Na základě středeční dohody by Ukrajina mohla od Švédska zakoupit až 150 stíhaček Gripen. Jejich financování by mělo proběhnout prostřednictvím zmrazených ruských aktiv. Ukrajina již disponuje americkými stíhačkami F-16 a francouzskými Mirage 2000. Stíhačky Gripen jsou však dlouhodobě vyzdvihovány jako praktičtější pro ukrajinské bojiště. Například jejich konstrukce umožňuje vzlety a přistání nejen na ranvejích, ale i na civilních silnicích, což jim dovoluje operovat z rozptýlených míst mimo letiště.
Švédský premiér Ulf Kristersson potvrdil, že nákup by mohl být financován ze zmrazených ruských aktiv, která drží západní státy. K tomu by se přidaly finance od spojeneckých států z „koalice ochotných“. Kristersson zdůraznil, že si plně uvědomují, že je před nimi dlouhá cesta. Přesto se od tohoto dne zavázali prozkoumat všechny možnosti, jak Ukrajině v budoucnu poskytnout velký počet stíhaček Gripen.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jeho armáda plánuje stíhačky Gripen obdržet a začít používat příští rok. Dodal, že Gripeny jsou pro armádu prioritou a že jde o peníze a manévry. Odborník na vzdušné válčení Justin Bronk z londýnského Royal United Services Institute uvedl, že model Gripen E by hypoteticky představoval výrazně schopnější středně těžkou stíhačku než stávající ukrajinská flotila. Vyzdvihl hlavně jeho radar, interní systémy elektronického boje a možnost nést a odpalovat protiletadlové střely dlouhého doletu Meteor. Švédsko si objednalo 60 nejnovějších modelů Gripen E. Společnost Saab zvyšuje kapacitu ve svém závodě v Linköpingu s cílem vyrábět 20 až 30 letadel ročně. Letouny se staví i v Brazílii.
Zatímco americký prezident Donald Trump ohlásil sankce vůči dvěma největším ruským ropným společnostem, Rosněfť a Lukoil, Evropská unie se také dohodla na nových opatřeních. Cílem je omezit příjmy Moskvy z ropy a plynu. Jedná se již o 19. balíček sankcí EU od invaze v roce 2022. Nový balíček uspíší o rok, na začátek roku 2027, zákaz dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Zároveň zařadí na černou listinu více než 100 dalších tankerů z moskevské „stínové flotily“ a zavede kontroly cest ruských diplomatů podezřelých ze špionáže.
Formální přijetí balíčku EU je naplánováno na čtvrtek, těsně před summitem v Bruselu, kde se k lídrům EU připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kromě 19. balíčku sankcí se očekává, že evropští lídři vyjádří „neochvějnou podporu“ nezávislosti Ukrajiny. Předpokládá se i schválení plánů na půjčku Kyjevu ve výši 140 miliard eur (122 miliard liber, 162 miliard dolarů), která bude založena na ruských zmrazených aktivech.
Prezident Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu Donalda Trumpa, aby Ukrajina a Rusko zmrazily válku na stávajících frontových liniích. Označil to za „dobrý kompromis“, přestože ukrajinský prezident přiznal, že Moskva dala jasně najevo, že toto uspořádání nepřijme.
Mezitím drony, které jsou podezřelé z ruského původu, podruhé za sebou v noci zaútočily na Kyjev. Představitelé města oznámili brzy ráno ve čtvrtek, že úlomky zranily čtyři lidi a poškodily budovy v několika čtvrtích. Tymur Tkačenko, šéf kyjevské vojenské správy, uvedl, že drony poškodily obytné domy a další budovy, včetně školky. Městští úředníci také vydali varování před možným raketovým útokem na hlavní město. Předtím v úterý večer při ruských raketových a dronových útocích v různých částech Ukrajiny zahynulo šest lidí, včetně dvou dětí.
Související
Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu
Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině
Aktuálně se děje
včera
Evropa se potýká s extrémním počasím. Kvůli mrazům umírají lidé, leteckou dopravu zachvátil chaos
včera
Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle
včera
Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti
včera
Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu
včera
Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva
včera
Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování
včera
Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť
včera
Okamura přitvrzuje. Dál nevybíravě kritizuje Ukrajinu
včera
USA stupňují rétoriku vůči Evropě: Slova o "civilizačním vymazání" jsou posledním varováním před ekonomickou smrtí
včera
Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa
včera
Trump pohrozil Venezuele další vojenskou operací
včera
Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině
včera
Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost
včera
Madura zastupuje u soudu špičkový právník. Proslavil se obhajobou Assange
včera
Netopí se, neteče voda. Tisíce domácností v Praze jsou kvůli havárii bez tepla
včera
Kuba čelí kvůli zadržení Madura jednomu z nejobtížnějších období moderní historie
včera
Machadová s Trumpem od pádu Madura nemluvila. Její šance na vedení Venezuely jsou mizivé
včera
Předpověď počasí do konce ledna. Meteorologové očekávají oteplování
5. ledna 2026 22:02
Smutná zpráva v úvodu roku. Zemřel kněz Miloslav Fiala
5. ledna 2026 21:19
Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato
Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.
Zdroj: David Holub