Tři roky války na Ukrajině: Kyjev sklízí slova podpory z celého světa, na Rusko míří další tvrdé sankce

Evropská unie se zavázala pokračovat v poskytování pravidelné finanční pomoci Ukrajině, včetně její rekonstrukce po válce. Zároveň byly přijaty bezprecedentní kroky k posílení evropské obranné kapacity. Vzhledem k aktuální situaci se EU soustředí na zvyšování výroby zbrojního průmyslu, což umožní posílení vojenské pomoci Ukrajině a zároveň posílení evropské obrany a suverenity.

Dánská premiérka Mette Frederiksen, která se účastnila akce „Podpora Ukrajiny“ v Kyjevě, varovala, že Evropa má jen několik měsíců na rozhodnutí ohledně výdajů na obranu. Podle ní by připojení Ukrajiny k NATO bylo "nejsilnější bezpečnostní zárukou a nejjednodušší cestou vpřed".

V reakci na některé evropské odpůrce tohoto kroku, zejména s odkazem na prezidenta USA Donalda Trumpa, uvedla, že pokud Ukrajina nebude přijata do NATO, musí být nalezena jiná cesta k dlouhodobé bezpečnostní záruce.

Frederiksen rovněž vyjádřila obavy, že příměří bez udržitelného míru by představovalo nebezpečí pro celou Evropu. Vyzvala k urychlené výrobě zbraní a zdůraznila, že Evropa se nesmí dostat do situace, kdy bude příliš pozdě na reakci.

Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Španělska "dokud to bude potřeba". Vyslovil se k tomu, že těžké měsíce leží před Ukrajinou, ale na konci této těžké doby bude svoboda a demokracie silnější než násilí a autoritářství. Sánchez rovněž oznámil vojenskou pomoc ve výši 1 miliardy eur.

Britský premiér Keir Starmer označil dnešní den jako "temné výročí" ruské invaze a vyjádřil obdiv k ukrajinskému lidu a jeho vůdci Volodymyru Zelenskému. Starmer prohlásil, že celé Spojené království "stojí za Ukrajinou dnes a každý den" a slíbil, že země poskytne více vojenské pomoci v roce 2025 než kdy předtím.

Starmer se rovněž vyjádřil k změně diskurzu způsobené komentáři prezidenta Trumpa, které, jak uvedl, "vytvořily příležitost". Podle Starmera musí mít Ukrajina místo u jednacího stolu a jakékoli mírové uspořádání musí být založeno na svrchovanosti Ukrajiny s pevnými bezpečnostními zárukami. Spojené království je podle něj připraveno podpořit mírovou dohodu i nasazením vojenských jednotek v případě potřeby.

Norský premiér Jonas Gahr Støre na akci v Kyjevě upozornil, že Evropa nemůže být rozdělená a aby byla slyšena, musí mluvit silným hlasem. Podotkl, že k dosažení úspěšného mírového řešení bude nutná spolupráce i s těmi zeměmi, které nejsou členy EU, jako je Spojené království a Turecko. Zároveň varoval před rozdělením evropského hlasu, což by mohlo oslabit pozici Evropy na mezinárodní scéně.

Evropská unie a její spojenci včetně Spojeného království a dalších evropských států vyjádřili jednotnou podporu Ukrajině, která čelí nezměrnému tlaku ze strany Ruska. Na pozadí geopolitické situace a změn v globální politice, včetně vyjádření prezidenta Trumpa, se Evropě a jejím lídrům otevírá klíčová výzva: musí přijmout rozhodnutí, která budou mít dlouhodobý dopad na bezpečnost a stabilitu celého kontinentu. 

Odcházející kanadský premiér Justin Trudeau označil ruskou invazi na Ukrajinu za „válku proti našemu způsobu života, válku proti demokracii, proti právu, proti sebeurčení, válku proti spravedlnosti, válku proti pravdě“ a odsoudil, co označil za „zvrácené válečné zločiny Ruska“. V Kyjevě vyjádřil silnou podporu Ukrajině a ujistil, že Ukrajinci zvítězí, protože bojují za správnou věc. Zároveň však zdůraznil, že Ukrajinci nemohou a neměli by tento boj vést sami.

Trudeau uvedl, že Ukrajinci přišli o životy, když statečně bojovali za svou zemi, a že děti byly „brány ze svých rodin, domovů a komunit“, což považuje za zvrácený válečný zločin. V této souvislosti také připomněl, že zajatci války, které Rusko vzalo, byli vystaveni násilí.

Hlavní diplomatka EU Kaja Kallas vyjádřila znepokojení nad tím, že v komentářích ze Spojených států je „silně přítomná ruská narace“, a to zejména v souvislosti s druhým prezidentováním Donalda Trumpa. Kallas uvedla, že příští den se chystá navštívit USA, kde se setká se sekretářem státu Markem Rubiem a dalšími americkými představiteli, aby diskutovala o těchto otázkách. Podle ní je nesmírně důležité, aby Evropa zachovala jednotu v komunikaci s USA a její lídři, kteří se setkávají s americkými představiteli, diskutovali stejné body.

Kallas se také vyjádřila k bezprecedentnímu kroku amerického prezidenta, který označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“. Kallas to označila za „velkou chybu“ a vysvětlila, že Zelenskyj byl zvolen v „svobodných a spravedlivých volbách“, na rozdíl od ruského prezidenta Vladimira Putina, který v Rusku 25 let neuskutečnil svobodné volby. Kallas rovněž upozornila na to, že v době války je nemožné uskutečnit volby, protože země musí soustředit své síly na boj s vnějším nepřítelem.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó využil třetí výročí ruské invaze na Ukrajinu k oznámení na sociálních sítích, že jeho země nebude podporovat prodloužení sankcí proti ruským jednotlivcům na nadcházejícím zasedání ministrů zahraničí Evropské unie. Szijjártó rovněž uvedl, že Maďarsko nebude souhlasit s tím, aby EU vynaložila desítky miliard eur na dodávky zbraní Ukrajině.

EU zavádí nové sankce proti Rusku

Evropská unie v pondělí schválila nový balíček sankcí proti Rusku, který přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump vyzývá k jednáním o budoucnosti Ukrajiny. Balíček sankcí, který byl přijat k třetímu výročí ruské plně invaze na Ukrajinu, se zaměřuje na širokou škálu oblastí, včetně dovozu hliníku, plavidel „stínové flotily“ a vývozu chemikálií, chromu a dalších materiálů používaných v přesných strojních nástrojích.

„EU plní svůj závazek: Ministři zahraničí právě schválili 16. balíček sankcí proti Rusku,“ uvedla ve vyjádření nejvyšší diplomatka EU Kaja Kallas. „Zasahuje vše od plavidel stínové flotily po herní ovladače používané k ovládání dronů. Nyní máme nejrozsáhlejší sankce, jaké kdy byly uvaleny, a které oslabují ruské válečné úsilí,“ dodala.

Balíček obsahuje zákaz údržby rafinerií ropy a plynu, avšak nezahrnuje úplný zákaz ruského zkapalněného zemního plynu (LNG), což souvisí s probíhajícími diskuzemi s Washingtonem o možné zvýšení vývozu amerického LNG do Evropy.

Sankce byly přijaty v reakci na pokračující ruskou agresi a zároveň jako odpověď na obavy evropských lídrů, které vyvolaly snahy Trumpovy administrativy o vyjednávání s Ruskem s cílem ukončit válku na Ukrajině. V prohlášení, které sankce oznámilo, prezidenti Evropského parlamentu Roberta Metsola, Evropské rady António Costa a Evropské komise Ursula von der Leyen uvedli: „Rusko a jeho lidé platí cenu za jednání jejich vůdce.“

„V náročném mezinárodním a geopolitickém prostředí zdůrazňujeme důležitost udržování transatlantické a globální solidarity s Ukrajinou,“ dodali v prohlášení.