Trump se obklopil lidmi, kteří vědí, jak rozložit NATO. Jednání o Ukrajině bez nás nezvládne, obává se Evropa

Narychlo svolané jednání v Paříži, jehož účastníci nejsou zatím zcela jasní, je důkazem jejich obav z reality Trumpovy druhé administrativy. Evropské vlády si totiž uvědomují, že jejich tradiční americký spojenec jím už není – a možná představuje i větší existenční hrozbu, než si před týdnem dokázaly připustit, píše CNN.

Signálem této proměny byla páteční řeč amerického viceprezidenta JD Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Jeho projev, okamžitě přivítaný evropskou krajní pravicí, šokoval přítomné demokraticky zvolené lídry, které obvinil z „prodeje vlastních hodnot“.

Vance šel dál, než kdokoli očekával. Místo tradiční kritiky nedostatečných evropských obranných rozpočtů, kterou dříve zdůrazňoval Donald Trump, napadl samotné morální základy NATO. Tvrdil, že hlavní hrozbou není Moskva ani Peking, ale samotné evropské vedení, které údajně potlačuje svobodu slova.

Dalším varovným signálem bylo vystoupení amerického zvláštního vyslance pro Ukrajinu Keitha Kellogga. Ten sice v Mnichově ujistil evropské spojence, že Washington bude vůči Moskvě tvrdý a bude požadovat územní ústupky i bezpečnostní záruky pro Evropu.

Jenže několik dní předtím americký ministr obrany Pete Hegseth řekl svým protějškům v NATO, že nevidí žádnou reálnou cestu pro vstup Ukrajiny do aliance. Tím zpochybnil nejen dosavadní americkou strategii, ale i klíčovou páku, kterou měla Západní koalice v jednáních s Ruskem.

Evropské vlády se teď neobávají jen toho, že Američané budou o Ukrajině jednat bez nich, ale že budou vyjednávat špatně. A zatímco pozvání pro ukrajinské lídry do Rijádu možná ještě dorazí, aktuální scénář je takový, že USA a Rusko budou jednat nejen o osudu šesti milionů Ukrajinců žijících pod ruskou okupací, ale i o evropské bezpečnostní architektuře – bez Evropy samotné.

Evropské země, stejně jako jejich američtí spojenci, v posledních třech letech vyčerpaly své arzenály i státní rozpočty ve jménu boje za svobodu a demokracii na Ukrajině. Teď to však vypadá, že USA jsou připraveny tuto strategii opustit ve snaze o politickou dohodu s Moskvou – bez ohledu na to, jaká bude cena a jak dlouho takový mír vydrží.

Právě proto evropští lídři spěchají do Paříže. Nemohou sice přímo ovlivnit podmínky případné dohody mezi USA a Ruskem, ale chtějí zajistit bezpečnostní záruky pro Kyjev. Jenže stejné dilema, které Evropu sjednotilo po ruské invazi v roce 2022, ji teď může znovu rozdělit. Zejména v době, kdy je v mnoha evropských státech krajní pravice na vzestupu a stále častěji se ideologicky sbližuje s novou americkou administrativou.

Francouzský ministr zahraničí v neděli prohlásil, že podobná jednání „probíhají neustále“ a prezident Emmanuel Macron označil pařížská setkání za „neformální rozhovory o míru a bezpečnosti v Evropě“.

Očekává se účast předsedů Evropské rady a Evropské komise, generálního tajemníka NATO a lídrů Německa, Španělska, Itálie, Polska a Dánska. Britský premiér Keir Starmer svou účast již potvrdil a jeho úřad označil setkání za „jedinečný bezpečnostní moment pro celou generaci“.

Evropští lídři nikdy nepochybovali o tom, že Trump je se svou kritikou NATO a evropských spojenců vážně míněný. Teď se však zdá, že se obklopil lidmi, kteří přesně vědí, jak Evropu oslabit a alianci rozložit.

Setkání v Paříži tak nebude jen o pomoci Ukrajině. Bude především o tom, jak zachránit Evropu samotnou.