Trump před schůzkou v Bílém domě chválí Zelenského: Nepamatuji se, že bych ho označil za diktátora

Trump hovořil po jednání s britským premiérem Sirem Keirem Starmerem, během kterého se diskutovalo o možnostech ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký prezident předpověděl „velmi dobré setkání“ se Zelenským a prohlásil, že mírové úsilí „postupuje poměrně rychle“.

Tato série diplomatických jednání přichází krátce poté, co Trumpova administrativa překvapila své západní partnery prvními oficiálními rozhovory s Moskvou od začátku války. Spojené státy tak otevřely cestu k potenciálním mírovým jednáním, přestože Trump dříve veřejně obviňoval Zelenského z toho, že válku neukončil dříve.

„Jste tam tři roky,“ řekl ukrajinskému prezidentovi minulý týden. „Měl jste to ukončit… nikdy jste to neměl dopustit. Mohli jste uzavřít dohodu.“

V předvečer jednání v Bílém domě však Trump otočil a naznačil, že schůzka proběhne v přátelském duchu. „Myslím, že zítra ráno budeme mít velmi dobré jednání. Budeme si rozumět opravdu dobře,“ řekl novinářům.

Jedním z hlavních bodů pátečního setkání bude snaha Zelenského zajistit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by podpořily jakoukoliv budoucí mírovou dohodu. Když byl Trump dotázán, zda Spojené státy poskytnou Ukrajině takové záruky, odpověděl vyhýbavě: „Jsem otevřený mnoha věcem,“ řekl. „Ale nejprve chci dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, než rozhodneme, co bude dál.“

Zelenskyj by měl během návštěvy podepsat i dohodu o poskytnutí přístupu Spojeným státům k ukrajinským zdrojům vzácných nerostů. Trump naznačil, že americká těžební přítomnost v Ukrajině by mohla působit jako ochrana proti budoucí ruské agresi. „To je určitá pojistka,“ prohlásil. „Nemyslím si, že by si někdo troufl něco podniknout, pokud tam budeme mít mnoho pracovníků a budeme se podílet na těžbě vzácných minerálů, které potřebujeme pro naši zemi.“

Britský premiér Keir Starmer během jednání v Bílém domě zdůraznil, že Spojené království je připraveno vyslat vojáky na Ukrajinu v rámci mírové mise – ale pouze v případě, že Spojené státy poskytnou podporu.

„Jsme připraveni poslat vojáky na zem a letadla do vzduchu, abychom podpořili mírovou dohodu,“ řekl Starmer. Zároveň však varoval, že jakákoliv dohoda nesmí „odměňovat agresora ani povzbudit režimy jako Írán“.

Trumpova reakce na tento závazek byla smíšená. Když se ho novináři ptali, zda Spojené státy pomohou britským jednotkám v případě ruského útoku, odpověděl: „Britové mají neuvěřitelné vojáky, neuvěřitelnou armádu a dokážou se o sebe postarat. Ale pokud budou potřebovat pomoc, vždy budu s Brity, ano?“

Jedním z kontroverzních bodů zůstává přístup k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Starmer dal jasně najevo, že Putinovi nevěří, a Trump byl dotázán, proč na něj nahlíží jinak.

„Znám mnoho lidí, o kterých byste řekli, že vás nikdy nepodvedou – a přitom jsou to ti nejhorší lidé na světě,“ řekl Trump. „A pak znám jiné, o kterých byste si mysleli, že vás podvedou, a přesto jsou stoprocentně čestní. Nikdy nevíte, co dostanete.“

Mezitím šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová uvedla, že Rusko „nechce mír“. Zdůraznila, že jakákoliv mírová dohoda musí být koordinována nejen s Ukrajinou, ale také s evropskými partnery.

Kromě toho ve čtvrtek proběhla v tureckém Istanbulu jednání mezi ruskými a americkými představiteli s cílem obnovit diplomatické vazby. Obě jaderné velmoci se v minulosti vzájemně vyhošťovaly diplomaty, zejména v době, kdy byl prezidentem Joe Biden.

Kreml mezitím vzkázal, že v rámci mírové dohody nehodlá dělat žádné územní ústupky. „Všechna území, která se stala součástí Ruské federace, jsou její nedílnou součástí,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „To je naprosto nezpochybnitelný fakt a není k jednání.“

Rusko v současnosti kontroluje nejen Krym, který anektovalo v roce 2014, ale také části čtyř dalších ukrajinských oblastí – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské.

Páteční jednání mezi Trumpem a Zelenským může naznačit další směřování ukrajinské války i vztahů mezi USA a Evropou. Zatímco Trump vyjadřuje ochotu jednat s Ruskem a hledat rychlé řešení konfliktu, otázkou zůstává, zda Ukrajina a její evropští spojenci budou ochotni přistoupit na podmínky, které Moskva předloží.