Tváří v tvář obchodní válce s americkými sousedy Trump ustoupil. Proč sáhl k radikálním řešením?

Zatímco 25% cla na dovozy z těchto dvou zemí měla vstoupit v platnost v úterý ve 12:01 východního času, Trump nečekaně couvl a oznámil, že zavedení tarifů odkládá. Tvrdil přitom, že dosáhl dvou velkých vítězství a přinutil Kanadu i Mexiko k významným ústupkům.

Navzdory oslavným prohlášením Bílého domu je ale mnohem pravděpodobnější, že to byl právě Trump, kdo ustoupil ze souboje, který by mohl americké ekonomice způsobit značné škody.

Trump sice má určité důvody k vychloubání. V kampani sliboval, že posílí severní i jižní hranici USA a že Kanada a Mexiko budou muset udělat více pro omezení nelegální migrace a pašování fentanylu.

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová po pondělním telefonátu s Trumpem oznámila, že na hranici vyšle 10 000 vojáků. Kanadský premiér Justin Trudeau souhlasil se zřízením pozice koordinátora pro boj proti fentanylu, s vytvořením společné americko-kanadské pohraniční jednotky a se zvýšením investic do ochrany hranic o 1,3 miliardy dolarů.

„Jako prezident mám odpovědnost zajistit bezpečnost VŠECH Američanů, a přesně to dělám,“ napsal Trump na sociální síti Truth Social a oznámil, že cla pozastavuje na 30 dní, aby zjistil, zda se dohody s Kanadou a Mexikem osvědčí.

Pro-trumpovská média okamžitě oslavovala vítězství. Fox News hlásala, že „Mexiko a Kanada ustupují“, Breitbart News napsal „Kanada se podřídila“ a dodal: „Umění dohody: Trump už vyhrál obchodní válku s Mexikem ve prospěch USA.“

V Bílém domě panovala nálada triumfu – v duchu hesla America First měl Trump donutit cizí státy ke kapitulaci. „Kanada poklekla, stejně jako Mexiko,“ prohlásila mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v rozhovoru pro CNN. Tato urážlivá slova naznačují hluboké pohrdání Kanadou ze strany administrativy prezidenta, který stále častěji naznačuje, že by měl být severní soused připojen k USA jako 51. stát.

Co ale Trump reálně vybojoval? Jaká byla cena jeho „vítězství“? A vydrží tyto dohody? Při objektivnějším pohledu na tento zvláštní konflikt se ukazuje prostá pravda: Trump ustoupil.

Ještě minulý týden tvrdil, že neexistuje nic, co by Kanada či Mexiko mohly udělat, aby se clům vyhnuly. Přesto od nich nakonec upustil.

V pondělí ráno, když akciové trhy začaly prudce padat, se jasně ukázaly možné následky obchodní války v Severní Americe. Bylo zřejmé, že cla by vedla k prudkému zdražení potravin, což je přesně ten problém, který Trump sliboval ve své kampani řešit. Odborníci varovali, že americký automobilový průmysl, který se opírá o dodávky z Kanady a Mexika, by mohl zkolabovat a že cena nových aut by mohla vzrůst až o 3 000 dolarů.

Navíc Kanada a Mexiko ve skutečnosti neustoupily tolik, jak se Trump snaží tvrdit.

Kanadská investice do ochrany hranic nebyla nová – plán na výdaje ve výši 1,3 miliardy dolarů byl oznámen už v prosinci. A přidání koordinátora pro fentanyl není zásadní politická ztráta.

Mexiko už několikrát posílalo jednotky na hranici – například v dubnu 2021, když o to požádal prezident Joe Biden. A ten k tomu nemusel hrozit ekonomickou katastrofou.

Trump sice posílil svou pověst nevyzpytatelného a neústupného politika, který nerozlišuje mezi spojenci a nepřáteli, ale zároveň znovu ukázal, že jeho zahraniční politika je řízena impulzivní povahou.

Tím, že ohrozil dohodu o volném obchodu mezi USA, Mexikem a Kanadou, kterou v prvním funkčním období sám označoval za jeden z nejlepších světových obchodních paktů, podkopal důvěryhodnost Spojených států jako partnera. To může oslabit západní jednotu vůči skutečným protivníkům, jako jsou Čína a Rusko.

Trumpův krok také vyslal jasný signál Pekingu, který se stal terčem nových 10% cel na export do USA. Čína okamžitě odpověděla zavedením vlastních celních opatření, která vstoupí v platnost 10. února.

Trump tvrdí, že Kanada neřeší nelegální migraci a pašování fentanylu.

Statistiky ale říkají něco jiného: z 21 889 liber fentanylu, které americká pohraniční stráž zabavila ve fiskálním roce 2024, pocházelo z Kanady pouze 43 liber. A z přibližně 1,6 milionu zadržených migrantů mimo oficiální hraniční přechody bylo jen 23 721, tedy asi 1,5 %, na severní hranici.

Trump také argumentoval, že Kanada neplní své závazky v NATO – v roce 2024 na obranu vynaložila 1,37 % HDP, přičemž požadovaný cíl je 2 %. Kromě toho si stěžoval, že americké banky nemohou v Kanadě volně operovat a že USA „nepotřebují“ kanadské dřevo, ropu ani žádné jiné produkty.

V Kanadě Trumpovy výroky vyvolaly pobouření. Mark Carney, bývalý guvernér Bank of Canada a potenciální nástupce Justina Trudeaua, prohlásil v rozhovoru pro CNN, že Kanada byla „urážena na mnoha úrovních“.

Bývalý guvernér Michiganu James Blanchard varoval, že vztahy mezi oběma zeměmi utrpěly vážné škody, jejichž náprava může trvat roky.

Na kanadských sportovních stadionech už fanoušci přestali zpívat americkou hymnu, jak bývalo zvykem při výpadku mikrofonu, a místo toho ji začali hlasitě vypískávat.

Díky Trumpovi nyní spojenci zpívají jinou píseň.