Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve středu opětovně zdůraznil důležitost podpory Ukrajiny ze strany členských států. Kyjev se chce stát po konci probíhajícího konfliktu se sousedním Ruskem členem spolku. Stoltenberga navíc příští týden čeká jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě.
Stoltenberg podle webu NATO v podcastu řekl, že od červencového summitu v litevském Vilniusu očekává další signál podpory Ukrajině. Zmínil, že členské země souhlasí s tím, aby dveře aliance zůstaly otevřené a aby o případném ukrajinském členství rozhodly právě ony.
Severoatlantická aliance přivítala aspirace Ukrajiny a Gruzie ohledně členství už na summitu v rumunské Bukurešti v dubnu 2008. Státy tehdy v deklaraci vyjádřily souhlas s tím, aby se obě země v budoucnu staly členy NATO. Gruzii napadlo Rusko ještě téhož roku, Ukrajině nejprve v roce 2014 anektovalo Krym a na konci loňského února přistoupilo k invazi na zbytek jejího území.
Generální tajemník dnes zdůraznil, že nejdůležitější je zajistit, aby Ukrajina zůstala suverénním a nezávislým státem. Za jednu z dalších klíčových priorit aliance označil zlepšení její obranyschopnosti.
Členové by také podle Stoltenberga měli dodržet závazky ohledně zvýšených výdajů na obranu. Český prezident Petr Pavel právě ve středu podepsal zákon, kterým se Česko zavazuje vydávat dvě procenta HDP na obranu.
Bílý dům dnes zároveň oznámil, že Stoltenberg přijede v pondělí 12. června do Washingtonu. S americkým prezidentem Bidenem se chystají jednat o přípravách summitu ve Vilniusu či podpoře Ukrajině.
Související
Stoltenberg navrhnul, aby se Ukrajina vzdala území výměnou za konec války
NATO má po 10 letech nové vedení. Rutte nahradil Stoltenberga
Jens Stoltenberg , NATO , Ukrajina , Joe Biden
Aktuálně se děje
před 45 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák