Trvalo mu to tři roky. Proč Putin konečně vyjednává o ukončení války?

Tři roky od začátku konfliktu Putin jasně ukázal, že mu na ztrátách a utrpení nezáleží. Pokud bylo jeho cílem instalovat v Kyjevě proruský režim, pak se mu to stále nepodařilo. Existuje však i méně diskutovaná možnost, která by mohla vysvětlit, proč se ruský prezident nyní obrací k jednacímu stolu: Moskva možná brzy nebude schopna válku financovat.

Obvyklé analýzy ruského rozpočtu zdůrazňují, že země sice vykazuje malý rozpočtový schodek a její veřejný dluh činí pouze 20 % HDP, což jsou na první pohled solidní ukazatele. Problém však spočívá v tom, že kvůli západním sankcím nemá Moskva přístup k mezinárodním finančním trhům, a její možnosti financování rozpočtového deficitu jsou tudíž omezené.

V minulých letech se Kreml snažil kompenzovat tuto situaci tím, že donutil ruské banky nakupovat státní dluhopisy. Tato strategie fungovala relativně dobře v letech 2022 a 2023, ale v loňském roce se začaly objevovat vážné trhliny. Banky se dostaly pod dvojí tlak: jednak musely poskytovat obrovské levné úvěry ruským zbrojním firmám, a zároveň měly pokračovat v nákupech státních dluhopisů. Výsledkem bylo, že jejich likvidita vyschla, a v závěru roku 2024 Kreml musel zrušit několik aukcí státních dluhopisů, protože se nenašli žádní kupci.

Když začalo být zřejmé, že domácí bankovní sektor už nebude schopen financovat válku, Moskva přešla na plán C: čerpat rezervy z Národního fondu blahobytu (NWF).

Na první pohled to dávalo smysl. V roce 2022 činily likvidní rezervy fondu téměř 10 bilionů rublů (cca 110 miliard dolarů), což se zdálo jako dostatečná částka na pokrytí rozpočtových deficitů po několik let. Jenže i největší úspory se jednou vyčerpají – a tři roky války znamenaly, že rezervy klesly o 60 %.

Rok 2025 se tak pro Kreml rýsuje jako kritický. Už v lednu 2025 dosáhl měsíční rozpočtový deficit o 45 % vyšší hodnoty, než byla původně plánovaná celoroční mezní hodnota. Pokud by výdaje zůstaly na stejné úrovni, rezervy NWF by mohly být vyčerpány během pouhých tří měsíců. A i kdyby se čerpání mírně zpomalilo, je jasné, že 2025 bude posledním rokem, kdy Moskva bude schopna krýt rozpočtový deficit z těchto úspor.

Bez možnosti získat finance od domácích bank by Moskvu v případě nedostatku peněz mohla potkat finanční krize, která by mohla vést až k platební neschopnosti ruského státu. Pokud by k tomu došlo, Kreml by se dostal do extrémně obtížné situace – bez peněz ve fondu NWF by nebylo možné sanovat bankovní sektor a celá ruská ekonomika by se mohla ocitnout v chaosu.

Z ekonomického hlediska Rusko dochází čas. Kreml nemá žádný plán D, jak financovat svůj rozpočtový deficit, což vyvolává zásadní otázky ohledně schopnosti Moskvy pokračovat ve válce. Právě snaha získat finanční prostor by mohla být hlavním důvodem, proč se Putin nyní obrací k jednáním s USA.

Je možné, že Moskva se pokusí vyjednat zmírnění sankcí, například omezení amerických restrikcí na vydávání ruského zahraničního dluhu, nebo alespoň dočasné příměří, které by jí umožnilo omezit vojenské výdaje a doplnit státní pokladnu.

Již v září 2024 šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov předpověděl, že kvůli ekonomickým problémům se Moskva pokusí v roce 2025 přinutit Ukrajinu k ukončení války. Zdá se, že tento scénář se nyní naplňuje.

Závěr je prostý: Putin se nesnaží o mír kvůli humanitárním důvodům, ale proto, že se snaží zabránit finančnímu krachu Ruska.