Trump chce, aby Evropa nakupovala více amerických zemědělských produktů. Nemůže

„Oni neberou naše zemědělské produkty, neberou téměř nic, zatímco my od nich bereme všechno… obrovské množství potravin a zemědělských produktů,“ rozčiloval se Trump v nedávném rozhovoru na Floridě, uvedl server Politico.

Evropa by mohla teoreticky vyhovět jeho požadavkům na nákup automobilů, ropy či farmaceutik, i když by to znamenalo značné dopady na místní průmysl. U potravin to však není možné. Překážky nejsou jen tržní, ale i zdravotní a politické. Evropská unie má přísné normy pro bezpečnost potravin a nový eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen i jeho kolega pro otázky životního prostředí Olivér Várhelyi se chystají regulace dovozu ještě zpřísnit.

Trump tak možná bude muset přijmout tvrdou realitu – ani jeho „Umění dohody“ nepřekoná evropské „Umění jídla“.

Trumpovo tvrzení, že obchodní nerovnováha v zemědělských produktech je způsobena cla, neodpovídá realitě. Cla na většinu produktů jsou nízká: nulová na lihoviny, jen pár procent na víno a obiloviny, a mezi 5–10 % na ovoce, zeleninu, uzeniny či konzervované potraviny. Výjimkou jsou mléčné výrobky a vepřové maso, kde jsou evropská cla vyšší, ale zároveň jde o oblasti, kde USA nejsou výrazným hráčem, zatímco EU dominuje.

Důvodem je rozdílný přístup k produkci potravin. Americké farmy jsou desetkrát větší než ty evropské a zaměřují se na masovou produkci základních surovin – masa, sýra či obilí. Evropské zemědělství je naopak rozdrobené a zaměřuje se na tradiční, regionální produkty.

Evropa má pětkrát více chráněných geografických označení než USA, což jejím farmářům umožňuje prodávat obyčejné plodiny jako prémiové zboží. Výsledkem je, že Evropané mají k americkým potravinám často nedůvěru – považují je za příliš tučné, sladké, slané nebo průmyslově zpracované.

„EU vyváží převážně luxusní produkty – víno, lihoviny, uzeniny, olivový olej, sýry. USA vyváží nízkohodnotné suroviny – sóju, kukuřici, mandle… nižší cenová hodnota je prostě realitou,“ vysvětluje John Clarke, bývalý hlavní vyjednávač EU pro zemědělský obchod.

Během Trumpova prvního prezidentského období se podařilo uzavřít dohodu o dovozu americké sóji, protože Evropa ji potřebovala jako krmivo pro hospodářská zvířata. Tentokrát však podobná dohoda nevznikne – brazilská úroda sóji je rekordní a Ukrajina investuje do pěstování olejnin, zatímco EU podporuje domácí produkci bílkovinných plodin a spotřeba masa v Evropě klesá.

Další překážkou jsou přísné evropské normy pro bezpečnost potravin. Zatímco v jiných oblastech Evropa americké produkty běžně kupuje – software, filmy či zbraně – v případě jídla panuje jiný přístup. Evropané odmítají hormonálně ošetřené hovězí, chlorovaná kuřata a geneticky modifikovanou kukuřici.

Zatímco USA vycházejí z principu „dokud není něco prokázáno jako škodlivé, je to povolené“, EU uplatňuje tzv. preventivní princip – tedy že každý výrobek musí být před uvedením na trh prokazatelně bezpečný.

To vedlo k celé řadě obchodních sporů. Americký vývoz hovězího do EU je omezen na 35 000 tun ročně, protože unijní regulace zakazují maso s růstovými hormony. Americké kuřecí maso je téměř úplně zakázané kvůli používání antimikrobiálních oplachů, které EU nepovažuje za bezpečné. Geneticky modifikované plodiny podléhají přísným schvalovacím procesům a povinnému značení, což odrazuje evropské spotřebitele.

Další konfliktní oblastí jsou pesticidy. EU zakázala více než 70 látek, které jsou v USA běžně používané – například insekticid chlorpyrifos spojený s neurologickými poruchami u dětí nebo herbicid paraquat, který zvyšuje riziko Parkinsonovy choroby. Výsledkem jsou přísné limity na rezidua pesticidů, což nutí americké farmáře vytvářet speciální exportní řetězce vyhovující evropským normám.

Evropská komise nyní plánuje další zpřísnění pravidel pro dovoz potravin, což by mohlo americký agrobyznys zasáhnout ještě tvrději.

Trump se možná domnívá, že evropská politika se dá změnit tlakem, ale nebere v potaz sílu místních zemědělců. Právě ti se loni vydali do ulic, aby protestovali proti levným dovozům z Ukrajiny a Jižní Ameriky, které podle nich nedodržují unijní standardy.

Polsko, Maďarsko a Slovensko stále odmítají zrušit své nelegální blokády ukrajinského obilí a Evropská komise s tím nic nenadělá. Místo toho se Brusel snaží zavést tzv. „zrcadlové klauzule“, které by požadovaly, aby dovozové produkty splňovaly stejná pravidla jako evropské.

Pokud by Trump prosadil zvýšení amerického dovozu, mohl by vyvolat další vlnu protestů. To by mohlo být rozhodující zejména před blížícími se prezidentskými volbami v Polsku a Rumunsku i před parlamentními volbami ve Francii, Itálii a Španělsku, kde mají zemědělci silné politické postavení.

Zdá se tedy, že Trumpova snaha o zemědělskou obchodní rovnováhu nemá reálné řešení – pokud se nerozhodne masivně posílit přítomnost americké armády v Evropě, což by znamenalo tisíce vojáků konzumujících americké burákové máslo a další potraviny.