Stoltenberg vzkázal Kyjevu, že NATO nechává dveře do aliance otevřené

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve středu opětovně zdůraznil důležitost podpory Ukrajiny ze strany členských států. Kyjev se chce stát po konci probíhajícího konfliktu se sousedním Ruskem členem spolku. Stoltenberga navíc příští týden čeká jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě. 

Stoltenberg podle webu NATO v podcastu řekl, že od červencového summitu v litevském Vilniusu očekává další signál podpory Ukrajině. Zmínil, že členské země souhlasí s tím, aby dveře aliance zůstaly otevřené a aby o případném ukrajinském členství rozhodly právě ony.

Severoatlantická aliance přivítala aspirace Ukrajiny a Gruzie ohledně členství už na summitu v rumunské Bukurešti v dubnu 2008. Státy tehdy v deklaraci vyjádřily souhlas s tím, aby se obě země v budoucnu staly členy NATO. Gruzii napadlo Rusko ještě téhož roku, Ukrajině nejprve v roce 2014 anektovalo Krym a na konci loňského února přistoupilo k invazi na zbytek jejího území. 

Generální tajemník dnes zdůraznil, že nejdůležitější je zajistit, aby Ukrajina zůstala suverénním a nezávislým státem. Za jednu z dalších klíčových priorit aliance označil zlepšení její obranyschopnosti. 

Členové by také podle Stoltenberga měli dodržet závazky ohledně zvýšených výdajů na obranu. Český prezident Petr Pavel právě ve středu podepsal zákon, kterým se Česko zavazuje vydávat dvě procenta HDP na obranu. 

Bílý dům dnes zároveň oznámil, že Stoltenberg přijede v pondělí 12. června do Washingtonu. S americkým prezidentem Bidenem se chystají jednat o přípravách summitu ve Vilniusu či podpoře Ukrajině. 

Související

Více souvisejících

Jens Stoltenberg NATO Ukrajina Joe Biden

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 1 hodinou

těžba ropy, ilustrační fotografie

Ruský zákaz vývozu nafty nebude trvat dlouho. Rusko nemá, kde ji skladovat a vypnutí rafinérií by se mu vymstilo

Světové trhy zatím na čtvrteční ruský zákaz vývozu motorové nafty reagují bez výraznějšího vzrušení. Cena velkoobchodně prodávané nafty na komoditní burze v Rotterdamu, určující i pro ceny v Česku, včera oproti včerejšku poklesla. Před zhruba týdnem přesahovala její cena úroveň 1030 dolarů za tunu, včera činila přibližně 986 dolarů za tunu. Sdělil ekonom Lukáš Kovanda.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Aktualizováno včera

včera

Giorgio Napolitano

Zemřel bývalý italský prezident Napolitano, bylo mu 98 let

Ve věku 98 let zemřel někdejší italský prezident Giorgio Napolitano, který bývá řazen mezi nejrespektovanější politické osobnosti v zemi. Napolitano naposledy vydechl na jedné z římských klinik, jeho zdravotní stav byl už nějaký čas kritický. 

včera

Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská

Před 215 lety zemřela Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská, nejkrásnější dcera Marie Terezie

Dne 22. září 1808, tedy před 215 lety, zemřela Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská. Ta byla již jako malé děvčátko velice hezká a později se o ní hovořilo jako o nejkrásnější dceři Marie Terezie. Svou krásu ráda využívala, často koketovala s muži u rakouského dvora a právě svým vzhledem se snažila upoutat pozornost budoucího vlivného ženicha. Brzy se však na vlastní kůži přesvědčila, že krása je pomíjivá. Onemocněla totiž neštovicemi, které její půvabný obličej trvale znetvořily.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

První dvě trenérské změny ve fotbalové lize. V Hradci nahrazuje Webera Kotal, v Karviné skončil Hejdušek

Po posledním víkendu hned dva účastníci tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže sáhli ke změnám na trenérských postech. Poté, co Hradec Králové prohrál 1:5 s Mladou Boleslaví, se Východočeši rozhodli k ukončení spolupráce s koučem Jozefem Weberem. Toho nahradí sedmdesátiletý stratég Václav Kotal, dosavadní šéftrenér druholigového Žižkova. Nového trenéra bude hledat i trápící se nováček z Karviné, kde tak skončil Tomáš Hejdušek a kterého prozatímně zastoupí jeho dosavadní asistenti.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Falešná naděje Ukrajiny? Vytoužené F-16 poměr sil nutně změnit nemusí, mohou být i přítěží

Už čtyři země ohlásily záměr věnovat Ukrajině dlouho požadované stíhací letouny F-16. Ačkoli schválení dodávek ze strany USA ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky označil za "průlomovou dohodu", američtí představitelé se podle Reuters domnívají, že F-16 poskytnou Ukrajině jen "malou pomoc" v její protiofenzívě. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy