Tisíce mrtvých, statisíce hladovějících. HRW chce stíhat Putina za zvěrstva v Mariupolu

HRW podle serveru CNN zveřejnila novou zprávu, která analyzuje průběh bojů o Mariupol, jejich následky a okupaci města ruskými silami. HRW zdůrazňuje, že Moskva by měla poskytnout obětem a jejich rodinám reparace.

Ruský útok na Mariupol v období mezi únorem a květnem 2022 si podle HRW vyžádal tisíce mrtvých a zraněných civilistů. Zpráva, kterou HRW vypracovala společně s ukrajinskou organizací Truth Hounds a společností SITU Research, uvádí, že stovky tisíc lidí byly několik týdnů odříznuty od základních služeb a město bylo silně poničeno.

Na základě analýzy satelitních snímků, fotografií a videí z hlavních městských hřbitovů HRW odhaduje, že v Mariupolu bylo v období mezi březnem 2022 a únorem 2023 pohřbeno více než 10 000 lidí. Z tohoto počtu bylo podle organizace nejméně 8000 obětí válečných bojů nebo dalších válečných souvislostí. Avšak není známo, kolik z těchto obětí byli civilisté.

HRW upozorňuje, že celkový počet mrtvých může být ještě vyšší. Některé hroby obsahovaly více těl a další pozůstatky mohly být pohřbeny v troskách. Někteří lidé stále hledají své pohřešované příbuzné.

Organizace dále uvádí, že Rusové používali ve velké míře výbušné zbraně s plošným účinkem, včetně ostřelování obydlených oblastí z tanků, těžkého dělostřelectva, vícehlavňových raketometů a leteckých úderů.

Během pokračující okupace ruské úřady budují v Mariupolu nové výškové bytové domy jako součást deklarovaného plánu na obnovu města. Zároveň však HRW varuje, že Rusko likviduje fyzické důkazy na stovkách potenciálních míst zločinů a odstraňuje znaky ukrajinské identity.

Zpráva HRW vychází ze svědectví vysídlených obyvatel Mariupolu, analýz fotografií, videí, dokumentů a satelitních snímků. Organizace dokumentuje 14 útoků, které poškodily nemocnice, divadlo a další obytné budovy. Navíc nebyly nalezeny důkazy o přítomnosti ukrajinské armády v těchto zasažených budovách.

Ida Sawyerová, šéfka oddělení HRW pro krize a konflikty, zdůraznila, že zpustošení Mariupolu ruskými silami představuje jednu z nejhorších kapitol rozsáhlé invaze na Ukrajinu. HRW apeluje na mezinárodní orgány a vlády, aby se zaměřily na vyšetřování vysoce postavených ruských úředníků, kteří jsou spojováni s dohledem na válečné zločiny v Mariupolu.  
 
V březnu roku 2023 na Putina Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač kvůli deportaci ukrajinských dětí. Právníci v oblasti lidských práv také spolupracující s Úřadem generálního prokurátora Ukrajiny připravují spis válečných zločinů k předložení ICC. Obviňují Rusko z úmyslného hladomoru během války proti Ukrajině.

Jejich cílem je zdokumentovat případy, kdy ruští okupanti použili hlad jako válečnou zbraň, a poskytnout ICC důkazy k zahájení prvního stíhání proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Právník z advokátní společnosti Global Rights Compliance (GRC) Yousuf Syed Khan podle serveru Guardian tvrdí, že použití hladu jako válečné zbraně proběhlo ve třech fázích, počínaje počáteční invazí, kdy byla obléhána ukrajinská města a omezeny zásoby potravin.

Jedním ze zdokumentovaných incidentů bylo například zabití 20 civilistů v Černihivu dne 16. března 2022, kdy ruské tříštivé bomby explodovaly před supermarketem v době, kdy Ukrajinci stáli ve frontě na chleba a jídlo.

Vyšetřovatelé se také zaměřují na obléhání Mariupolu. Dodávky potravin do města byly omezeny a koridory humanitární pomoci byly zablokovány nebo bombardovány, což zoufalým, hladovějícím civilistům ztížilo nebo znemožnilo útěk.

Druhá fáze zahrnuje zničení zásob potravin a vody a energetických zdrojů po celé Ukrajině. Ty právník označil za "předměty nezbytné pro přežití civilního obyvatelstva." Podle něj byly útoky na tyto oblasti "úmyslným zločinem", protože došlo k odstranění "předmětů, které civilisté potřebují, jako je energetická infrastruktura během zimy."

Jako příklad uvádí měst Mykolajiv na jihu země, které zůstalo od počátku konfliktu bez pitné vody poté, co ruské síly dobyly čerpací stanici, která ji zásobovala. 

Třetí fáze využití hadu coby zbraně jsou ruské pokusy zabránit nebo omezit vývoz ukrajinských potravin. "Viděli Rusko útočit na obilná zařízení na Dunaji a zapojilo se do akcí na Černém moři," řekl Khan s odkazem na zprávy ukrajinských představitelů, že koncem července a začátkem srpna bylo zničeno 270 000 tun potravin.

GRC spolupracuje s ukrajinskými žalobci na sestavení spisu, který by umožnil třetím stranám zasílat informace o údajných válečných zločinech žalobci ICC. O dalším postupu by pak rozhodl státní zástupce v Haagu. Součástí snahy právníků také je identifikovat pachatele a zjistit, zda je možné vyzvat k obžalobě Putina, jako se stalo v březnu, kdy ICC vydal zatykač na prezidenta za dohled nad "nezákonnou deportací" ukrajinských dětí do Ruska z okupovaných území. 

"Putin by mohl nést odpovědnost za to, že spáchal tyto činy přímo, společně s ostatními a/nebo prostřednictvím jiných," uvedl právník s tím, že na Putinovi také leží neschopnost vykonávat řádnou kontrolu nad ruskou armádou nebo další obvinění z trestných činů.