Ticho před bouří: USA váhá s úderem na Írán, Evropané jednali v Ženevě

V Ženevě se v pátek sešli evropští a íránští diplomaté ve snaze zabránit eskalaci války na Blízkém východě. Zatímco Izrael pokračuje v masivních úderech na íránské cíle a Teherán odpovídá stovkami raket, americký prezident Donald Trump odkládá rozhodnutí, zda se k izraelské vojenské kampani připojí. Uvedl to deník Times of Israel.

Diplomatická jednání mezi Íránem a evropskými státy vrcholí. V pátek dorazil íránský ministr zahraničí Abbás Aragččí do Ženevy, kde se měl setkat se zástupci tzv. skupiny E3 – Velké Británie, Francie a Německa – a šéfem unijní diplomacie. Cílem schůzky je pokusit se odvrátit hrozbu rozsáhlého konfliktu.

K jednání dochází ve chvíli, kdy Spojené státy zvažují, zda se zapojí do izraelské letecké kampaně proti íránskému jadernému programu. Prezident Donald Trump oznámil, že rozhodnutí padne v příštích dvou týdnech. „Prezident má vždy zájem o diplomatické řešení… ale dodám, že se nebojí použít ani sílu,“ uvedla mluvčí Karoline Leavittová.

Írán však podmínil svou účast na jakýchkoli jednáních zastavením izraelské agrese. „Dokud izraelská agrese neskončí, není prostor pro jednání s USA,“ prohlásil Araghchi v íránské státní televizi. Podobně se vyjádřil i prezident Masúd Pezeškijan, podle něhož Teherán odmítá další jaderná jednání za současného stavu.

Britský ministr zahraničí David Lammy označil následující dva týdny za klíčové pro dosažení dohody. „Situace na Blízkém východě zůstává nebezpečná. Nyní je čas zabránit regionální eskalaci,“ uvedl po setkání s americkými představiteli ve Washingtonu.

Zatímco diplomaté jednají, situace na bojišti eskaluje. Izrael zahájil v pátek ráno vlnu úderů, které mířily na íránské jaderné vědce, vojenské představitele i zařízení spojená s programem balistických raket. Cílem podle Izraele je znemožnit Íránu realizaci jeho proklamovaného plánu na zničení židovského státu.

Írán odpověděl odpálením více než 450 balistických raket a tisíce dronů směrem na izraelské území. Útoky si vyžádaly nejméně 24 mrtvých a tisíce zraněných. Některé rakety zasáhly obytné čtvrti a způsobili rozsáhlé škody.

Rozhovory mezi USA a Íránem zůstávají na mrtvém bodě i kvůli zrušenému kolu jednání, které se mělo uskutečnit minulý týden v Ománu. I přesto Bílý dům tvrdí, že diplomatické kanály s Teheránem zůstávají otevřené. Podle agentury Reuters měl Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff s Araghchiem několik telefonátů.

Americké ozbrojené síly zatím přijímají preventivní opatření. Ve čtvrtek satelitní snímky ukázaly, že americká základna v Kataru je částečně vyklizena, pravděpodobně kvůli obavám z íránských úderů. Pentagon také navýšil zásoby krve v oblasti – standardní opatření při hrozbě konfliktu.

Současně se zvyšuje i nervozita v civilní dopravě – letecké společnosti United Airlines a American Airlines oznámily, že dočasně ruší lety na Blízký východ.

V pátek se má mimořádně sejít i Rada bezpečnosti OSN. Jednání inicioval Írán za podpory Ruska, Číny a Pákistánu. Cílem je získat mezinárodní podporu pro ukončení izraelské ofenzivy.

Americký deník Wall Street Journal mezitím uvedl, že Trump již schválil plán útoku na íránská podzemní zařízení, ale váhá s jeho spuštěním. Prezident zprávu popřel a nadále trvá na diplomatickém řešení.

Připravované americké útoky by podle všeho zahrnovaly použití speciálních bomb na ničení bunkrů. Cílem by bylo podzemní zařízení ve Fordu, které hraje klíčovou roli v íránském jaderném programu.

Evropa nebude schopna pomoci při jednáních mezi Spojenými státy a Íránem o jaderném programu Islámské republiky

Podle agentury Reuters to v pátek oznámil americký prezident Donald Trump. Také zopakoval, že ředitelka americké rozvědky Tulsi Gabbardová se mýlila, když tvrdila, že neexistují žádné důkazy o tom, že by Írán vyvíjel jaderné zbraně.

"Myslím, že Írán byl týdny nebo měsíce od toho, aby měl zbraň," řekl Trump. Teherán v minulosti opakovaně tvrdil, že jeho jaderný program je mírový. Nicméně Izrael provádí letecké údery na Írán na základě toho, že chce zabránit tamnímu režimu v získání jaderných zbraní.

Trump v úterý veřejně vyjádřil svůj nesouhlas s tvrzením Gabbardové, že Írán nevyvíjí jaderné zbraně. Dnes se k tématu vrátil a prohlásil, že se ve svém hodnocení mýlila.

Washington a Teherán jednají o jaderném programu. Po izraelských útocích se však další schůzka nekonala. "Evropa v tom nebude schopna pomoci," řekl Trump v reakci na jednání evropských lídrů v Ženevě.

Trump se nadále snaží vytvořit novou dohodu, která by nahradila tu z roku 2015. Nový rámec by měl podle Bílého domu vyloučit jakékoli obohacování uranu Íránem a znemožnit mu vývoj jaderné zbraně – což Teherán opakovaně popírá.

Diplomatická šance tak stále existuje, ale čas se krátí. Evropané tlačí na jednání, Írán klade podmínky, a USA zatím váhají. Nad Blízkým východem visí otázka: přijdou dny války, nebo poslední šance na dohodu?

Související

J.D. Vance, Marco Rubio

Írán nepochopil, že Libanonu se příměří netýká, prohlásil Vance. Izrael by se ale podle něj mohl zklidnit

Křehké čtrnáctidenní příměří mezi Spojenými státy a Íránem prochází hned v prvních hodinách zatěžkávací zkouškou. Americký viceprezident JD Vance se k aktuální situaci vyjádřil během své cesty z Maďarska zpět do vlasti. Naznačil, že Izrael by mohl v nadcházejících dnech své vojenské operace v Libanonu poněkud utlumit, aby prokázal dobrou vůli vůči Washingtonu a podpořil úspěch dalších diplomatických jednání s Teheránem.
Válka v Izraeli

Příměří zahrnuje i Libanon, tvrdí Pákistán. Na ten se nevztahuje, míní izraelská armáda a pokračuje v útocích

Navzdory vyhlášenému dvoutýdennímu příměří mezi Spojenými státy a Íránem zůstává situace na Blízkém východě napjatá a nepřehledná. Izraelská armáda (IDF) oficiálně oznámila, že i přes zastavení přímých úderů na íránské území hodlá pokračovat v intenzivních bojových a pozemních operacích v Libanonu. Jejím hlavním cílem zůstává militantní hnutí Hizballáh, které se těší podpoře Teheránu.

Více souvisejících

Izrael Írán USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

včera

včera

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy