Ukrajina mění plány? F-16 při protiofenzívě nepoužije

Na otázku ohledně stíhaček F-16 Reznikov v rozhovoru pro NHK odpověděl, že dodávky F-16 letos v létě situaci nezmění. Podle něj bude výcvik ukrajinských pilotů nějakou dobu trvat a Ukrajina se také bude muset dohodnout se svými partnery na poskytnutí inženýrů a technického personálu, kteří se mohou zabývat údržbou a opravami těchto letadel.

Před několika dny přitom resort uvedl, že "4 letky F-16 (48 letadel, pozn. red.) jsou přesně to, co potřebujeme, abychom osvobodili naši zemi od agresora." O moderní stíhačky přitom Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a armáda by k tomu nemusela využívat drahé rakety systémů Patriot. Podle CNN byl navíc zatím zaznamenán jen asi jediný případ, kdy Patriot dokázal sestřelit ruskou stíhačku. Primárně je určen k ničení raket.

Povolení dodávek ze strany USA znamená, že spojenci, kteří se dříve odvolávali na Bidenovi administrativu, by mohli nyní začít Ukrajině F-16 dodávat. Například britský ministr obrany Ben Wallace v Berlíně po setkání se svým německým protějškem Borisem Pistoriusem řekl, že jakékoliv rozhodnutí o dodávkách stíhaček F-16 Ukrajině bude záviset na Spojených státech.

Ačkoli Británie a Nizozemsko oznámily na summitu Rady Evropy na Islandu svůj záměr vybudovat mezinárodní koalici, která by pomohla Ukrajině získat stíhačky F-16, "je na Bílém domě... aby rozhodl, zda stíhačky F-16 mohou být na Ukrajinu dodány," řekl Pistorius.

Wallace na tiskové konferenci poukázal na to, že Spojené království nemá žádné stíhačky F-16 a zdůraznil, že nemá v plánu poslat do Kyjeva žádnou ze svých stíhaček Typhoon. "To, čím můžeme přispět, je výcvik a podpora, a opakuji, s omezeními, protože nemáme piloty F-16," řekl.

Dodal, že Londýn by stále mohl dovolit jiným zemím, aby dodávaly Ukrajině stíhačky nebo jiné vojenské vybavení. "Pokud se na nás nějaká země obrátí a řekne, že chceme Ukrajině dát tanky, s tímto procesem pomůžeme," řekl.

Pistorius řekl, že Německo nemůže "hrát aktivní roli" v možné mezinárodní koalici, protože postrádá "výcvikové kapacity, související schopnosti nebo letadla". Zdrženlivost v této otázce vyjádřil i německý kancléř Olaf Scholz. Řekl, že Berlín nemá v plánu přispívat na dodávku stíhaček F-16 na Ukrajinu.

Naopak polský prezident Andrzej Duda na summitu Rady Evropy v islandském hlavním městě Reykjavík deklaroval ochotu své země podílet se na výcviku ukrajinských pilotů na zmíněných strojích. Upozornil na to server Ukrinform.

Protiofenzíva se očekává každý dnem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny uvedl v rozhovoru pro Wall Street Journal, že země je připravena na dlouho očekávanou protiofenzívu. Prognózu úspěchu ale zmírnil varováním: Může nějakou dobu trvat a bude stát vysokou cenu.

Poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak ale o něco dříve uvedl, že protiofenzíva u vlastně začala a trvá již několik dní. V rozhovoru pro italský televizní kanál Rai řekl, že jde o intenzivní válku podél 1 500 kilometrů dlouhé hranice.

"Protiofenzíva trvá již několik dní, je to intenzivní válka podél 1 500 kilometrů hranice, ale akce začala," řekl Podoljak italské televizi. "Nechceme udeřit na ruské území, použijeme zbraně, které jste nám poskytli, k útokům na ruské pozice na územích okupovaných Moskvou, včetně Donbasu a Krymu," uvedl dále poradce prezidenta Volodymyra Zelenského.

Zelenskyj už dříve avizoval, že „první důležité kroky“ vysoce očekávané vojenské protiofenzívy proti ruským silám budou podniknuty brzy, napsal server CNN. "Připravujeme se velmi vážně a určitě dojde k velmi vážným krokům," řekl Zelenskyj.

Vím, že jsme motivováni všichni, a nejen ti, kteří tento plán znají, ale i naši lidé... nemohu vám říci (kdy). Ale určitě to uvidíte a Rusko to určitě pocítí," řekl. "Věříme ve vítězství a věříme, že první důležité kroky budou učiněny brzy," dodal.

Vysoký představitel americké armády a vysoký západní představitel informovali, že ukrajinské síly zahájily „formování“ operací před očekávanou protiofenzívou. Toto formování zahrnuje útoky na cíle, jako jsou skladovací prostory zbraní, velitelská centra a obrněné a dělostřelecké systémy, které mají připravit bojiště pro postupující síly. 

Na ukrajinský protiútok se připravují i Rusové. V očekávání protiofenzivy vybudovaly ruské síly na okupovaných územích na Ukrajině a v ruských příhraničních oblastech zhruba 1500 kilometrů opevnění, uvedl portál Meduza. Obranné linie vznikly na okupovaném poloostrově Krym, stejně jako na jihu Ukrajiny a na východě země. Z ruské strany hranice se pak táhnou kolem severovýchodní části Ukrajiny a sahají až k běloruské hranici.

Obranné konstrukce Rusové zbudovali i na mnoha dalších místech okupovaných území. Nové opevnění vzniklo během jara na levém břehu řeky Dněpr, kam se ruské síly stáhly po ztrátě Chersonu v listopadu loňského roku. Další opevnění Rusové vystavěli v Záporožské oblasti v okolí měst Melitopol a Tokmak, na něž se podle očekávání pravděpodobně zaměří ukrajinská protiofenziva. Rusové také dostavěli obranné konstrukce v Luhanské oblasti.