Evropa a také svět k zajištění bezpečnosti potřebují silnou německou armádu, únorové rozhodnutí německého kancléře Olafa Scholze masivně investovat do zbrojení je tak historickým bodem obratu. Dnes to na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Řekl také, že ruská invaze na Ukrajinu jasně ukázala bezpečnostní rizika závislosti Západu na autoritářských režimech.
"Rozhodnutí Německa navýšit investice do zbrojení je historickou změnou v oblasti bezpečnosti," řekl Stoltenberg. Kancléř Scholz po ruském útoku na Ukrajinu prohlásil, že Německo se stane klíčovou konvenční vojenskou silou v Evropě, bude každoročně investovat do zbrojení nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu a jednorázově poskytne armádě na modernizaci 100 miliard eur (2,4 bilionu Kč) přes zvláštní zbrojní fond.
"Potřebujeme silný bundeswehr," prohlásil Stoltenberg o německé armádě. "Je to důležité pro bezpečnost Německa, pro bezpečnost Evropy a pro bezpečnost světa," řekl. Ocenil také podporu Německa východním členům Severoatlantické aliance, kterým poskytlo vojáky, protivzdušnou obranu či ostrahu vzdušného prostoru. Stoltenberg zároveň poznamenal, že v otázce bezpečnosti nesází jen na Německo, ale na každého člena aliance.
"Hluboce věřím v NATO, stejně tak věřím v Evropu," řekl. "Nevěřím ale na osamocenou Evropu, stejně tak nevěřím na osamocené jednání Spojených států, věřím ve spolupráci USA, Evropy a NATO," dodal.
Stoltenberg se v projevu také podrobněji věnoval ruské invazi na Ukrajinu, ke které řekl, že NATO není stranou konfliktu, ale Ukrajinu podporuje. "Podporujeme Ukrajinu, aby se mohla bránit ruské agresi," řekl. "Na Ukrajině ale žádné vojáky nemáme," dodal.
Pokud by Ukrajina padla, tak podle šéfa NATO není možné dosáhnout s agresorem trvalého míru. "Nejlepší cestou jak zajistit trvalý mír je podpořit Ukrajinu," řekl.
Napadení Ukrajiny podle Stoltenberga jasně odhalilo bezpečnostní rizika závislosti na ruském plynu. "Týká se to závislostí i na dalších autoritářských režimech," řekl. V následné debatě pak jako problematické označil nejen vztahy mezi Západem a Ruskem, ale také vztahy s Čínou.
Související
Opatrnost Německa po druhé světové válce je pryč. Rodí se nová nejsilnější armáda v Evropě
"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku
Německá armáda , Jens Stoltenberg
Aktuálně se děje
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
včera
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
včera
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
včera
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
včera
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
včera
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
včera
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě