Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že nabídka dorazila diplomatickými kanály. Moskva ji nyní podle jeho slov podrobně studuje a hodlá s americkou stranou vyjasnit veškeré nuance. Trump do této rady, která vznikla koncem loňského roku, láká i další světové lídry, například argentinského prezidenta Javiera Mileie nebo kanadského premiéra Marka Carneyho. Účast již potvrdily země jako Indie, Maďarsko či Jordánsko.

Pozvání pro Putina vyvolává ve světě značné kontroverze, zejména v kontextu blížícího se čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Kritici poukazují na paradox, kdy má o míru na Blízkém východě rozhodovat lídr odpovědný za největší válečný konflikt v Evropě od druhé světové války. Washington se k pozvání Putina zatím oficiálně nevyjádřil, ale složení výkonné rady, kde zasedne například Jared Kushner nebo Tony Blair, je již potvrzeno.

Součástí Trumpova plánu je i velmi neobvyklý finanční požadavek. Podle uniklých informací z návrhu stanov by měly členské státy zaplatit jednu miliardu dolarů, aby si zajistily trvalé místo v této radě. Tyto prostředky mají pravděpodobně sloužit k financování obnovy Gazy. Tento „vstupní poplatek“ jen podtrhuje transakční přístup nové americké administrativy k mezinárodní diplomacii.

Reakce z regionu jsou zatím rozpačité. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vydala prohlášení, ve kterém vyjádřila nespokojenost. Izraeli vadí především to, že složení výkonného výboru pro Gazu s ním nebylo koordinováno a jde proti jeho aktuální politice. Zdá se, že Trumpova „Rada míru“ bude čelit tvrdému odporu nejen u spojenců, ale i u odpůrců zapojení Ruska do globálního rozhodování.