Trump po hovoru s Putinem otáčí. Tomahawky Ukrajině dát nechce

Prezident USA Donald Trump se chystá v pátek hostit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě. Americký lídr však signalizuje, že ještě není připraven souhlasit s prodejem Kyjevu systému střel s dlouhým doletem, které Ukrajinci zoufale potřebují. Zelenskyj se s Trumpem setká tváří v tvář den poté, co americký prezident a ruský prezident Vladimir Putin vedli dlouhý telefonický rozhovor o konfliktu.

V posledních dnech Trump projevoval ochotu prodat Ukrajině řízené střely Tomahawk s dlouhým doletem. A to i přes Putinovo varování, že takový krok by dále zatížil americko-ruské vztahy. Po čtvrtečním telefonátu s Putinem však Trump zjevně zmírnil naděje, že by Ukrajina střely s doletem asi 1 600 kilometrů získala.

„Tomahawky potřebujeme i pro Spojené státy americké,“ prohlásil Trump. „Máme jich hodně, ale potřebujeme je. Nemůžeme přece vyčerpat naše zásoby pro naši zemi.“ Zelenskyj usiloval o tyto zbraně, které by ukrajinským silám umožnily zasáhnout hluboko do ruského území a cílit na klíčové vojenské objekty, energetická zařízení a kritickou infrastrukturu. Zelenskyj argumentoval, že takové údery by donutily Putina brát Trumpovy výzvy k přímým jednáním o ukončení války vážněji.

Putin však Trumpa během hovoru varoval, že dodání Tomahawků Kyjevu „nezmění situaci na bojišti, ale způsobí podstatné škody vztahům mezi našimi zeměmi,“ uvedl Jurij Ušakov, Putinův poradce pro zahraniční politiku. Půjde o čtvrté osobní setkání Trumpa a Zelenského od doby, kdy se republikán v lednu vrátil do úřadu. Zároveň to bude jejich druhá schůzka za necelý měsíc.

Trump po čtvrtečním rozhovoru s Putinem oznámil, že se brzy setká s ruským lídrem v Budapešti, aby projednali způsoby ukončení války. Oba se také dohodli, že se jejich seniorní poradci, včetně ministra zahraničí Marca Rubia, sejdou příští týden na neupřesněném místě.

Trump, čerstvě po zprostředkování dohody o příměří a rukojmích mezi Izraelem a Hamásem, prohlásil, že nalezení cesty k ukončení války na Ukrajině je nyní jeho hlavní zahraničněpolitickou prioritou. Zároveň vyjádřil novou důvěru v možnost to dokázat. Před svým telefonátem s Putinem Trump projevoval známky rostoucí frustrace z ruského lídra.

Minulý měsíc oznámil, že věří, že Ukrajina může získat zpět všechna území ztracená ve prospěch Ruska. To byl dramatický posun od dřívějších Trumpových opakovaných výzev Kyjevu k ústupkům pro ukončení války. Již od své kampaně v roce 2024 Trump trval na tom, že válku rychle ukončí. Nicméně jeho mírové úsilí se zdálo být v srpnu na mrtvém bodě. Tehdy proběhla diplomatická ofenzíva, kdy uspořádal summit s Putinem na Aljašce a schůzku v Bílém domě se Zelenským a evropskými spojenci.

Trump vyšel z těchto setkání s přesvědčením, že je na dobré cestě k uspořádání přímých rozhovorů mezi Zelenským a Putinem. Ruský lídr však neprojevil žádný zájem o setkání se Zelenským a Moskva pouze zesílila bombardování Ukrajiny.

Trump naopak po hovoru s Putinem, který označil za „velmi produktivní“, zaujal výrazně neutrálnější tón ohledně Ukrajiny. Také naznačil, že jednání mezi Putinem a Zelenským by mohla muset probíhat nepřímo. „Ti dva spolu moc nevycházejí,“ řekl Trump. „Takže možná uděláme něco, kde budeme odděleně. Odděleně, ale rovnocenně. Sejdeme se a budeme mluvit.“

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.
Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Více souvisejících

Donald Trump Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) střela s plochou dráhou letu Tomahawk

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

před 1 hodinou

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

před 2 hodinami

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

před 4 hodinami

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

před 5 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

před 6 hodinami

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

před 7 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

před 8 hodinami

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

F-16 thajské armády

Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža v sobotu uzavřely dohodu o příměří, která má ukončit tři týdny trvající krvavé pohraniční střety. Tento konflikt, nejhorší za poslední desetiletí, zahrnoval nasazení stíhaček, dělostřelecké ostřelování i raketové útoky. Dokument podepsali thajský ministr obrany Natthaphon Narkphanit a jeho kambodžský protějšek Tea Seiha v thajské provincii Chanthaburi s platností od místního poledne.

před 13 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev

V noci na sobotu podniklo Rusko masivní vzdušný útok na Kyjev, který si vyžádal nejméně osm zraněných. Útok, při němž byly použity balistické rakety a drony, zasáhl obytné budovy i civilní infrastrukturu a vynutil si mimo jiné evakuaci domova pro seniory. V reakci na tuto eskalaci Polsko preventivně aktivovalo své letectvo a dočasně uzavřelo letiště v Rzeszówě a Lublinu.

před 14 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice

Podzimní část fotbalové Chance ligy sice skončila poslední víkend před Vánocemi, ale už během nich první kluby hlásí své první zimní posily. Jako první tak učinila Viktoria Plzeň, která oznámila příchod slovenského obránce Dávida Krčíka. Západočechy v tomto směru následovala Olomouc, která pro změnu do svých řad přivítala zahraniční posilu ze slovinského Celje, tedy z týmu jejího soupeře v Konferenční lize, křídelníka Danijela Šturma. Přímo na Štědrý den pak do Pardubic z Liberce přišel jejich bývalý hráč Michal Hlavatý.

včera

včera

Zdeněk Hřib

Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy

Leden bude v české politice důležitým měsícem. Nového předsedu si zvolí občanští demokraté, vedení si vyberou i Piráti jako další opoziční strana. Nejvyšší funkci bude obhajovat Zdeněk Hřib, který bude mít nejméně jednoho vyzyvatele. Je také několik uchazečů o pozice místopředsedů. 

včera

Andrej Babiš

Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě. 

včera

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí

Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy