Trump se shodl s Putinem: Za to, že na Ukrajině stále není mír, může Evrope

Tento zvláštní diplomatický posun nastal den poté, co Donald Trump oznámil, že bude s ruským prezidentem opět brzy hovořit. Odmítl však odpovědět, zda na Rusko uvalí přísné sankce, pokud bude Putin i nadále brzdit mírový proces. Putin totiž opakovaně nedodržel dané lhůty, přičemž ta poslední vypršela v pátek. Trump se v Oválné pracovně vyjádřil, že ať se Putin rozhodne jakkoliv, budou buď rádi, nebo ne.

Trump ve čtvrtek hovořil také s Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinského prezidenta mluvili o tom, jak vyvinout hospodářský tlak na Rusko a připravit ruský válečný stroj o peníze. Americká strana však po rozhovoru svalovala vinu spíše na Evropu než na Rusko. Prezident zdůraznil, že Evropa musí zastavit nákupy ruské ropy, které financují válku.

Podle vyjádření jednoho z úředníků Bílého domu Trump také řekl, že by evropští představitelé měli vyvinout hospodářský tlak i na Čínu, protože ta podporuje ruské válečné úsilí. Prezident má v tomto bodě částečně pravdu.

Je zvláštní, že některé země Evropské unie stále kupují ruskou ropu v době, kdy Západ zavedl sankce, aby ochromil moskevskou ekonomiku. Přístup Donalda Trumpa je však nekonzistentní. Požaduje, aby Evropa jednala s Čínou, ale sám sankce vůči Pekingu uvalit nechce.

USA totiž s Čínou jednají o obchodu a Trump evidentně nechce ublížit dohodě. Jeho postoj vůči Evropě je podobný tomu, jakým vystupuje vůči Indii. Ta zápasí s padesátiprocentním clem, které na její vývoz do Spojených států zavedl Trump. Svůj krok obhájil tím, že Indie pokračuje v nákupech ruské ropy. Náklady na jeho strategii se ukázaly tento týden, když čínský prezident Si Ťin-pching srdečně přivítal indického premiéra Naréndru Módího.

Rusko se mezitím snaží rozdělit spojence v rámci NATO. Během své návštěvy Číny se Putin setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem a obvinil Evropany, že šíří paniku ohledně údajného ruského útoku na Evropu. Podle Putina je každý rozumný člověk si dobře vědom toho, že Rusko nikdy nemělo a mít nebude touhu zaútočit na kohokoliv. Přitom ruské jednotky vstoupily na Ukrajinu v letech 2014 a 2022.

Další ruskou snahou o rozdělení Evropy bylo, že mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová prohlásila, že Moskva považuje rozmístění cizích vojsk na Ukrajině po případné mírové dohodě za nepřijatelné.

Vypadá to, že Trump je z celé situace frustrovaný, ale zatím se nezdá, že by měl plán, který by dokázal současnou patovou situaci vyřešit. Přesto se však ve čtvrtek objevil jeden malý pokrok. Po rozhovoru mezi Trumpem, Zelenským a členy koalice ochotných, francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že 26 zemí se zavázalo přispět do potenciálních mírových sil.

Jednalo by se o případnou dohodu o příměří. Podle Macrona by měla být třetí složkou bezpečnostních záruk pro Ukrajinu „americká záchranná síť.“ Spojené státy oznámily spojencům, že jsou otevřené omezené roli při poskytování záruk, pokud bude s Ruskem dosaženo mírové dohody.