Ukrajina mrzne. Proč jsou ruské údery na energetickou síť tak efektivní? V Česku by měly stejný účinek

Princip tohoto systému spočívá v ohřevu vody v obrovských centrálních teplárnách, odkud je potrubím rozváděna do radiátorů a kohoutků v jednotlivých bytech, což je princip, který využívají i české panelové domy. Podle ukrajinských úřadů byly v průběhu války zasaženy již všechny tyto klíčové elektrárny. Tyto objekty často vyrábějí teplo i elektřinu současně, takže lidé po útocích zůstávají v mrazu i ve tmě.

Hlavním terčem bombardování se letos stal Kyjev, kde střely míří na teplárny a čerpací stanice horké vody. Většina obyvatel hlavního města žije v masově vyráběných panelových domech z 20. století, známých jako panelky. Tyto budovy, které tvoří typický obraz měst bývalého Sovětského svazu, vznikaly v 50. a 60. letech minulého století jako řešení poválečného nedostatku bytů.

Ačkoliv byl centralizovaný systém vytápění dříve považován za vysoce efektivní, v čase války představuje obrovské bezpečnostní riziko. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že v důsledku letošního ruského ostřelování zůstalo bez dodávek tepla přibližně 3 500 bytových domů. Infrastruktura je poškozená natolik, že opravy jsou v mrazivém počasí nesmírně náročné.

V hlavním městě dochází k častým plošným výpadkům, které omezují dodávky elektřiny na pouhé tři až čtyři hodiny denně. Městská správa proto zřídila vytápěné stany, kam se obyvatelé mohou jít ohřát. Intenzivní útoky přišly v době, kdy 2. února teplota v Kyjevě klesla až na -20,7 °C a průměrné denní teploty se letos stále drží pod bodem mrazu.

Situace má tragické následky, několik lidí již v mrazech zemřelo. V některých čtvrtích, kde selhává i vodovodní systém, si obyvatelé začali hloubit provizorní jímky na odpad. Problémy se však netýkají pouze metropole, ale i dalších velkých měst po celé zemi.

V Oděse na jihu země zůstalo po ruském útoku téměř 300 000 lidí bez elektřiny a vody, jak potvrdil vicepremiér Oleksij Kuleba. Podobně kritická situace nastala v Dnipru, kde se bez vytápění ocitlo více než 10 000 spotřebitelů. Evropská komise na tuto krizi reagovala oznámením, že na Ukrajinu pošle 447 nouzových generátorů.

Evropská unie deklarovala, že nenechá Rusko zlomit Ukrajinu mrazem a bude zemi nadále pomáhat překonat zimní období. Neustálé útoky však poškozují i elektrickou síť, což komplikuje provoz záložních zdrojů a baterií. Lidé tak mají jen minimum možností, jak si v bytech udržet alespoň základní tepelný komfort.

Kyjevská městská správa na sociálních sítích zveřejnila varovný příklad zoufalé snahy o vytápění pomocí svíček umístěných pod cihlami. Úřady však upozorňují, že takový způsob je nejen nebezpečný, ale i neúčinný, protože dokáže zvýšit teplotu v místnosti maximálně o jeden až dva stupně.