Trumpovo selhání na Ukrajině: Jediná cesta k příměří vede přes tvrdý tlak na Putina

Nyní, zdá se, prezident Trump konečně pochopil, že jeho úsilí selhalo kvůli samotnému Putinovi. Během Valného shromáždění OSN, které se konalo minulý týden, vyjádřil Trump svou frustraci na sociální síti Truth Social. Rusko označil za „papírového tygra“ a prohlásil, že Ukrajina je schopna dobýt zpět všechna Rusy obsazená území. 

Zatím ovšem podle webu Politico není jasné, zda budou neobvykle silná Trumpova slova podpořena skutečnými opatřeními. Doposud totiž jeho snahy o příměří jen oddálily vyhlídky na mír. Důvodem je Trumpova neochota vyvinout jakýkoli tlak na Rusko.

Podle Trumpova soukromého rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem se americký prezident domnívá, že Putin s ním chce uzavřít dohodu. A právě eskalace tlaku může být jedinou cestou, jak Putina k dohodě dotlačit. Trumpova zdrženlivost, namísto aby Moskvu přivedla k jednacímu stolu, Putina pouze povzbudila. Ruský prezident se totiž řídí heslem „kde najdeš kaši, tam tlač, kde najdeš ocel, tam ustup“, přičemž v Trumpovi dosud nacházel právě „kaši“. 

Trumpova váhavost byla zřetelná i v jeho nejednoznačné reakci na narušení vzdušného prostoru spojeneckého Polska nejméně dvaceti drony. Tehdy prohlásil, že „šlo o chybu“, ačkoliv silné náznaky mluvily proti tomu. I při výzvě spojencům NATO na Valném shromáždění, aby sestřelili ruská letadla narušující jejich vzdušný prostor, zpochybňoval, zda drony nad Dánskem byly skutečně ruské.

Pokud Moskva testovala Trumpovu reakci, musí být s výsledkem spokojena. Prezident opakovaně hrozil sankcemi proti Rusku, ale tyto hrozby se ukázaly jako plané. Putin byl prozatím úspěšný v tom, že Trumpovi poskytl drobné ústupky, které odvrátily potrestání, ovšem bez skutečného významu. Trump v současnosti podmiňuje uvalení nových sankcí a cel na Rusko tím, že Maďarsko a Slovensko zastaví dovoz ruského plynu. I když to může posílit postoj Evropy, spíše to vypadá jako způsob, jak se vyhnout uvalení vlastních sankcí. 

Moskva si v této situaci dobře všímá, jak se americký lídr vyhýbá skutečnému tlaku. Jde o slabost, kterou Kreml opovrhuje, ale dokonale ji využívá. V této souvislosti je otázkou, zda je Trumpova nově nalezená „jestřábí“ rétorika pouze prázdnými slovy.

Sám Putin nemá na příměří žádný zájem. Je přesvědčen, že jeho síly Ukrajinu pomalu drtí a že podpora Západu Kyjevu časem ochabne. Věří, že Rusko nakonec dosáhne svých cílů na bojišti, bez ohledu na vysoké ztráty. Čím déle navíc konflikt potrvá, tím lepší podmínky pro dohodu získá.

Kvůli absenci skutečného tlaku ze strany USA Putin eskaluje válku. Od května Rusko podniklo několik masivních útoků drony a raketami na Kyjev a další ukrajinská města. Ruské útoky jsou zaměřené na „rozhodovací centra“ a Moskva již nehledí na poškození zahraničních velvyslanectví. Sedmého září Rusko podniklo dosud největší útok na Kyjev s více než 800 drony, zasáhlo i budovu ukrajinské vlády.

Pokud to Trump s příměřím myslí vážně, musí zásadně změnit kalkulace v Moskvě a přitáhnout šrouby. Putin musí pochopit, že více získá příměřím než válkou. Tímto způsobem by eskalace tlaku mohla vést k deeskalaci konfliktu.

Západ má k dispozici několik páček, jak na Rusko zatlačit. Měl by uvalit tvrdé sankce, zejména sekundární sankce na vývoz energií a ruskou stínovou flotilu. Dále by mělo dojít k zabavení zmrazených ruských aktiv v hodnotě 300 miliard eur.

Je také nezbytné zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině, a to jak z hlediska množství, tak kvality. Ukrajina potřebuje schopnosti hlubokého úderu a zelenou, aby je mohla použít proti vojenským cílům na území Ruska.

Spojené státy a Evropa by měly také společně převzít strategickou iniciativu a nasadit letecké hlídkování v západní Ukrajině, a to ještě před uzavřením příměří. Tato operace by mohla být integrována do ukrajinské protivzdušné obrany a pomohla by bránit zemi před masivními útoky dronů a raket. K zachycování ruských dronů a raket by se mohly využít i pozemní systémy protivzdušné obrany ze zemí NATO, jako je Polsko a Rumunsko, ještě předtím, než se dostanou do vzdušného prostoru aliance.

Spojenci NATO by měli také vyslat na Ukrajinu vojáky v nebojových podpůrných rolích, jako je výcvik, logistika a zpravodajství. Takový krok by vyslal Moskvě jasný signál o připravenosti USA a Evropy zvýšit tlak na Rusko a mohl by stačit k tomu, aby Putin přistoupil k příměří.