Letošní sklizeň obilí na Ukrajině předčí očekávání a díky příznivému počasí by mohla být o 5 % vyšší než v roce 2022, uvedl v sobotu vysoký úředník ministerstva zemědělství. Ukrajina je významným světovým producentem a vývozcem obilí, ale její produkce byla ovlivněna rozsáhlou ruskou invazí.
"Toto je více, než se očekávalo, díky dobrému počasí a letním dešťům by mohla být produkce o 5 % vyšší než v roce 2022,“ řekl podle Reuters v televizi první náměstek ministra zemědělství Taras Vysockij. Neuvedl odhadovaný objem sklizně, ale uvedl, že farmáři již vymlátili kolem 23 milionů metrických tun obilí.
Ukrajina však andále řeší, jak obilí distribuovat do světa, poté, co Rusko v červenci zastavilo svou účast na obilných dohodách, které umožňovaly vývoz ukrajinských zemědělských produktů přes přístavy v Černém moři do celého světa. Podle některých představitelů šlo o maják naděje v této nelehké době a krach dohody pocítí miliony lidí po celém světě.
Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.
V červenci ale definitivně přestala platit. "Bohužel, část ujednání týkající se Ruska nebyla dosud splněna. Jejich platnost tedy skončila," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že určité části dohod týkající se Ruska nebyly naplněny. Platnost smluv vypršela a Peskov dodal, že jakmile budou splněny ruské podmínky, Moskva se "okamžitě" vrátí k dohodám.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken ale ruský krok považuje za bezohledný. Rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody je bezohledné, protože hladovějícím lidem ve světě ještě více ztíží přístup k potravinám, prohlásil.
Generální tajemník OSN António Guterres podotkl, že za rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody "zaplatí" miliony lidí. Dohoda byla podle šéfa OSN "záchranným lanem pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a majákem naděje v problematickém světě". Dodal, že Rusko svým odstoupením zasadilo úder lidem v nouzi po celém světě.
"Účast na této dohodě je nakonec volbou, avšak lidé na celém světě zápasící s obtížemi nemají na výběr. Stovky milionů lidí čelí hladu a spotřebitelé čelí celosvětové krizi související s životními náklady," uvedl Guterres.
Obilná dohoda přitom hraje důležitou roli v řešení globální krize v oblasti potravinového zabezpečení a přispěla k nižším cenám obilí. Podle statistik Evropské unie bylo do května 2023 v rámci Černomořské obilné iniciativy vyvezeno více než 30 milionů tun obilí a dalších potravin. Více než 50 % nákladu tvořila kukuřice, na niž nejcitelněji dopadly důsledky blokády ukrajinských zásob na začátku války. Kukuřici bylo třeba rychle přemístit, aby bylo vytvořeno místo pro pšenici z letní sklizně.
64 % pšenice vyvezené v rámci dohody přitom putuje do rozvojových zemí. Od zahájení iniciativy v srpnu 2022 opustilo podle EU ukrajinské přístavy více než 625 000 tun pšenice směřující do Etiopie, Jemenu, Afghánistánu, Súdánu, Somálska, Keni a Džibutska. Kukuřice se vyváží téměř rovným dílem do rozvinutých a rozvojových zemí.
Na rusko-africkém summitu v přitom Putin prohlásil, že Rusko odepsalo africkým státům dluh v celkové výši 23 miliard dolarů. Toto rozhodnutí bylo přijato jako součást snahy o snížení dluhového břemene, které nese africký kontinent. Putin také potvrdil, že Rusko bude nadále slibovat africkým zemím dodávky obilí.
Vladimir Putin uvedl, že se "Rusko zapojuje do iniciativ na snížení dluhového břemene afrických zemí. Celková částka námi odepsaného dluhu nyní činí 23 miliard dolarů (505,5 miliardy korun)." Kromě toho Rusko vyhoví požadavkům afrických zemí a vyčlení dalších 90 milionů dolarů (téměř dvě miliardy korun) na tyto účely.
To, že vývoz ukrajinského obilí do Afriky nahradí ruský export, prohlásil Putin už poté, co Moskva minulý týden odstoupila od dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů. "Rusko bude pokračovat ve své intenzivní snaze poskytnout Africe dodávky obilí, potravin, hnojiv a dalších produktů, " Putin uvedl ve svém prohlášení, zveřejněném na kremelském webu. "Zaručujeme, že naše země je schopna nahradit ukrajinské obilí na komerční i bezplatné bázi," dodal Putin.
Související
Ropa má znovu proudit Družbou od konce dubna, oznámil Zelenskyj
Egypt učinil zásadní obrat ve své obchodní politice vůči Rusku a Ukrajině
Ukrajina , obilí, pšenice , zemědělství
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi
před 1 hodinou
Generální tajemník NATO Mark Rutte přijede na oficiální návštěvu České republiky
před 2 hodinami
EU se připravuje na novou éru bez Orbána. Zcela se ho ale prozatím nezbaví
před 3 hodinami
Trump Orbána po prohraných volbách už nepovažuje za přítele
před 4 hodinami
Trump přitvrdil v kritice proti papeži i NATO
před 5 hodinami
Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce
před 5 hodinami
Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura
před 7 hodinami
Počasí bude o víkendu nevyzpytatelné. Vyplatí se mít po ruce deštník
včera
StarDance hlásí návrat tanečnice, která doprovázela Zárubu
včera
Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu
včera
Speed Marathon je tady. Policie odhalila, kde bude zítra měřit
Aktualizováno včera
Havlíček už nebude ministrem průmyslu. Chystá se zajímavá změna
včera
Karel III. bude na návštěvě USA pod tlakem. Epsteinovy oběti chtějí konfrontaci
včera
Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj
včera
Výhled počasí na měsíc. Nejtepleji má být kolem květnových svátků
včera
Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem
včera
Statisícové škody, případů přibývá. Policie varovala před zločiny na internetu
včera
Ropa má znovu proudit Družbou od konce dubna, oznámil Zelenskyj
včera
Trumpova Amerika je větší hrozbou než Čína, domnívají se Evropané
včera
Nebezpečný precedent. OSN reaguje na americkou námořní blokádu
Mezinárodní námořní organizace, která spadá pod OSN, poprvé reagovala na americkou blokádu Hormuzského průlivu. Podle zástupců organizace nemá žádná země na světě právo blokovat lodě v průlivech, které slouží k mezinárodní dopravě.
Zdroj: Lucie Podzimková