Evropská unie bude hájit své zájmy, pokud se stane terčem obchodních útoků, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na hrozbu Donalda Trumpa, že uvalí tvrdá cla na evropské zboží. Lídr Elysejského paláce zdůraznil, že Evropa musí být jednotná a aktivní při obraně svého ekonomického postavení.
„Pokud budou naše obchodní zájmy napadeny, Evropa jako skutečná mocnost se musí prosadit a odpovědět,“ uvedl Macron při příjezdu na neformální obranné setkání evropských lídrů v Bruselu.
Jeho slova podtrhují rostoucí obavy EU z protekcionistické politiky Trumpovy administrativy, která o víkendu oznámila vysoká cla na dovoz z Kanady, Mexika a Číny. Trump v neděli prohlásil, že podobná opatření „určitě přijdou“ i pro EU.
Macronova slova podpořil německý kancléř Olaf Scholz, který zdůraznil, že EU má dostatečnou sílu reagovat na případná cla ze strany USA, ale prioritou by měla být spolupráce. „Cílem musí být, aby situace vedla ke kooperaci,“ řekl Scholz.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová varovala, že obchodní válka by poškodila všechny zúčastněné strany. „V obchodní válce neexistují vítězové,“ prohlásila.
Obavy z eskalace obchodního konfliktu vyjádřil i polský premiér Donald Tusk, podle něhož by jakýkoli spor mezi spojenci v době ruské hrozby a čínské expanze byl „zásadní chybou“. Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že její země „obecně nikdy nepodporuje boj proti spojencům“, ale pokud Trumpova administrativa uvalí tvrdá cla na Evropu, bude nutná „kolektivní a rozhodná reakce“.
Americký prezident v uplynulých dnech opětovně kritizoval obchodní bilanci USA s EU a požadoval, aby Evropa dovážela více amerických aut a zemědělských produktů. „Opravdu to přijde, mohu vám to říct s jistotou,“ uvedl Trump v neděli večer.
Zatímco přesný harmonogram zavedení nových cel není jasný, Trump prohlásil, že k tomu dojde „velmi brzy“. Už v pátek novinářům řekl, že tato opatření „absolutně, absolutně“ zavede.
Tento přístup není novinkou – během svého prvního funkčního období Trump uvalil cla na dovoz oceli a hliníku z EU, na což Brusel odpověděl zavedením cel na ikonické americké produkty, jako jsou motocykly Harley-Davidson, bourbon, džínové oblečení nebo pomerančový džus.
Evropská komise již před Trumpovým posledním prohlášením uvedla, že „lituje“ jeho rozhodnutí uvalit cla na Kanadu, Mexiko a Čínu.
„Naše obchodní a investiční vztahy s USA jsou největší na světě,“ uvedl mluvčí Komise v neděli. „Je v sázce mnoho. Cla způsobují zbytečné ekonomické otřesy a škodí všem stranám.“
Komise však zároveň varovala, že pokud bude EU čelit nespravedlivým nebo svévolným obchodním opatřením, „bude reagovat rázně“.
Evropští lídři proto volají po diplomatických jednáních s Washingtonem. Irský premiér Micheál Martin zdůraznil, že EU a USA „musí na obchodu pracovat konstruktivně“, protože protekcionismus by poškodil občany na obou stranách Atlantiku.
Finský premiér Petteri Orpo dodal, že Evropa musí s Trumpem vyjednávat. „Nechci začínat válku, chci začít jednání,“ řekl. Podle něj je hlavní hrozbou pro Evropu stále Rusko.
Někteří lídři však zdůrazňují, že Evropa musí být připravena na případné tvrdé protiopatření. Lucemburský premiér Luc Frieden uvedl, že odpovědí na cla by mělo být „reagovat stejnými opatřeními“, i když zdůraznil, že „cla jsou vždy špatná“.
Španělský ministr hospodářství Carlos Cuerpo v rozhovoru pro rozhlasovou stanici RNE uvedl, že EU se „nechce nechat oklamat“ a bude chránit své firmy, aby zajistila spravedlivou hospodářskou soutěž.
Francouzský ministr průmyslu Marc Ferracci v neděli večer prohlásil, že obchodní jednání s Washingtonem musí odrážet „mocenskou dynamiku“. EU by měla počkat na konečné rozhodnutí Trumpovy administrativy, ale měla by se už nyní připravit na reakci. „Abychom byli efektivní, naše odpověď musí být zaměřena na produkty, které jsou pro USA důležité, a musí být citelná – tedy taková, která bude mít dopad na americkou ekonomiku, aby představovala věrohodnou hrozbu při vyjednávání,“ uvedl Ferracci.
Německý konzervativní politik Friedrich Merz, který má velké šance stát se příštím kancléřem, varoval, že Trumpova cla nakonec zaplatí američtí spotřebitelé, nikoli dovozci. „Trump brzy zjistí, že cla, která uvalí, nebudou muset platit ti, kdo do Ameriky dovážejí… ale američtí spotřebitelé,“ řekl Merz.
Guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau označil Trumpova cla za „brutální opatření“, která zvýší ekonomickou nejistotu a představují „znepokojivý vývoj“.
Trumpovy plány na nová cla už vyvolaly paniku na světových trzích. Akcie v Evropě, Velké Británii i USA zaznamenaly prudké propady, což analytici označili za „Trumpův celní otřes“.
EU se nyní ocitá v delikátní situaci – na jedné straně chce zachovat úzké obchodní vazby s USA, na druhé straně si nemůže dovolit nečinně přihlížet jednostranným opatřením, která by mohla poškodit evropský průmysl.
Macron, Scholz i další evropští lídři proto zdůrazňují, že Unie se bude snažit o dialog, ale pokud bude nutné, je připravena bránit své zájmy.
Související
Spojenci nám v Íránu nepomohli, stávající americká podpora NATO je absurdní, prohlásil Trump
Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl
Donald Trump , EU (Evropská unie) , Emmanuel Macron , clo
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat
před 1 hodinou
Kdo nahradí Zelenského? Hvězda Ukrajina potvrdila, že bude kandidovat na prezidenta
před 2 hodinami
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
před 3 hodinami
Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí
před 4 hodinami
Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii
před 4 hodinami
Počasí opět zvýšilo riziko požárů. Hrozí především na Moravě
před 4 hodinami
Spojenci nám v Íránu nepomohli, stávající americká podpora NATO je absurdní, prohlásil Trump
před 5 hodinami
Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska
před 6 hodinami
Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod
před 7 hodinami
Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku
před 8 hodinami
Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá
před 9 hodinami
Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé
včera
Zájem Čechů o předčasné důchody se vrací k normálu, naznačují data
včera
Podvodníci lákají na 240 tisíc korun. Vydávají se za nás, upozornila ČSSZ
včera
Evropané promluvili. Nechtějí se spoléhat na USA, pochybují ale, že se bez nich EU ubrání
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste
včera
Desítky mrtvých a zraněných. Na dosud nejsilnější útok na Kyjev odpovíme, vzkázal Zelenskyj
včera
Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě
včera
EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev
včera
Zoufalé Rusko se snaží vyhnout další mobilizaci. Posílá na frontu bojovat i ženy
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Zdroj: Libor Novák