Trump chce mít v roli prezidenta neomezenou moc. Ve druhém funkčním období ho už zastaví jen máloco

Donald Trump, který si během svého prvního funkčního období zvykl na rozsáhlé pravomoci, věří, že prezident by měl mít téměř absolutní moc. To by podle CNN znamenalo, že ve svém druhém období by byl podstatně méně omezován politickými či právními kontrolami. 

V jeho případě již teoretická hrozba autokratických tendencí přechází do reálné možnosti, což se ukázalo po jeho vítězství ve volbách. Trump získává kontrolu nad mocnými složkami státní moci a jeho vize o prezidentské funkci směřuje k maximálnímu soustředění moci v rukou hlavy státu.

Trumpovo rozhodnutí vnímat jakoukoli opozici, ať už uvnitř vlastní strany nebo mimo ni, jako něco, co je třeba zlikvidovat, může mít pro Spojené státy fatální důsledky. Na politické scéně USA se dlouho neobjevil prezident, který by svou moc považoval za téměř neomezenou.

Během svého prvního funkčního období Trump vytvořil rozhodující precedensy, které nyní, v případě jeho návratu do Bílého domu, mohou znamenat výraznou změnu v rovnováze moci. Jeho osobní ambice, vycházející z přesvědčení, že prezident by měl mít absolutní moc, se ukazují jako zásadní pro jeho politickou vizi.

Zásadní podporu mu poskytla většina Republikánské strany, která pod jeho vedením eliminovala jakoukoli opozici. Tento vývoj již přetváří politickou dynamiku ve Washingtonu. Trump, který nyní usiluje o opětovný zisk silné prezidentské pozice, se může opřít o řadu výhod, které si vytvořil během svého prvního funkčního období.

K tomu patří i rozhodnutí Nejvyššího soudu, jež prezidentům poskytuje imunitu proti žalobám za oficiální kroky. Toto rozhodnutí může Trumpovi umožnit posunout hranice toho, co může prezident v USA vykonávat, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro americký systém správy věcí veřejných.

Trump se také může opřít o rozsáhlou politickou podporu v Republikánské straně, která v minulosti mnohokrát umožnila jeho kontroverzní kroky. Bez ohledu na jakékoli právní výzvy či možné procesy proti němu Trump zřejmě nebude bránit zásadní změně rovnováhy sil v USA.

Pokud se dostane zpět do Bílého domu, nebude se obávat zásahů právního systému, jelikož se ukázalo, že politická strana, která ho podporuje, je ochotná jít proti ústavním pravidlům ve prospěch svého vlastníka moci.

V některých ohledech se Trumpovo pojetí prezidentské funkce příliš neliší od autoritářských tendencí, které jsme viděli u jiných světových vůdců. Mnozí pozorovatelé poukazují na jeho obdiv k autokratům, jako jsou ruský prezident Vladimir Putin nebo čínský vůdce Si Ťin-pching.

Trump má tendenci oslavovat silnou ruku, která řídí stát, a to i na příkladech z východní Evropy. V jeho pohledu na moc se objevují rysy autoritářského vládnutí, které by mohly mít vážné následky pro demokracii v USA, pokud bude moci své vize realizovat.

Pokud Trump skutečně získá kontrolu nad Bílým domem v nadcházejících letech, bude muset čelit nejen politickým výzvám v rámci vlastní strany, ale i právním a ústavním překážkám. Jeho minulost, včetně dvou impeachmentů, ukazuje, že se nebude omezovat žádnými pravidly, pokud jde o jeho politické cíle.

To, že získal silný politický mandát, mu dává silnou pozici k prosazování svých ideálů. Nicméně historická zkušenost ukazuje, že koncentrace moci do rukou jednoho jednotlivce, jaký je Trump, může mít pro demokracii fatální důsledky.

Související

Pákistán

Pákistán vyvíjí rakety, kterými by mohl zasáhnout USA

Vysoce postavený úředník Bílého domu varoval, že Pákistán rozvíjí schopnosti dlouhého doletu svých balistických raket, které by mohly umožnit útoky daleko za hranicemi Jižní Asie. Toto prohlášení přichází v době, kdy vztahy mezi Washingtonem a Islámábádem procházejí nejistým obdobím, zejména po stažení amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2021.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) prezidentské volby USA 2024 Donald Trump

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 2 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 10 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským

Prezident Petr Pavel uskutečnil telefonický hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během kterého se zaměřili na klíčová témata spojená s vojenskou podporou Ukrajiny. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy