Trump může válku na Ukrajině ukončit. Pokud ale neuspěje, udělá ji mnohem krvavější

Válka si vyžádala obrovské ztráty na obou stranách. Odhady hovoří o statisících mrtvých, zatímco ukrajinská populace se od invaze snížila o deset milionů lidí – čtvrtinu původního počtu obyvatel. Podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia je konflikt „patová situace“, která se stala „prodlouženým a krvavým bojem“, jenž je nutné ukončit.

Aby mohl Trump dosáhnout mírové dohody, musí nejprve přesvědčit hlavní aktéry k jednacímu stolu. Ukrajinská situace je natolik zoufalá, že Kyjev je k vyjednávání otevřenější než kdykoli od jara 2022, kdy byla poslední jednání ukončena. Zásadně složitější však bude přimět Rusko k seriózním rozhovorům.

Trump již avizoval, že plánuje hovořit s Putinem přímo. „Musím mluvit s prezidentem Putinem,“ prohlásil 20. ledna. Aby však Moskvu skutečně donutil k jednání, potřebuje silný vyjednávací nástroj. Z tohoto důvodu hrozí Rusku přísnějšími ekonomickými sankcemi a současně se snaží snížit cenu ropy, čímž by Kreml připravil o část jeho válečného rozpočtu. Na druhé straně nabízí i možnou úlevu od sankcí výměnou za spolupráci na mírovém řešení.

Zajímavou součástí Trumpovy strategie je zapojení Číny do vyjednávacího procesu. Peking sice podporuje ruské válečné úsilí, ale zároveň deklaroval zájem na ukončení konfliktu. Čína má na Kreml značný vliv a mohla by sehrát důležitou roli při přesvědčování Moskvy k ústupkům. Tento plán se však může střetnout s tvrdou protichůdnou rétorikou uvnitř samotné Trumpovy administrativy, kde mnozí, včetně ministra zahraničí Rubia, prosazují silně protichůdnou politiku vůči Číně.

Trump bude muset zároveň získat podporu evropských spojenců. Ti si sice uvědomují, že mírová dohoda by byla v jejich zájmu, avšak mnohé evropské vlády poskytly Ukrajině tak silnou podporu, že by pro ně bylo složité podpořit diplomatické řešení, pokud by znamenalo ústupky vůči Rusku. Klíčové osobnosti, jako je šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová, mohou být k Trumpovým snahám značně skeptické, zejména vzhledem k jejich dosavadním tvrdým postojům vůči Moskvě.

Pokud Trump skutečně dostane všechny strany k jednacímu stolu, čeká jej další obtížný úkol – nalezení kompromisu v klíčových otázkách.

Jednou z nejzásadnějších je budoucí strategická orientace Ukrajiny. Bude neutrální, orientovaná na Západ, nebo vznikne nějaký hybridní model? Rusko zřejmě odmítne jakoukoli dohodu, která by umožnila Ukrajině připojit se k Západu, zatímco Ukrajina bude bojovat proti jakémukoliv řešení, které by tuto možnost vylučovalo.

Dalším zásadním bodem je zajištění bezpečnostních záruk pro Ukrajinu proti budoucím ruským útokům. Varianty sahají od vstupu do NATO přes mezinárodní ochrannou misi až po závazek pokračující vojenské podpory Ukrajině v případě další agrese. Dohoda v této otázce bude extrémně složitá, protože evropské země, USA, Ukrajina a Rusko mají na tuto problematiku odlišné názory.

Nesmíme zapomenout ani na osud Ukrajinců žijících na ruskem okupovaných územích, status těchto regionů a dlouhodobé požadavky Ruska na přetvoření bezpečnostní architektury Evropy. Trump bude muset prokázat značnou diplomatickou obratnost, aby se mu podařilo tyto otázky vyřešit ke spokojenosti všech stran.

Pokud Trump neuspěje, hrozí dva možné scénáře.

Prvním je politika ignorace Ukrajiny. Pokud by Kyjev přijal tvrdý vyjednávací postoj, nebo pokud by Trump nabyl dojmu, že Putin vyhrává válku, mohl by Trump jednoduše nechat konflikt pokračovat a přitom vinit Rusko z brutality, aniž by podnikl konkrétní kroky k zastavení násilí.

Druhé, ještě nebezpečnější riziko by nastalo, pokud by Trump byl během vyjednávání zesměšněn Putinem – například pokud by ruský prezident veřejně odmítl jeho mírový plán nebo spustil novou ofenzivu právě v době jednání. Trump již v minulosti prokázal ochotu k vojenské akci, například při likvidaci íránského generála Kásima Sulejmáního v roce 2020. Není vyloučeno, že by mohl v podobné situaci nařídit vojenský úder proti ruským jednotkám na Ukrajině. To by mohlo vést k nebezpečné eskalaci mezi dvěma jadernými mocnostmi.

O tom, zda válka na Ukrajině zamíří směrem k mírovým jednáním, se rozhodne během nadcházejících měsíců. Trump slíbil příměří v horizontu několika týdnů, což je spíše nereálné. Přesto se brzy ukáže, zda jeho administrativa skutečně začne podnikat konkrétní diplomatické kroky k dosažení dohody.

Mír je prospěšný nejen pro Ukrajinu a USA, ale i pro celý svět. Pokud se Trumpovi podaří uplatnit svůj vliv a prosadit ukončení války, může se jednat o jeden z nejvýznamnějších diplomatických úspěchů jeho politické kariéry. Pokud však selže, konflikt se může ještě více prohloubit s katastrofálními důsledky pro všechny zúčastněné strany.