Trump si přibarvuje realitu? Putinovi vojska na Ukrajině nevadí, prohlásil. Rusko teď tvrdí něco jiného

„K této záležitosti již vyjádřil stanovisko ministr zahraničí Lavrov. Nemám k tomu co dodat ani komentovat,“ prohlásil Peskov.

Sergej Lavrov se k otázce zahraničních mírových sil v Ukrajině vyjádřil po jednáních se Spojenými státy v Rijádu. Přítomnost evropských vojsk na ukrajinském území označil za naprosto nepřijatelnou.

„Vysvětlili jsme dnes, že vyslání vojenských jednotek ze zemí NATO, byť pod jinou vlajkou – pod vlajkou EU či národními vlajkami – pro nás nic nemění. Takový krok je pro nás zcela nepřijatelný,“ uvedl Lavrov.

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin je připraven přijmout evropské mírové síly v Ukrajině. Označil to za možný průlom, který by mohl pomoci ukončit válku.

„On s tím souhlasí. Zeptal jsem se ho na to,“ uvedl Trump na otázku ohledně nasazení evropských mírových jednotek. „Pokud tuto dohodu uzavřeme, on nechce další válku... Na tuhle otázku jsem se ho zeptal přímo a on s tím nemá problém.“

Trump během setkání s Macronem v Oválné pracovně prohlásil, že válka na Ukrajině by mohla skončit „během několika týdnů“, avšak varoval, že bez dohody by konflikt mohl přerůst v „třetí světovou válku“.

V návaznosti na Trumpovu rétoriku ohledně Ukrajiny, včetně jeho označení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“, se evropští lídři snaží připravit na možnost, že se Spojené státy pod Trumpovým vedením stáhnou z podpory Kyjeva. Britský premiér Sir Keir Starmer a Macron přijeli do Washingtonu, aby se pokusili přesvědčit americkou administrativu o pokračování podpory Ukrajiny i transatlantického spojenectví.

Mezitím evropští představitelé dorazili do Kyjeva, aby vyjádřili podporu Ukrajině a oznámili nové balíky pomoci. Ministři financí EU v Bruselu zároveň projednávali možnost využití zmrazených ruských aktiv na financování ukrajinské obrany, pokud by USA svou podporu omezily.

Trump naznačil, že hlavní odpovědnost za bezpečnostní záruky v případném příměří ponese Evropa. „Evropa zajistí, aby se nic nestalo. Nemyslím si, že to bude velký problém. Jakmile se dohodneme, na Ukrajině už nebude žádná válka,“ řekl.

Macron se k této myšlence staví otevřeně. Francouzský prezident uvedl, že jedná s dalšími evropskými státy, zejména s Velkou Británií, o možnosti vytvoření mírové mise, která by však neznamenala nasazení vojáků do přímého boje. Podle něj je klíčové, aby jakákoliv dohoda zahrnovala bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které chyběly v předchozích dohodách s Kremlem. Macron naznačil, že by měly být podpořeny Spojenými státy. „Po dnešních diskusích jsem přesvědčen, že existuje cesta, jak tuto pevnou a trvalou mírovou dohodu realizovat,“ prohlásil Macron na společné tiskové konferenci s Trumpem.

Podle Macrona by evropské mírové jednotky byly nasazeny jako „projev podpory“ Ukrajině, ale pouze v případě, že by Kyjev a Moskva podepsaly mírovou dohodu. „Chceme rychlý mír, ale nechceme slabou dohodu,“ dodal.

Zůstává nejasné, zda Kreml skutečně podepíše dohodu na základě pondělních diskusí, vzhledem k jeho dlouhodobému odporu vůči zahraničním mírovým jednotkám. Moskva by také mohla mít výhrady k Trumpovým výrokům o okupovaných územích. Trump sice připustil, že návrat ukrajinských území nebude „snadná záležitost“, ale vyjádřil naději, že Ukrajina „možná získá zpět alespoň část z nich“.

Rusko dlouhodobě zastává jednoznačně odmítavý postoj k nasazení zahraničních jednotek na Ukrajině. Kreml v minulosti opakovaně varoval, že by takový krok znamenal eskalaci konfliktu.

Navzdory rozdílným pohledům na konflikt oba prezidenti během setkání projevili vzájemnou náklonnost. Trump označil svůj vztah s Macronem za „velmi speciální“ a zavzpomínal na společnou večeři na vrcholu Eiffelovy věže, což vyvolalo uvolněnou atmosféru.

Napětí se však projevilo v jejich tělesné řeči a v diskusi o financování pomoci Ukrajině. Trump tvrdil, že Spojené státy poskytly Ukrajině „350 miliard dolarů“ a že Evropa posílala pomoc „jen jako půjčku“. Macron mu však oponoval: „Tato válka nás všechny stála spoustu peněz. A za to nese odpovědnost Rusko, protože agresorem je právě Rusko.“