjev popřel. Putin mezitím navštívil velitelství armády, aby promluvil s důstojníky. Ruský útok na město Záporoží na jihu Ukrajiny si podle záchranných služeb vyžádal ve čtvrtek pět mrtvých a tři zraněné.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.
raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Marco Rubio Rusko

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 3 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 5 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy