Elon Musk, známý technologický magnát a zakladatel společností jako SpaceX a Tesla, sehrává stále významnější roli ve světové politice a mezinárodních vztazích. Jeho aktivity a vliv přesahují hranice podnikání a zasahují do bezpečnostních otázek a diplomatických iniciativ.
Podle CNN vyšlo najevo, že Musk byl zapojen do telefonického hovoru mezi nově zvoleným prezidentem USA Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tento hovor proběhl den po amerických prezidentských volbách, což z něj činí citlivou a vysoce sledovanou záležitost, zvláště ve světle konfliktu na Ukrajině a rostoucích obav o budoucnost americko-ukrajinské spolupráce.
Podle zdroje, který hovořil s CNN pod podmínkou anonymity, se Musk tohoto hovoru zúčastnil kvůli citlivým otázkám týkajícím se Ukrajiny a politického směru nové Trumpovy administrativy.
Anonymní zdroj uvedl, že tento hovor zprostředkoval diskusi o budoucnosti vzájemné spolupráce, což má zásadní význam pro světovou bezpečnost a stabilitu. Zelensky krátce po hovoru oznámil na platformě X, že Trumpovi pogratuloval k jeho historickému vítězství a potvrdil zájem o pokračování úzkého dialogu mezi Spojenými státy a Ukrajinou.
Trumpovo vítězství přišlo v kritickém okamžiku pro Ukrajinu, která stále čelí ruským vojenským postupům, zejména v oblasti Donbasu, kterou chce ruský prezident Vladimir Putin ovládnout. Trump již během své volební kampaně vyjadřoval skepsi ohledně dlouhodobého závazku USA vůči Ukrajině, přičemž několikrát naznačil, že by USA mohly vyvinout tlak na Ukrajinu k uzavření příměří s Ruskem, což by mohlo být vnímáno jako kompromisní a pro Ukrajinu nevýhodné řešení.
Musk, který finančně podporoval Trumpovu kampaň prostřednictvím svého super PAC ve výši více než 118 milionů dolarů, se již dříve prezentoval jako zastánce omezení výdajů federální vlády. Jeho účast na hovoru mezi Trumpem a Zelenským vyvolala spekulace o tom, jakou roli by mohl sehrávat v nadcházející Trumpově administrativě a zda jeho vliv bude směřovat k širším reformám uvnitř federálního aparátu.
Muskův technologický projekt Starlink sehrál v ukrajinském konfliktu zásadní roli, protože jeho satelitní internetové služby poskytly ukrajinské armádě důležitou výhodu. Díky Starlinku mohou ukrajinské jednotky sdílet reálné záběry z dronů a komunikovat i v oblastech, kde bojové operace zničily běžné mobilní spojení. Tímto způsobem Starlink významně posílil vojenské schopnosti Ukrajiny.
Muskovo angažmá vzbuzuje obavy i v oblasti národní bezpečnosti. Někteří představitelé Spojených států vyjádřili v uplynulém roce obavy ohledně Muskova kontaktu s vůdci cizích mocností, zejména s představiteli Ruska. Kvůli jeho občanství je však americká zpravodajská komunita opatrná při případném prošetřování jeho interakcí s cizími státy, což ztěžuje vyhodnocení rizik.
V září informoval Wall Street Journal o tom, že Musk byl údajně v pravidelném kontaktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem od konce roku 2022. Podle těchto zpráv měli oba diskutovat jak osobní, tak obchodní témata i geopolitická napětí, což vyvolalo vlnu obav ohledně bezpečnosti. Společnost SpaceX má úzké vazby na NASA a americkou armádu, což Muskovi potenciálně umožňuje přístup k citlivým vládním informacím.
Musk se k těmto tvrzením veřejně nevyjádřil a ruský Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova prohlásil, že oba státníci měli pouze jeden telefonický rozhovor, ve kterém se zaměřili na kosmický výzkum a budoucí technologický rozvoj. I přes tyto ujištění zůstávají otázky o Muskovi a jeho možných zahraničně-politických vazbách nadále živé.
Elon Musk se tak ocitl ve zvláštní pozici, kdy jeho působení ve sféře technologií a politiky přitahuje pozornost nejen médií, ale i bezpečnostních složek. Jakým směrem se bude ubírat jeho vliv, ať už na poli byznysu nebo mezinárodních vztahů, je otázkou, která zůstává předmětem spekulací v souvislosti s novou Trumpovou administrativou.
Související
Pokud Írán nekapituluje, zničíme ho a srazíme do pekla, řekl Trump v OSN
Trump chystá sankce proti celému Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Pokud Írán nekapituluje, zničíme ho a srazíme do pekla, řekl Trump v OSN
před 1 hodinou
Ukrajina na půdě OSN obviní Rusko z úmyslného vyvolání humanitární katastrofy v Chersonské oblasti
před 2 hodinami
Extrémní počasí nejvíc odnesou nejchudší země. Klima se nezlepší, ani když zastavíme oteplování, varují vědci
před 3 hodinami
Trump chystá sankce proti celému Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu
před 3 hodinami
Napraví vyostřené vztahy? Burnham se v OSN poprvé sejde s Trumpem
před 4 hodinami
Světoví lídři se schází v sídle OSN. Očekává se Trumpův projev
před 5 hodinami
Litva vypracovala evakuační plány pro případ útoku Ruska
před 6 hodinami
Přestaňte vyzbrojovat jemenské povstalce, vyzvaly Írán v OSN státy G7
před 7 hodinami
Přestáváme pokrývat Trumpovy akce, oznámila přední americká média. Bílý dům si založil vlastní televizi
před 7 hodinami
STAN je nejsilnější opoziční stranou, potvrzuje průzkum. Motoristé by se nedostali do Sněmovny
před 8 hodinami
Británie se začala chystat na válku. Vláda vyzvala k přípravě na konflikt a rozsáhlá omezení života
před 9 hodinami
Debaty o "připojení" k EU rezonují Kanadou. Mladí se těší na studium, starší na dovolenou
před 10 hodinami
Počasí na nadcházející měsíc: Do Česka dorazí babí léto, výrazně se oteplí
včera
Trump se v OSN sejde se Zelenským. Bude tlačit na ukončení útoků na energetickou infrastrukturu
včera
Skupina 22 zemí přijala v OSN deklaraci o regulaci umělé inteligence
včera
Guterres končí. Hledání nového šéfa OSN probíhá pod tlakem Trumpa
včera
Trump zakázal vybraným novinářům vstup do Bílého domu. CNN a Politico podávají žalobu
včera
Počasí: Svět zažil nejteplejší srpen v historii. Hranice k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize padla
včera
Česko uznalo prozatímní schválení autonomního řízení Tesly
včera
Vláda od října opět zastropuje ceny benzinu a nafty
Vláda se kvůli vysokým cenám paliv rozhodla obnovit regulaci cen u čerpacích stanic. Ministerstvo financí v pondělí oznámilo, že kabinet od prvního října zastropuje marže prodejců na 2,50 koruny za litr. Současně dojde ke snížení spotřební daně z nafty o 2,35 koruny za litr včetně daně z přidané hodnoty. Součástí přijatých kroků je také zavedení mimořádné sektorové daně zaměřené na zpracovatele ropy.
Zdroj: Libor Novák