Trumpova cla vyvolala na světových trzích paniku. My se zastrašit nenecháme, vzkazuje Evropa

Evropská unie bude hájit své zájmy, pokud se stane terčem obchodních útoků, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na hrozbu Donalda Trumpa, že uvalí tvrdá cla na evropské zboží. Lídr Elysejského paláce zdůraznil, že Evropa musí být jednotná a aktivní při obraně svého ekonomického postavení.

„Pokud budou naše obchodní zájmy napadeny, Evropa jako skutečná mocnost se musí prosadit a odpovědět,“ uvedl Macron při příjezdu na neformální obranné setkání evropských lídrů v Bruselu.

Jeho slova podtrhují rostoucí obavy EU z protekcionistické politiky Trumpovy administrativy, která o víkendu oznámila vysoká cla na dovoz z Kanady, Mexika a Číny. Trump v neděli prohlásil, že podobná opatření „určitě přijdou“ i pro EU.

Macronova slova podpořil německý kancléř Olaf Scholz, který zdůraznil, že EU má dostatečnou sílu reagovat na případná cla ze strany USA, ale prioritou by měla být spolupráce. „Cílem musí být, aby situace vedla ke kooperaci,“ řekl Scholz.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová varovala, že obchodní válka by poškodila všechny zúčastněné strany. „V obchodní válce neexistují vítězové,“ prohlásila.

Obavy z eskalace obchodního konfliktu vyjádřil i polský premiér Donald Tusk, podle něhož by jakýkoli spor mezi spojenci v době ruské hrozby a čínské expanze byl „zásadní chybou“. Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že její země „obecně nikdy nepodporuje boj proti spojencům“, ale pokud Trumpova administrativa uvalí tvrdá cla na Evropu, bude nutná „kolektivní a rozhodná reakce“.

Americký prezident v uplynulých dnech opětovně kritizoval obchodní bilanci USA s EU a požadoval, aby Evropa dovážela více amerických aut a zemědělských produktů. „Opravdu to přijde, mohu vám to říct s jistotou,“ uvedl Trump v neděli večer.

Zatímco přesný harmonogram zavedení nových cel není jasný, Trump prohlásil, že k tomu dojde „velmi brzy“. Už v pátek novinářům řekl, že tato opatření „absolutně, absolutně“ zavede.

Tento přístup není novinkou – během svého prvního funkčního období Trump uvalil cla na dovoz oceli a hliníku z EU, na což Brusel odpověděl zavedením cel na ikonické americké produkty, jako jsou motocykly Harley-Davidson, bourbon, džínové oblečení nebo pomerančový džus.

Evropská komise již před Trumpovým posledním prohlášením uvedla, že „lituje“ jeho rozhodnutí uvalit cla na Kanadu, Mexiko a Čínu.

„Naše obchodní a investiční vztahy s USA jsou největší na světě,“ uvedl mluvčí Komise v neděli. „Je v sázce mnoho. Cla způsobují zbytečné ekonomické otřesy a škodí všem stranám.“

Komise však zároveň varovala, že pokud bude EU čelit nespravedlivým nebo svévolným obchodním opatřením, „bude reagovat rázně“.

Evropští lídři proto volají po diplomatických jednáních s Washingtonem. Irský premiér Micheál Martin zdůraznil, že EU a USA „musí na obchodu pracovat konstruktivně“, protože protekcionismus by poškodil občany na obou stranách Atlantiku.

Finský premiér Petteri Orpo dodal, že Evropa musí s Trumpem vyjednávat. „Nechci začínat válku, chci začít jednání,“ řekl. Podle něj je hlavní hrozbou pro Evropu stále Rusko.

Někteří lídři však zdůrazňují, že Evropa musí být připravena na případné tvrdé protiopatření. Lucemburský premiér Luc Frieden uvedl, že odpovědí na cla by mělo být „reagovat stejnými opatřeními“, i když zdůraznil, že „cla jsou vždy špatná“.

Španělský ministr hospodářství Carlos Cuerpo v rozhovoru pro rozhlasovou stanici RNE uvedl, že EU se „nechce nechat oklamat“ a bude chránit své firmy, aby zajistila spravedlivou hospodářskou soutěž.

Francouzský ministr průmyslu Marc Ferracci v neděli večer prohlásil, že obchodní jednání s Washingtonem musí odrážet „mocenskou dynamiku“. EU by měla počkat na konečné rozhodnutí Trumpovy administrativy, ale měla by se už nyní připravit na reakci. „Abychom byli efektivní, naše odpověď musí být zaměřena na produkty, které jsou pro USA důležité, a musí být citelná – tedy taková, která bude mít dopad na americkou ekonomiku, aby představovala věrohodnou hrozbu při vyjednávání,“ uvedl Ferracci.

Německý konzervativní politik Friedrich Merz, který má velké šance stát se příštím kancléřem, varoval, že Trumpova cla nakonec zaplatí američtí spotřebitelé, nikoli dovozci. „Trump brzy zjistí, že cla, která uvalí, nebudou muset platit ti, kdo do Ameriky dovážejí… ale američtí spotřebitelé,“ řekl Merz.

Guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau označil Trumpova cla za „brutální opatření“, která zvýší ekonomickou nejistotu a představují „znepokojivý vývoj“.

Trumpovy plány na nová cla už vyvolaly paniku na světových trzích. Akcie v Evropě, Velké Británii i USA zaznamenaly prudké propady, což analytici označili za „Trumpův celní otřes“.

EU se nyní ocitá v delikátní situaci – na jedné straně chce zachovat úzké obchodní vazby s USA, na druhé straně si nemůže dovolit nečinně přihlížet jednostranným opatřením, která by mohla poškodit evropský průmysl.

Macron, Scholz i další evropští lídři proto zdůrazňují, že Unie se bude snažit o dialog, ale pokud bude nutné, je připravena bránit své zájmy.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl

Nová finanční uzávěrka ukazuje, že majetek prezidenta Donalda Trumpa po návratu do úřadu prudce vzrostl. Rekordní nárůst příjmů zaznamenala zejména jeho dvě hlavní sídla na Floridě, což jasně ukazuje na propojení jeho osobního podnikání s prezidentskou politikou. Trump od začátku minulého roku navštívil areály Mar-a-Lago a Trump National Doral více než pětadvacetkrát. Pořádal tam milionové dárcovské večeře, hostil zahraniční představitele a vítal akce Republikánské strany, přičemž o rezervace na těchto místech se ucházeli také podnikatelé a politické skupiny. 

Více souvisejících

Donald Trump EU (Evropská unie) Emmanuel Macron clo

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

před 4 hodinami

Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Bělorusko, Minsk

Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska

Běloruské úřady oficiálně doporučily svým občanům, aby omezili cestování do Ruské federace, a to zejména do jejích příhraničních oblastí. Státní tajemník bezpečnostní rady Běloruska Alexandr Volfovič zdůraznil, že v současné situaci nelze lidem jedoucím do Ruska garantovat bezpečnost. Přestože hranice zůstávají otevřené a konečné rozhodnutí je na samotných občanech, ministerstvo upozorňuje, že v tamních regionech dochází ke každodenním pádům bezpilotních letounů a cestující tak vystavují sebe i své rodiny vážnému riziku.

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod

Při masivním ruském útoku na ukrajinské hlavní město ze 2. července zasáhla raketa devítipatrový obytný dům v kyjevské čtvrti Darnyckyj. Úder kompletně zničil 64 bytů, které se během okamžiku proměnily v trosky a prach. Celkově si tento vzdušný nálet v metropoli vyžádal nejméně 30 lidských životů a 91 zraněných, což z něj činí jeden z nejtragičtějších útoků na Kyjev v letošním roce.

před 7 hodinami

OSN

Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku

Před sídlem Organizace spojených národů v New Yorku se ve čtvrtek v podvečer zapálil dvaapadesátiletý muž držící tibetskou vlajku. Podle policie šlo o zjevnou formu protestu proti čínské nadvládě nad Tibetem. Policie dorazila na místo kolem půl sedmé večer na základě telefonátu na tísňovou linku a nalezla muže s vážnými popáleninami po celém těle. Zraněný byl okamžitě převezen do nemocnice, kde byl následně prohlášen za mrtvého.

před 8 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá

Bývalý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, který byl zabit před čtyřmi měsíci na začátku americko-izraelské války proti Íránu, bude uctěn během týdenního pohřebního ceremoniálu. Tato masová akce se uskuteční v pěti městech dvou různých států a očekává se na ní účast milionů truchlících. Přípravy provázejí rozsáhlé stavební práce přímo v Teheránu. V areálu mešity imáma Chomejního se montují chladicí systémy, které mají lidem pomoci zvládnout letní vedra.

před 9 hodinami

Letní počasí

Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé

První červencový víkend, který bude navíc prodloužený o pondělní státní svátek, se nezadržitelně blíží. Doprovázet ho nicméně má poměrně proměnlivé počasí. Teploty tentokrát zůstanou pod hranicí 30 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

včera

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste

Záchranářům se ve Venezuele podařil naprosto výjimečný kousek, když z trosek devítipatrové budovy vyprostili živého muže celých osm dní po ničivém zemětřesení. Třiačtyřicetiletý Hernán Alberto Gil Flores zůstal uvězněn pod devítimetrovou vrstvou trosek, které vznikly po zřícení parkoviště u nákupního centra Galerías Playa Grande v pobřežním městě La Guaira. Osvobozen byl po nesmírně jemné a dny trvající operaci, na níž spolupracovaly lokální i mezinárodní záchranné týbory. Podle vyjádření chilských hasičů je zachráněný muž v dobrém stavu.

včera

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě

Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, včetně Velké Británie, k čemuž podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly definitivně objasnit dva roky starou záhadu, která započala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony. Vyšetřovatelé byli sice od počátku přesvědčeni, že stroje naváděli živí operátoři, dlouho však nedokázali lokalizovat místa jejich vzletu.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev

Evropská unie uvalí sankce na ruské vojenské výrobce, kteří se podíleli na ranním smrtícím útoku na Kyjev. Tento krok oznámila na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s tím, že navrhne postihy pro další subjekty podporující ruský vojensko-průmyslový komplex. Podle jejích slov bude Unie zvyšovat náklady tak dlouho, dokud Rusko nepochopí, že v této válce nemůže zvítězit. Jakákoliv nová unijní opatření však budou muset jednomyslně schválit všechny členské státy Sedmadvacítky.

včera

Zoufalé Rusko se snaží vyhnout další mobilizaci. Posílá na frontu bojovat i ženy

Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy