Summit EU: O vstupu Ukrajiny nemá smysl vůbec diskutovat, tvrdí Orbán. Finanční pomoc neschválí

Evropská unie "není v pozici" začít přístupová jednání s Ukrajinou. Řekl to dnes po příjezdu na summit EU v Bruselu maďarský premiér Viktor Orbán.

"Není důvod o čemkoli diskutovat, protože nebyly splněny podmínky," řekl Orbán a zdůraznil, že EU se k otázce přístupových jednání musí vrátit později, až budou všechny podmínky splněny. Podle jeho slov by se tak mohlo stát v březnu.

Maďarský premiér také potvrdil, že odmítá novou finanční pomoc 50 miliard eur pro Ukrajinu - z toho 33 miliard ve formě půjček a 17 miliard v podobě grantů na období 2024-2027.

"Chcete-li peníze z dlouhodobého hlediska, větší množství peněz, musí se to uskutečnit mimo společný rozpočet," řekl Orbán. Dodal, že nevnímá žádný časový tlak z hlediska finanční pomoci Ukrajině, neboť určité přemostění pomoci zajišťuje rozpočet EU. Také upřesnil, že Maďarsko nepodmiňuje poskytnutí finanční pomoci Ukrajině žádnými "maďarskými záležitostmi".

Na otázku jak vnímá středeční rozhodnutí EK uvolnit deset z celkem 30 miliard eur ze zmrazených eurofondů, Orbán řekl, že je lepší se k těmto penězům dostat později než nikdy. "Nejsme tady ale kvůli byznysu a obchodním dohodám, jsme tady, abychom zastupovali postoje a principy," vzkázal maďarský premiér.

Doporučené články

Představitelé členských zemí Evropské unie spolu s diplomaty momentálně vedou intenzivní jednání s Orbánem ohledně dohody, která by měla umožnit uvolnění zmrazených eurofondů pro Maďarsko výměnou za ukončení maďarského blokování finanční pomoci Ukrajině. Tato situace byla označena politickými skupinami v Evropském parlamentu za formu vydírání, které by EU neměla tolerovat.

Předseda Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber navrhuje, aby vůdci EU schválili pomoc Ukrajině "i bez Maďarska, pokud to bude nutné". Weber varuje před Orbánovými pokusy o mobilizaci politických sil v Evropě a Spojených státech proti větší finanční podpoře Ukrajině a také zdůrazňuje jeho blízké vazby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Weber konstatuje, že Orbán se postavil na stranu Ruska, nikoli Evropy.

Šéfka frakce socialistů a demokratů (S&D) Iratxe Garcíová Perézová dodává, že "pokud ustoupíme Orbánovi nyní, bude nás i nadále vydírat". Podle TASR vyzývá premiéry a prezidenty, aby zůstali jednotní a odolali Orbánově taktice vydírání, i přesto, že hrozí blokováním finanční pomoci EU Ukrajině a zahájením přístupových jednání s Kyjevem.

Podobné stanovisko zaujímá i frakce Zelených a liberální skupina Obnovme Evropu (RE), které rovněž odmítají uvolnit eurofondy pro Orbána.

Vrcholní představitelé EU plánují na nadcházejícím summitu, který začíná ve čtvrtek, schválit dvě klíčová opatření pro Kyjev: finanční balíček ve výši 50 miliard eur na pomoc Ukrajině během čtyř let a zahájení přístupových jednání. Oba kroky však Orbán momentálně blokuje, což europoslanci označují za "vydírání".

Doporučené články

Politico upozorňuje, že maďarská vláda jasně naznačila, že přestane vetovat finanční pomoc pro Ukrajinu pouze tehdy, pokud EU odemkne všechny eurofondy určené pro Maďarsko, které byly dočasně zmraženy kvůli korupci a porušování zásad právního státu.

Evropská komise má ve středu odpoledne oznámit uvolnění přibližně deseti miliard eur ze zmrazených eurofondů jako odpověď na novou reformu soudnictví v Maďarsku. Šéf politických poradců maďarského premiéra Balázs Orbán však pro agenturu Bloomberg uvedl, že Budapešť zruší své veto, pouze pokud Brusel uvolní všechny zmrazené prostředky ve výši přibližně 30 miliard eur.

Balázs Orbán také zdůraznil, že pro Maďarsko zůstává zahájení přístupových jednání s Ukrajinou "červenou čarou". Nicméně Politico s odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje EU tvrdí, že dohoda je možná, zejména pokud Budapešť přijme ujištění a záruky, že skutečná přístupová jednání s Ukrajinou budou zahájena až po splnění přísných podmínek ze strany Kyjeva.

Před dvoudenním klasickým summitem EU, který kvůli neshodám s Orbánem může trvat déle, se šéfové vlád a států členských zemí ve středu odpoledne zúčastní summitu EU – západní Balkán, zaměřeného na perspektivy členství zemí tohoto regionu v Evropské unii. Předchozí summit tohoto druhu proběhl v prosinci 2022 v albánské Tiraně.

Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli krátce setkali v Buenos Aires u příležitosti inaugurace nového argentinského prezidenta Javiera Mileia. Vstup Ukrajiny do EU bude jedním z hlavních témat blížícího se summitu, Maďarsko ale dlouhodobě vystupuje proti přístupovým jednáním.

Podle serveru New Voice of Ukraine (NVU) se politici se setkali před nadcházejícím summitem Evropské unie. Tam mohou být na programu i přístupová jednání Ukrajiny do EU, které Orbán odmítá.

Z nahrávky zaznamenané v místnosti pro hosty argentinského parlamentu není jasné, o čem maďarský premiér s ukrajinským prezidentem hovoří. Zelenskyj ale popsal rozhovor s maďarským premiérem Orbánem jako "maximálně upřímný". 

"(Rozhovor) byl maximálně upřímný a samozřejmě se týkal našich evropských záležitostí," řekl Zelenskyj ve videu zveřejněném na sociální síti. Maďarský premiér "v souvislosti se vstupem Ukrajiny do Evropské unie signalizoval, že členské státy EU o této otázce neustále diskutují," uvedl po setkání Orbánův mluvčí Bertalan Havasi.

Podle serveru Politico Budapešť stále blokuje jedno z hlavních témat blížícího se summitu EU. Server se odkazuje na dva diplomaty s přístupem k debatám velvyslanců při EU (COREPER), kteří připravují agendu pro jednání šéfů vlád a států eurobloku.

V klíčových otázkách o uvolnění pomoci pro válkou zasaženou Ukrajinu (ve hře je až 50 miliard eur pro období 2024 - 2027) nebo otevření přístupových jednání s Kyjevem nenastal žádný pokrok. Nezměnily to ani celodenní nedělní rozhovory, kterým minulý týden předcházelo setkání maďarského premiéra Viktora Orbána s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a telefonický rozhovor se španělským premiérem Perem Sánchezem.

Politico píše, že nad summitem EU se vznáší "Orbánův stín", protože maďarský lídr se postavil proti otevření přístupových jednání s Ukrajinou a to i přesto, že Evropská komise v listopadu tuto možnost doporučila, spolu s Moldavskem.

Orbán pohrozil, že na summitu využije právo veta na zablokování vyplácení navrhovaných 50 miliard eur pro Ukrajinu. Lídři členských zemí EU musí na summitech všechna rozhodnutí schválit jednomyslně.

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Brusel počítá se vstupem Ukrajiny do EU v roce 2027. V příštích sto letech to neschválíme, reaguje Orbán

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal s rakouským kancléřem Christianem Stockerem o kritické energetické situaci na Ukrajině. Rusko podle jeho slov každodenně útočí na infrastrukturu s cílem nechat obyvatele bez elektřiny a tepla, a proto vyzdvihl nedávné rozhodnutí Rakouska vyčlenit finanční prostředky na podporu ukrajinského energetického sektoru. Oba státníci se zabývali i dalšími možnostmi posílení odolnosti ukrajinské sítě.
Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

Více souvisejících

Viktor Orbán Summit EU

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

před 2 hodinami

včera

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

včera

Donald Trump

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

včera

Andrij Sybiha

Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha přinesl nové zprávy o vyjednávání s Ruskou federací, které by mohlo vést k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Rozhovory, které byly zahájeny v Abú Zabí, se podle něj vyvíjejí slibným směrem a obě strany se shodují na konání dalšího důležitého kola příští týden v Ženevě. Z předloženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dořešit již jen poslední tři body, přičemž Sybiha doufá v konstruktivní debatu o konkrétních krocích namísto prázdného řečnění.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Extrémní počasí dostalo zelenou. Trump udělal nejhorší krok za celou dobu svého prezidentství

Americká politika v oblasti ochrany životního prostředí prošla radikálním obratem, který mnozí odborníci považují za nejzávažnější rozhodnutí současného prezidenta. Administrativa Donalda Trumpa oficiálně zrušila klíčový vědecký dokument z roku 2009, který definoval emise skleníkových plynů jako hrozbu pro veřejné zdraví. Tímto krokem vláda prakticky ztratila právní nástroje k omezování vypouštění oxidu uhličitého či metanu, tedy látek, které vědecká komunita jednoznačně spojuje s extrémními projevy počasí, jako jsou sucha a ničivé vlny veder.

včera

Nepokoje v Mexiku

Mexiko v plamenech. Nevycházejte z domu, nabádají USA Američany. Varování kvůli nepokojům vydalo i Česko

Vlna násilí, která v Mexiku vypukla po zabití obávaného drogového bosse Nemesia „El Mencha“ Oseguery Cervantese, přiměla americké úřady k vydání naléhavého varování. Velvyslanectví USA v Mexiku vyzvalo své občany, aby se uchýlili do bezpečí, minimalizovali pohyb a v nejvíce zasažených oblastech zůstali ve svých rezidencích nebo hotelech. Zaměstnanci americké vlády v mnoha částech země dostali pokyn pracovat z domova, přičemž stejné doporučení platí i pro běžné americké občany.

včera

Velitel ozbrojených sil Ukrajiny generál Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Válka se změnila na robotickou zónu zabíjení. Bojiště představují robotické systémy, sítě senzorů a AI

V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu vystoupil v Londýně s očekávaným projevem Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii. Na půdě institutu Chatham House nabídl hluboký vhled do současného stavu bojiště i budoucnosti válečných konfliktů. Hned v úvodu zdůraznil, že jeho slova nejsou určena jen expertům, ale i lidem v ukrajinských krytech, kterým chce vysvětlit, jak se povaha války proměnila.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel potvrdil, že zákon o státním rozpočtu vetovat nebude

Prezident Petr Pavel v nejnovější debatě Deníku otevřeně komentoval aktuální vnitropolitické i zahraniční otázky. Jedním z hlavních témat byl zákon o státním rozpočtu na rok 2026, který připravila vláda Andreje Babiše. Přestože prezident vnímá navržené snížení armádních výdajů o 21 miliard korun jako nezodpovědné a varuje před rizikem, že Česko bude v rámci NATO vnímáno jako černý pasažér, zákon se neystá vrátit. Svůj postoj zdůvodnil snahou o zachování stability a rozpočtové kontinuity, byť má k prioritám kabinetu značné výhrady.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit

V Británii i v celé Evropské unii vládne značná nejistota ohledně toho, zda se na tyto regiony budou od zítřka vztahovat nově ohlášená patnáctiprocentní cla Donalda Trumpa. Ačkoliv americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer ujistil, že dříve uzavřené dohody se zhruba dvacítkou zemí zůstávají v platnosti, evropští představitelé a analytici varují před „nepopsatelným zmatkem“.

včera

Mexiko, ilustrační foto

Hořící barikády, přestřelky, blokády dálnic. Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí

Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí poté, co tamní bezpečnostní složky v neděli potvrdily zabití Nemesia Oseguery Cervantese, známého pod přezdívkou „El Mencho“. Tento devětapadesátiletý boss stál v čele kartelu Jalisco nová generace (CJNG), který je v současnosti považován za nejmocnější a nejbrutálnější kriminální organizaci v zemi. Operace, která proběhla ve státě Jalisco, okamžitě vyvolala chaos v podobě hořících barikád, přestřelek a blokád dálnic v nejméně osmi mexických státech.

včera

Donald Trump

Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje kritického bodu. Obavy z války strmě rostou

Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje kritického bodu. Zatímco Írán připravuje protinávrh v rámci jednání o svém jaderném programu, americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje možnost omezených vojenských úderů. Tato prohlášení doprovází masivní posilování amerických námořních sil na Blízkém východě, což podle The Guardian vyvolává obavy z bezprostředně hrozícího válečného konfliktu.

včera

Igor Červený byl jmenován ministrem životního prostředí. (23.2.2026) Prohlédněte si galerii

Igor Červený byl jmenován novým ministrem životního prostředí

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval Igora Červeného, kandidáta strany Motoristé sobě, novým ministrem životního prostředí. Tímto krokem se po přibližně dvou měsících od vzniku vlády definitivně zkompletoval kabinet Andreje Babiše. Červený v čele resortu střídá šéfa diplomacie Petra Macinku, který byl dočasně pověřen jeho řízením.

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Ministr kultury Klempíř ráno v Praze havaroval

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v pondělí ráno boural v Praze. Při nehodě se vůz se členem vlády srazil s jiným vozidlem. Klempíř, který jel do budovy ministerstva, se podle stranických kolegů po havárii necítil nejlépe. Nakonec se rozhodl podrobit se vyšetřením v nemocnici. 

včera

Rusko, ilustrační foto

„Drtí nás ceny potravin i účty za energie.“ Rusové stále více pociťují dopady války proti Ukrajině

Město Jelec, ležící asi 350 kilometrů jižně od Moskvy, vypadá v zimě na první pohled jako z ruské pohádky. Nad zamrzlou řekou se tyčí zlaté kopce pravoslavných chrámů a na ledu posedávají rybáři. Tento idylický obraz však rychle mizí při pohledu na všudypřítomné náborové billboardy. Ty slibují každému, kdo se upíše k boji na Ukrajině, jednorázovou částku v přepočtu kolem 450 tisíc korun. Vedle plakátu s vojákem mířícím samopalem stojí heslo: „Jsme tam, kde musíme být.“

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko poslalo na Ukrajinu dva dny před výročím stovky raket a dronů

Ruská armáda podnikla masivní úder na ukrajinské území, při kterém vyslala stovky raket a dronů. K útoku došlo pouhé dva dny před čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustil Kreml během neděle celkem 297 bezpilotních letounů a téměř 50 střel. Ačkoliv se podařilo značnou část z nich zneškodnit, Zelenskyj opětovně apeloval na spojence, aby posílili ukrajinskou protivzdušnou obranu.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku, nejde mu jen o Ukrajinu, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro BBC vyjádřil pevné přesvědčení, že Vladimir Putin již fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle jeho slov se ruský vůdce nespokojí pouze s Ukrajinou, ale usiluje o vnucení jiného způsobu života celému světu a změnu hodnot, které si lidé sami zvolili. Jedinou možnou odpovědí na tuto hrozbu je podle Zelenského vyvinutí intenzivního vojenského a ekonomického tlaku, který by Moskvu donutil k ústupu.

včera

22. února 2026 21:44

Neobyčejný případ pro kriminalisty. Policie objasnila únos na Náchodsku

Kriminalisté objasnili mimořádně závažný případ násilné a majetkové trestné činnosti, který svou brutalitou i rozsahem přesahuje běžný rámec kriminality. Dva muži jsou podezřelí ze surového napadení, zbavení osobní svobody, vydírání a zároveň i majetkové a drogové kriminality. Zadržet je musela zásahová jednotka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy