Stále více Američanů má problém s podporou Ukrajiny, ukazují průzkumy

V sondážích provedených v březnu, květnu a září 2022 a v lednu 2023 agentura Pew Research Center zjistila, že podíl respondentů, kteří řekli, že USA pomáhají Ukrajině příliš, postupně roste. Ze sedmi procent se zvýšil nejdříve na 12, pak na 20 a nakonec na 26 procent. Jiné průzkumy zase svědčí o tom, že čím dál víc Američanů nechce, aby USA nadále posílaly zbraně či státní peníze přímo Ukrajině.

Podle dostupných údajů je trend nejvíce patrný u republikánů, zatímco někteří představitelé strany v Kongresu či kandidáti na prezidenta vyjadřují pochybnosti ohledně podpory Kyjeva. Při dotazování agentury Pew se na straně respondentů, kteří se označili za republikánské nebo spíše republikánské voliče, za deset měsíců zvýšil na čtyřnásobek podíl těch, podle nichž je americká podpora Ukrajiny příliš intenzivní. V březnu 2022 činil devět procent a minulý měsíc 40.

Celkově vzato Američané podle průzkumů nadále stojí za ukrajinskou snahou bránit své území, byť by to mělo znamenat zdlouhavý konflikt. Ovšem s rostoucím objemem prostředků, které USA na pomoc napadené zemi vynakládají, roste i počet těch, kteří začínají své stanovisko přehodnocovat.

Od 24. února 2022, kdy válka začala, odsouhlasil Kongres čtyři samostatné návrhy o vyčlenění peněz na pomoc Ukrajině, s celkovou cenovkou 113 miliard dolarů. Z toho 50 miliard představuje přímou pomoc pro ukrajinskou armádu, dalších 27 miliard je určených na financování ukrajinského státu a 15 miliard na humanitární pomoc. Zbylé peníze dostaly k dispozici americké instituce v čele s armádou na iniciativy reagující na ruskou válku, mimo jiné vyšetřování válečných zločinů.

"Utrácíme v průměru asi sedm miliard dolarů měsíčně," řekl Mark Cancian z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).

Rozsah vojenské pomoci je obrovský ve srovnání s částkami typicky poskytovanými vojenským spojencům USA. Největší příjemce za rok 2020 byl Izrael, přičemž americká vojenská podpora dosáhla hodnoty 3,3 miliardy dolarů. Další čtyři nejvýznamnější příjemci toho roku - Afghánistán, Egypt, Irák a Jordánsko - dostali od 500 milionů dolarů po 2,8 miliardy.

Pokud jde o absolutní částku poskytnutou Ukrajině, jsou USA jejím největším podporovatelem. Při přepočtu asistence na hrubý domácí produkt jsou však na pátém místě za čtyřmi zeměmi východní Evropy, které se obávají o vlastní bezpečnost. Žebříček vede Estonsko před Lotyšskem, Litvou a Polskem.

"Pomáhat Ukrajině... je v zájmu naší země, protože to oslabuje schopnost Ruska ohrozit nás, teď nebo v budoucnu," míní politolog z West Virginia University Erik Herron. "Také to může mít dodatečný přínos a přivést jiné agresivní mocnosti k přehodnocení vojenských akcí ve světle ponaučení z této války. Tímto způsobem to může dál posílit národní bezpečnost," dodal.

Analytici zmiňují různé důvody od praktických po morální, proč považují rozhodnutí pomáhat Ukrajině za správné. Bývalý americký velvyslanec na Ukrajině Steven Pifer, který nyní působí při výzkumném ústavu Brookings Institution, například připomenul tzv. Budapešťské memorandum z roku 1994, v němž "američtí činitelé uvedli, že Spojené státy se budou o Ukrajinu zajímat a podporovat ji".

Herron uznává, že někteří Američané se těmito argumenty nenechají přesvědčit, protože Rusko jim nemusí připadat nepřátelské a Ukrajina na druhé straně jako země zasluhující pomoc. "Důkazy ale minimálně podporují stanovisko, že pomáhat Ukrajině je přínos pro americkou národní bezpečnost," řekl politolog.