Statisíce lidí v Pásmu Gazy hladoví. UNRWA se diví, že Izrael zamítá její žádosti

Obyvatelé v severní části Pásma Gazy jsou na pokraji hladomoru a jejich život závisí na dodávkách humanitární pomoci, uvedla ve čtvrtek Agentura OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). 

"Polovina našich žádostí o dodání pomoci na sever Pásma Gazy byla od začátku roku zamítnuta. OSN identifikovala na severu místa, kde hrozí podvýživa a hlad, podle všeho jsou tam lidé na pokraji hladomoru... Záchrana nejméně 300.000 lidí, kteří žijí v této oblasti, závisí na naší pomoci," uvedl šéf UNRWA Philippe Lazzarini na sociální síti X s tím, že naposledy jim dovolili dodat do této oblasti zásoby před více než dvěma týdny.

Další humanitární agentury, které poskytují pomoc do Pásma Gazy, také hlásily zamítnutí přístupu. Izrael bombarduje tuto palestinskou enklávu od brutálního teroristického útoku palestinského militantního hnutí Hamás na jih Izraele loni v říjnu.

Současně Izrael nařídil obyvatelům severní a střední části Pásma Gazy, aby se přesunuli na jih. Více než polovina z přibližně 2,4 milionu obyvatel tohoto palestinského území nyní žije ve městě Rafah na jihu. Mnozí však zůstali i v lokalitě Wádí Gaza na severu enklávy, ale také v její střední části.

Georgios Petropoulos, šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) v Gaze, uvedl, že tato oblast se mění na "pustinu hladu a zoufalství". Dodal, že zoufalí obyvatelé si náklad z kamionů berou ihned po příjezdu.

"Někdy se až tisíce lidí shromáždí u kamionů a jiných vozů s nákladem, a během několika minut ho vyloží," dodal.

Nezisková organizace World Central Kitchen, která poskytuje potravinovou pomoc, informovala, že na sever Pásma Gazy může dovézt pomoc jen několikrát za týden. Dodala, že v současnosti dováží potraviny ve dvou kamionech. V jednom jsou potraviny pro nemocnice a ve druhém pro davy lidí čekajících po cestě.

"Blokování přístupu znamená blokování důležité humanitární pomoci. Kdyby byla politická vůle, dalo by se to snadno změnit," dodal Lazzarini.

Během svého týdenního pobytu v blízkovýchodním regionu také americký ministr zahraničí Antony Blinken žádal o zintenzivnění dodávek pomoci do Pásma Gazy.

Izrael však tvrdí, že Hamas, který vládne v Pásmu Gazy, zneužívá dodávky pomoci pro své vlastní cíle.  

Na problém s potravinami dlouhodobě upozorňují i další organizace. Obyvatelé Pásma Gazy umírají hlady kvůli omezování humanitární pomoci, prohlásil před nedávnem ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) pro krizové situace Michael Ryan.

"Tito lidé umírají hlady a tlačí je až na pokraj. Nejsou zapojeni do konfliktu… a měli by požívat ochrany, stejně tak i jejich zdravotnická zařízení," prohlásil Ryan během tiskové konference.

Mezinárodní soudní dvůr (ICC) se sídlem v Haagu v pátek Izraeli nařídil, aby povolil přístup humanitární pomoci do Pásma Gazy, ale nepřikázal mu zastavit vojenskou operaci v této palestinské enklávě. Zároveň žádal, aby tam Izrael omezil ztráty na životech a škody.

Světový potravinový program (WFP) už dříve varoval, že obyvatelé Pásma Gazy stále čelí rostoucímu nedostatku potravin a každý den vzrůstá riziko hladomoru.  

Studie provedená loni od 24. listopadu do 7. prosince podle AFP ukazuje, že všech 2,2 milionu lidí žijících v této palestinské enklávě se potýkalo s kritickou úrovní akutní potravinové nejistoty. "Katastrofickým hladem" pak má trpět až půl milionu lidí.

Mluvčí WFP pro Blízký východ Abeer Etefaová uvedla, že od té doby se situace zhoršovala. Více než půl milionu lidí čelí extrémní úrovni potravinové nejistoty, a riziko hladomoru se zvyšuje kvůli omezeným dodávkám potravinové pomoci způsobeným konfliktem.

Izraelští představitelé odmítají přibližně 70 procent požadavků na dodávky potravin na sever Pásma Gazy.

Související

Více souvisejících

Pásmo Gazy Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Pete Hegseth (21. února 2025).

Únik konverzace na Signalu: Které informace jsou nejcitlivější a neměly se dostat na veřejnost?

Americký magazín The Atlantic zveřejnil kompletní přepis skupinového chatu na aplikaci Signal, ve kterém vysoce postavení bezpečnostní představitelé USA diskutovali o leteckém úderu na Jemen. Tento chat omylem zahrnoval i šéfredaktora Atlantiku Jeffreyho Goldberga, který se po počátečním zveřejnění některých úryvků rozhodl publikovat téměř celý obsah poté, co američtí představitelé prohlásili, že se v něm neobjevily žádné utajované informace. Podle Goldberga má veřejnost právo posoudit obsah sama.

před 1 hodinou

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Budeme bránit Polsko plnou silou, vzkázal Rutte do Kremlu

Generální tajemník NATO Mark Rutte na aktuální návštěvě Varšavy potvrdil závazek aliance a řekl, že její členové by Polsko v případě ruského útoku bránili plnou silou. Rutte tak poslal jasný vzkaz šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi, jemuž vzkázal, že reakce spojenců by byla devastující.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Atlantic zveřejnil celou konverzaci Trumpových poradců. Bílý dům se opět bouří

Americký magazín The Atlantic zveřejnil nový článek, v němž jeho šéfredaktor Jeffrey Goldberg přináší další podrobnosti o tom, co údajně sdíleli poradci prezidenta Donalda Trumpa v soukromé skupině na šifrované komunikační platformě Signal. Článek tvrdí, že administrativa se snaží bagatelizovat význam zpráv, které byly omylem zaslány právě Goldbergovi.

před 4 hodinami

Petr Pavel promluvil v Poslanecké sněmovně. (26.3.2025)

Odborníků na armádu je stejně jako na fotbal, pustil se Pavel do kritiků. Poslanci pak raději schůzi uzavřeli

Poslanci se ve středu odpoledne sešli na mimořádné schůzi svolané z iniciativy hnutí ANO, která se věnovala koncepci výstavby Armády České republiky a její modernizaci. Výjimečně se jednání na pozvání předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové účastnil i prezident Petr Pavel, který kvůli tomu zkrátil svůj program v Plzeňském kraji. Schůze probíhala za napjaté atmosféry, kdy se střetávaly názory vládní koalice a opozice ohledně dalšího navyšování výdajů na obranu a armádních akvizic.

před 6 hodinami

Emmanuel Macron

Domácí zájem má přednost, přede vším. Francii došla trpělivost a vyhodila "jaderného lídra"

Odvolání "jaderného lídra" Luca Rémonta z čela státní energetické společnosti EDF je podle webu Politico dalším důkazem, že ve Francii pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona platí jasné pravidlo: domácí zájmy mají přednost před vším ostatním. Přestože Rémont dokázal během svého krátkého působení firmu stabilizovat a zvýšit produkci jaderné energie na úroveň nevídanou od roku 2019, jeho odlišná vize budoucnosti EDF ho nakonec stála místo.

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump rozvrací světový řád. Evropa hledá cestu z krize

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa stále více stahují z role garanta globální bezpečnosti, čímž vrhají Evropu do nejistoty. Politika amerického prezidenta, která zpochybňuje poválečné bezpečnostní uspořádání, přináší největší krizi Západu od konce druhé světové války. Odborníci varují, že „Trumpismus přežije jeho prezidentství“, píše BBC.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Mike Waltz

"Můžu za to já." Ke skandálu v Bílém domě se přiznal významný Trumpův muž, nic ale nevysvětlil

Washington se zmítá v bezpečnostním skandálu poté, co americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz podle BBC převzal plnou odpovědnost za únik informací z privátní chatovací skupiny na aplikaci Signal. Skupina, v níž se nacházeli vysoce postavení vládní činitelé, omylem zahrnula i novináře Jeffreyho Goldberga, který následně zveřejnil detaily o amerických plánech na bombardování Jemenu.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení útoků v Černém moři, tvrdí Bílý dům. Kreml tvrdí něco jiného

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení vojenských útoků v oblasti Černého moře a zajištění bezpečného průjezdu pro komerční lodě. Oznámil to Bílý dům po jednáních mezi USA a ruskou delegací v saúdskoarabském Rijádu. Kreml ale zveřejnil podmínky příměří, které jsou podle něj neoddělitelně spojeny s uvolněním sankcí proti ruským bankám a exportérům potravin a hnojiv. Podle ruského prohlášení vstoupí dohoda v platnost až poté, co budou ruské finanční instituce plně napojeny zpět na mezinárodní platební systém SWIFT a budou zrušeny sankce vůči pojišťovnám zapojeným do vývozu potravin.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy