Trump dal venezuelskému prezidentovi ultimátum. Maduro ho odmítá, požaduje globální amnestii

Ani americká, ani venezuelská vláda neposkytly další podrobnosti o tématech, která se během neobvyklého rozhovoru, jenž se pravděpodobně uskutečnil 21. listopadu, probírala. Nicméně zdroje uvedly pro deník Miami Herald, že americký prezident svému jihoamerickému protějšku poslal „ostrý vzkaz“. Maduro je v centru čtyřměsíční nátlakové kampaně, v rámci které Trump nařídil masivní námořní nasazení u severního pobřeží Venezuely.

Trump údajně Madurovi řekl: „Můžeš zachránit sebe a ty, kteří jsou ti nejbližší, ale musíš opustit zemi hned,“ a nabídl mu bezpečný průchod pro něj, jeho manželku a syna, „pouze pokud by souhlasil s okamžitou rezignací.“ Venezuelský prezident nicméně údajně okamžité odstoupení odmítl a místo toho předložil sérii protipožadavků. Mezi ně patřila celosvětová imunita před trestním stíháním a možnost vzdát se politické kontroly, ale ponechat si kontrolu nad ozbrojenými silami.

Deník uvedl, že k žádnému dalšímu přímému kontaktu mezi Trumpem a Madurem nedošlo. Maduro prý požádal o druhý hovor minulý víkend poté, co Trump prohlásil vzdušný prostor Venezuely za „úplně uzavřený“. Madurova vláda prý neobdržela žádnou odpověď, tvrdí Miami Herald, s dodatkem, že první diskuse byla zprostředkována Brazílií, Katarem a Tureckem.

Navzdory tvrzení o ultimátu jsou mnozí pozorovatelé skeptičtí ohledně toho, že by americký prezident zamýšlel podpořit tyto hrozby rozsáhlou vojenskou akcí. Jeden ze zdrojů s pravidelným kontaktem s venezuelskými představiteli řekl Wall Street Journal, že Maduro a většina jeho spolupracovníků považují americké vojenské hrozby za bluf. Od svého zvolení v roce 2013 venezuelský vůdce přežil řadu krizí, včetně Trumpovy kampaně „maximálního tlaku“ z jeho prvního funkčního období, masových protestů, ekonomického kolapsu, pokusu o atentát v roce 2018 a zjevné porážky v loňských prezidentských volbách. 

Redakční rada Wall Street Journal vyzvala Trumpovu administrativu k pokračování v tlaku na Venezuelu a vyjádřila přesvědčení, že „sesazení Madura je v národním zájmu USA“. Varovala, že pokud Maduro odmítne odejít a Trump se zdráhá jednat, ztratí na důvěryhodnosti jak Trump, tak Spojené státy.

Kolumbijský prezident Gustavo Petro se pokusil najít mírové řešení. Nabídl kolumbijské město Cartagena jako možné místo pro jednání mezi Madurovým režimem a venezuelskou opozicí. Maduro obvinil USA, že se snaží „přisvojit si obrovské ropné zásoby Venezuely – největší na planetě – prostřednictvím smrtícího použití vojenské síly“. Učinil tak v dopise Organizaci zemí vyvážejících ropu, který zveřejnila venezuelská státní média.