Summit EU: O vstupu Ukrajiny nemá smysl vůbec diskutovat, tvrdí Orbán. Finanční pomoc neschválí

Evropská unie "není v pozici" začít přístupová jednání s Ukrajinou. Řekl to dnes po příjezdu na summit EU v Bruselu maďarský premiér Viktor Orbán.

"Není důvod o čemkoli diskutovat, protože nebyly splněny podmínky," řekl Orbán a zdůraznil, že EU se k otázce přístupových jednání musí vrátit později, až budou všechny podmínky splněny. Podle jeho slov by se tak mohlo stát v březnu.

Maďarský premiér také potvrdil, že odmítá novou finanční pomoc 50 miliard eur pro Ukrajinu - z toho 33 miliard ve formě půjček a 17 miliard v podobě grantů na období 2024-2027.

"Chcete-li peníze z dlouhodobého hlediska, větší množství peněz, musí se to uskutečnit mimo společný rozpočet," řekl Orbán. Dodal, že nevnímá žádný časový tlak z hlediska finanční pomoci Ukrajině, neboť určité přemostění pomoci zajišťuje rozpočet EU. Také upřesnil, že Maďarsko nepodmiňuje poskytnutí finanční pomoci Ukrajině žádnými "maďarskými záležitostmi".

Na otázku jak vnímá středeční rozhodnutí EK uvolnit deset z celkem 30 miliard eur ze zmrazených eurofondů, Orbán řekl, že je lepší se k těmto penězům dostat později než nikdy. "Nejsme tady ale kvůli byznysu a obchodním dohodám, jsme tady, abychom zastupovali postoje a principy," vzkázal maďarský premiér.

Doporučené články

Představitelé členských zemí Evropské unie spolu s diplomaty momentálně vedou intenzivní jednání s Orbánem ohledně dohody, která by měla umožnit uvolnění zmrazených eurofondů pro Maďarsko výměnou za ukončení maďarského blokování finanční pomoci Ukrajině. Tato situace byla označena politickými skupinami v Evropském parlamentu za formu vydírání, které by EU neměla tolerovat.

Předseda Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber navrhuje, aby vůdci EU schválili pomoc Ukrajině "i bez Maďarska, pokud to bude nutné". Weber varuje před Orbánovými pokusy o mobilizaci politických sil v Evropě a Spojených státech proti větší finanční podpoře Ukrajině a také zdůrazňuje jeho blízké vazby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Weber konstatuje, že Orbán se postavil na stranu Ruska, nikoli Evropy.

Šéfka frakce socialistů a demokratů (S&D) Iratxe Garcíová Perézová dodává, že "pokud ustoupíme Orbánovi nyní, bude nás i nadále vydírat". Podle TASR vyzývá premiéry a prezidenty, aby zůstali jednotní a odolali Orbánově taktice vydírání, i přesto, že hrozí blokováním finanční pomoci EU Ukrajině a zahájením přístupových jednání s Kyjevem.

Podobné stanovisko zaujímá i frakce Zelených a liberální skupina Obnovme Evropu (RE), které rovněž odmítají uvolnit eurofondy pro Orbána.

Vrcholní představitelé EU plánují na nadcházejícím summitu, který začíná ve čtvrtek, schválit dvě klíčová opatření pro Kyjev: finanční balíček ve výši 50 miliard eur na pomoc Ukrajině během čtyř let a zahájení přístupových jednání. Oba kroky však Orbán momentálně blokuje, což europoslanci označují za "vydírání".

Doporučené články

Politico upozorňuje, že maďarská vláda jasně naznačila, že přestane vetovat finanční pomoc pro Ukrajinu pouze tehdy, pokud EU odemkne všechny eurofondy určené pro Maďarsko, které byly dočasně zmraženy kvůli korupci a porušování zásad právního státu.

Evropská komise má ve středu odpoledne oznámit uvolnění přibližně deseti miliard eur ze zmrazených eurofondů jako odpověď na novou reformu soudnictví v Maďarsku. Šéf politických poradců maďarského premiéra Balázs Orbán však pro agenturu Bloomberg uvedl, že Budapešť zruší své veto, pouze pokud Brusel uvolní všechny zmrazené prostředky ve výši přibližně 30 miliard eur.

Balázs Orbán také zdůraznil, že pro Maďarsko zůstává zahájení přístupových jednání s Ukrajinou "červenou čarou". Nicméně Politico s odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje EU tvrdí, že dohoda je možná, zejména pokud Budapešť přijme ujištění a záruky, že skutečná přístupová jednání s Ukrajinou budou zahájena až po splnění přísných podmínek ze strany Kyjeva.

Před dvoudenním klasickým summitem EU, který kvůli neshodám s Orbánem může trvat déle, se šéfové vlád a států členských zemí ve středu odpoledne zúčastní summitu EU – západní Balkán, zaměřeného na perspektivy členství zemí tohoto regionu v Evropské unii. Předchozí summit tohoto druhu proběhl v prosinci 2022 v albánské Tiraně.

Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli krátce setkali v Buenos Aires u příležitosti inaugurace nového argentinského prezidenta Javiera Mileia. Vstup Ukrajiny do EU bude jedním z hlavních témat blížícího se summitu, Maďarsko ale dlouhodobě vystupuje proti přístupovým jednáním.

Podle serveru New Voice of Ukraine (NVU) se politici se setkali před nadcházejícím summitem Evropské unie. Tam mohou být na programu i přístupová jednání Ukrajiny do EU, které Orbán odmítá.

Z nahrávky zaznamenané v místnosti pro hosty argentinského parlamentu není jasné, o čem maďarský premiér s ukrajinským prezidentem hovoří. Zelenskyj ale popsal rozhovor s maďarským premiérem Orbánem jako "maximálně upřímný". 

"(Rozhovor) byl maximálně upřímný a samozřejmě se týkal našich evropských záležitostí," řekl Zelenskyj ve videu zveřejněném na sociální síti. Maďarský premiér "v souvislosti se vstupem Ukrajiny do Evropské unie signalizoval, že členské státy EU o této otázce neustále diskutují," uvedl po setkání Orbánův mluvčí Bertalan Havasi.

Podle serveru Politico Budapešť stále blokuje jedno z hlavních témat blížícího se summitu EU. Server se odkazuje na dva diplomaty s přístupem k debatám velvyslanců při EU (COREPER), kteří připravují agendu pro jednání šéfů vlád a států eurobloku.

V klíčových otázkách o uvolnění pomoci pro válkou zasaženou Ukrajinu (ve hře je až 50 miliard eur pro období 2024 - 2027) nebo otevření přístupových jednání s Kyjevem nenastal žádný pokrok. Nezměnily to ani celodenní nedělní rozhovory, kterým minulý týden předcházelo setkání maďarského premiéra Viktora Orbána s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a telefonický rozhovor se španělským premiérem Perem Sánchezem.

Politico píše, že nad summitem EU se vznáší "Orbánův stín", protože maďarský lídr se postavil proti otevření přístupových jednání s Ukrajinou a to i přesto, že Evropská komise v listopadu tuto možnost doporučila, spolu s Moldavskem.

Orbán pohrozil, že na summitu využije právo veta na zablokování vyplácení navrhovaných 50 miliard eur pro Ukrajinu. Lídři členských zemí EU musí na summitech všechna rozhodnutí schválit jednomyslně.

Související

Více souvisejících

Viktor Orbán Summit EU

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 14 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy