Trump si po úspěchu na Blízkém východě věří, že ukončí i válku na Ukrajině

Páteční jednání obou prezidentů se bude týkat ukrajinských požadavků na dodávku střel Tomahawk, dalších zbraní a systémů protivzdušné obrany. Diskutovat se bude také o energetické odolnosti a posílení spolupráce v oblasti výroby dronů, jak uvedla ukrajinská velvyslankyně v USA. Před schůzkou v Bílém domě se uskuteční i bilaterální jednání mezi americkými a ukrajinskými představiteli.

Ukrajinská velvyslankyně Olga Stefanishyna pro Politico sdělila, že se jedná o zcela nový formát angažmá. Na maximálním dopadu páteční schůzky pracuje hned několik ukrajinských delegací. Vojenské týmy pracují už dva týdny, předseda vlády jedná s finančními partnery a ekonomické a energetické delegace se zaměřují na zmírnění dopadů ruských útoků na energetickou infrastrukturu. Snaží se mobilizovat zapojení USA do nákupu plynu.

Zelenskyj ukrajinským novinářům v pondělí řekl, že mu Trump poradil, aby se ve Washingtonu setkal s energetickými společnostmi. Během své návštěvy hodlá ukrajinský lídr hovořit také se zbrojními společnostmi a lídry Kongresu. Zelenskyj uvedl, že jeho prioritou je ochrana ukrajinské infrastruktury před pokračujícími ruskými raketovými útoky. Nicméně nekonkretizoval, s kým přesně se na cestě sejde.

Trump opakovaně litoval, že rusko-ukrajinská válka se ukázala být mnohem těžší na vyřešení, než původně předpokládal. Tento postoj se však může změnit, jelikož je administrativa po nedávném úspěchu na Blízkém východě plná naděje. „Prezident Trump dlouhodobě vyjadřuje svou touhu ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou, stejně jako osvobodil rukojmí a ukončil válku mezi Izraelem a Hamásem,“ sdělil představitel Bílého domu.

Zelenskyj se podle všeho snaží využít dynamiky administrativy. V úterním projevu k národu prohlásil, že „nyní existuje silný impuls pro mír ve světě“. Pokračoval s tím, že americký prezident a jeho tým udělali hodně a různí další lídři se zapojili a pomohli. „A nyní existují vážné šance žít na Blízkém východě bez války. To ukazuje, že Rusko lze skutečně dotlačit k zastavení agrese,“ dodal.

Představitel Bílého domu zdůraznil, že Rusko by mělo být motivováno k jednání kvůli své vojenské a ekonomické situaci. Podle prezidenta se Rusku ve válce nedaří dobře, jeho ekonomika je v troskách a stále ztrácí tisíce životů, aniž by získalo „prakticky žádné území“. Dodal, že kdyby byli chytří, usilovali by naléhavěji o dohodu, která by ukončila válku a dostala zemi zpět na správnou cestu. „Prezident Putin opakovaně odmítl velkorysé mírové návrhy, které by byly ku prospěchu Rusku,“ řekl úředník.

Trump už dříve podobná prohlášení učinil. Naposledy například v srpnu po několika dnech intenzivní diplomacie tvrdil, že se Putin a Zelenskyj dohodli na schůzce. K té však nikdy nedošlo. Steve Witkoff, Trumpův zvláštní vyslanec a hlavní vyjednavač pro Blízký východ a Evropu, sdělil zahraničním partnerům, že tři hlavní cíle Trumpovy zahraniční politiky pro jeho druhé funkční období jsou: ukončení konfliktu v Gaze, ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou a uzavření nové jaderné dohody s Íránem.

Zasvěcená osoba uvedla, že Gaza byla vnímána jako „nejjednodušší ze tří“ cílů, ale na ostatní se nevzdává. Stefanishyna uvedla, že snaha Kyjeva o zapojení Bílého domu, zákonodárců a obchodních kruhů má za cíl „odhalit potenciál globálního politického vzestupu k ukončení války“. Týmy ukrajinských představitelů, včetně ministra obrany Rustema Umerova a šéfa Zelenského štábu Andrije Jermaka, se připravují na rozhovory zaměřené na posílení ukrajinské protivzdušné obrany.

Dále je v plánu řešení kapacit dalekého dosahu, odolnosti energetického sektoru a uvalení dalších sankcí na Rusko. Stefanishyna naznačila oznámení dalších dodávek zbraní Ukrajině v rámci nové iniciativy PURL (Prioritized Ukraine Requirements List), kterou NATO zřídilo pro zprostředkování a financování dodávek amerických zbraní. Velvyslankyně také naznačila ochotu rozšířit hospodářské vazby mimo dohodu o nerostech podepsanou dříve. To by se mělo dít skrze dohodu o sdílení technologií, která by USA umožnila přístup k ukrajinským dronovým technologiím.

Trumpův průlom na Blízkém východě sice posílil jeho diplomatickou sebedůvěru, ale Rusko je dosud k jeho mírovým snahám převážně netečné. Trump sice dokázal ve spolupráci s arabskými partnery přimět oslabeného izraelského premiéra Benjamina Netanjahua k přijetí dohody o příměří poté, co s ní částečně souhlasil Hamás. Nicméně na Putina má mnohem menší páku, neboť ten je méně závislý na USA a je odolnější vůči domácímu politickému tlaku, kterému čelí demokraticky zvolení lídři.

Trump veřejně uznal zájem Zelenského o střely Tomahawk a naznačil, že by se mohl rozhodnout je Ukrajině poskytnout jako důsledek Putinova přetrvávajícího odmítání věcných mírových jednání. Zároveň však zmínil riziko eskalace konfliktu. Rusko se obává, že delší dolet střel Tomahawk by mohl zasáhnout Moskvu. Vnímalo by tak dodání dalších amerických zbraní jako úplnější zapojení USA do války. Na dotaz ohledně nadcházející schůzky se Zelenským Trump zopakoval své časté zmatení nad Putinovým odhodláním pokračovat v boji. „S Vladimirem jsme měli dobrý vztah, pravděpodobně ho stále máme,“ řekl Trump novinářům v Oválné pracovně. „Nevím, proč v této válce pokračuje... Musí tuto válku opravdu vyřešit... Prostě nechce tu válku ukončit.“