Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov řekl, že Ukrajina nepoužije stíhačky F-16 během nadcházející protiofenzívy. Před pár dny ale ministerstvo ještě uvádělo, že k osvobození Ukrajiny od ruských okupantů je zapotřebí 48 těchto stíhacích letounů.
Na otázku ohledně stíhaček F-16 Reznikov v rozhovoru pro NHK odpověděl, že dodávky F-16 letos v létě situaci nezmění. Podle něj bude výcvik ukrajinských pilotů nějakou dobu trvat a Ukrajina se také bude muset dohodnout se svými partnery na poskytnutí inženýrů a technického personálu, kteří se mohou zabývat údržbou a opravami těchto letadel.
Před několika dny přitom resort uvedl, že "4 letky F-16 (48 letadel, pozn. red.) jsou přesně to, co potřebujeme, abychom osvobodili naši zemi od agresora." O moderní stíhačky přitom Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a armáda by k tomu nemusela využívat drahé rakety systémů Patriot. Podle CNN byl navíc zatím zaznamenán jen asi jediný případ, kdy Patriot dokázal sestřelit ruskou stíhačku. Primárně je určen k ničení raket.
Povolení dodávek ze strany USA znamená, že spojenci, kteří se dříve odvolávali na Bidenovi administrativu, by mohli nyní začít Ukrajině F-16 dodávat. Například britský ministr obrany Ben Wallace v Berlíně po setkání se svým německým protějškem Borisem Pistoriusem řekl, že jakékoliv rozhodnutí o dodávkách stíhaček F-16 Ukrajině bude záviset na Spojených státech.
Ačkoli Británie a Nizozemsko oznámily na summitu Rady Evropy na Islandu svůj záměr vybudovat mezinárodní koalici, která by pomohla Ukrajině získat stíhačky F-16, "je na Bílém domě... aby rozhodl, zda stíhačky F-16 mohou být na Ukrajinu dodány," řekl Pistorius.
Wallace na tiskové konferenci poukázal na to, že Spojené království nemá žádné stíhačky F-16 a zdůraznil, že nemá v plánu poslat do Kyjeva žádnou ze svých stíhaček Typhoon. "To, čím můžeme přispět, je výcvik a podpora, a opakuji, s omezeními, protože nemáme piloty F-16," řekl.
Dodal, že Londýn by stále mohl dovolit jiným zemím, aby dodávaly Ukrajině stíhačky nebo jiné vojenské vybavení. "Pokud se na nás nějaká země obrátí a řekne, že chceme Ukrajině dát tanky, s tímto procesem pomůžeme," řekl.
Pistorius řekl, že Německo nemůže "hrát aktivní roli" v možné mezinárodní koalici, protože postrádá "výcvikové kapacity, související schopnosti nebo letadla". Zdrženlivost v této otázce vyjádřil i německý kancléř Olaf Scholz. Řekl, že Berlín nemá v plánu přispívat na dodávku stíhaček F-16 na Ukrajinu.
Naopak polský prezident Andrzej Duda na summitu Rady Evropy v islandském hlavním městě Reykjavík deklaroval ochotu své země podílet se na výcviku ukrajinských pilotů na zmíněných strojích. Upozornil na to server Ukrinform.
Protiofenzíva se očekává každý dnem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny uvedl v rozhovoru pro Wall Street Journal, že země je připravena na dlouho očekávanou protiofenzívu. Prognózu úspěchu ale zmírnil varováním: Může nějakou dobu trvat a bude stát vysokou cenu.
Poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak ale o něco dříve uvedl, že protiofenzíva u vlastně začala a trvá již několik dní. V rozhovoru pro italský televizní kanál Rai řekl, že jde o intenzivní válku podél 1 500 kilometrů dlouhé hranice.
"Protiofenzíva trvá již několik dní, je to intenzivní válka podél 1 500 kilometrů hranice, ale akce začala," řekl Podoljak italské televizi. "Nechceme udeřit na ruské území, použijeme zbraně, které jste nám poskytli, k útokům na ruské pozice na územích okupovaných Moskvou, včetně Donbasu a Krymu," uvedl dále poradce prezidenta Volodymyra Zelenského.
Zelenskyj už dříve avizoval, že „první důležité kroky“ vysoce očekávané vojenské protiofenzívy proti ruským silám budou podniknuty brzy, napsal server CNN. "Připravujeme se velmi vážně a určitě dojde k velmi vážným krokům," řekl Zelenskyj.
Vím, že jsme motivováni všichni, a nejen ti, kteří tento plán znají, ale i naši lidé... nemohu vám říci (kdy). Ale určitě to uvidíte a Rusko to určitě pocítí," řekl. "Věříme ve vítězství a věříme, že první důležité kroky budou učiněny brzy," dodal.
Vysoký představitel americké armády a vysoký západní představitel informovali, že ukrajinské síly zahájily „formování“ operací před očekávanou protiofenzívou. Toto formování zahrnuje útoky na cíle, jako jsou skladovací prostory zbraní, velitelská centra a obrněné a dělostřelecké systémy, které mají připravit bojiště pro postupující síly.
Na ukrajinský protiútok se připravují i Rusové. V očekávání protiofenzivy vybudovaly ruské síly na okupovaných územích na Ukrajině a v ruských příhraničních oblastech zhruba 1500 kilometrů opevnění, uvedl portál Meduza. Obranné linie vznikly na okupovaném poloostrově Krym, stejně jako na jihu Ukrajiny a na východě země. Z ruské strany hranice se pak táhnou kolem severovýchodní části Ukrajiny a sahají až k běloruské hranici.
Obranné konstrukce Rusové zbudovali i na mnoha dalších místech okupovaných území. Nové opevnění vzniklo během jara na levém břehu řeky Dněpr, kam se ruské síly stáhly po ztrátě Chersonu v listopadu loňského roku. Další opevnění Rusové vystavěli v Záporožské oblasti v okolí měst Melitopol a Tokmak, na něž se podle očekávání pravděpodobně zaměří ukrajinská protiofenziva. Rusové také dostavěli obranné konstrukce v Luhanské oblasti.
Související
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
Aktuálně se děje
před 21 minutami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 30 minutami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 53 minutami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 1 hodinou
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 1 hodinou
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 2 hodinami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 2 hodinami
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 2 hodinami
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 2 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 3 hodinami
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
před 3 hodinami
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
před 3 hodinami
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 4 hodinami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 4 hodinami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
před 5 hodinami
Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí
včera
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
včera
Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž
včera
Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní
včera
Kia EV9 slaví dvojnásobné vítězství v soutěži World Car Awards 2024
včera
Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda
Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.
Zdroj: Jan Hrabě