Na základě středeční dohody by Ukrajina mohla od Švédska zakoupit až 150 stíhaček Gripen. Jejich financování by mělo proběhnout prostřednictvím zmrazených ruských aktiv. Ukrajina již disponuje americkými stíhačkami F-16 a francouzskými Mirage 2000. Stíhačky Gripen jsou však dlouhodobě vyzdvihovány jako praktičtější pro ukrajinské bojiště. Například jejich konstrukce umožňuje vzlety a přistání nejen na ranvejích, ale i na civilních silnicích, což jim dovoluje operovat z rozptýlených míst mimo letiště.
Švédský premiér Ulf Kristersson potvrdil, že nákup by mohl být financován ze zmrazených ruských aktiv, která drží západní státy. K tomu by se přidaly finance od spojeneckých států z „koalice ochotných“. Kristersson zdůraznil, že si plně uvědomují, že je před nimi dlouhá cesta. Přesto se od tohoto dne zavázali prozkoumat všechny možnosti, jak Ukrajině v budoucnu poskytnout velký počet stíhaček Gripen.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jeho armáda plánuje stíhačky Gripen obdržet a začít používat příští rok. Dodal, že Gripeny jsou pro armádu prioritou a že jde o peníze a manévry. Odborník na vzdušné válčení Justin Bronk z londýnského Royal United Services Institute uvedl, že model Gripen E by hypoteticky představoval výrazně schopnější středně těžkou stíhačku než stávající ukrajinská flotila. Vyzdvihl hlavně jeho radar, interní systémy elektronického boje a možnost nést a odpalovat protiletadlové střely dlouhého doletu Meteor. Švédsko si objednalo 60 nejnovějších modelů Gripen E. Společnost Saab zvyšuje kapacitu ve svém závodě v Linköpingu s cílem vyrábět 20 až 30 letadel ročně. Letouny se staví i v Brazílii.
Zatímco americký prezident Donald Trump ohlásil sankce vůči dvěma největším ruským ropným společnostem, Rosněfť a Lukoil, Evropská unie se také dohodla na nových opatřeních. Cílem je omezit příjmy Moskvy z ropy a plynu. Jedná se již o 19. balíček sankcí EU od invaze v roce 2022. Nový balíček uspíší o rok, na začátek roku 2027, zákaz dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Zároveň zařadí na černou listinu více než 100 dalších tankerů z moskevské „stínové flotily“ a zavede kontroly cest ruských diplomatů podezřelých ze špionáže.
Formální přijetí balíčku EU je naplánováno na čtvrtek, těsně před summitem v Bruselu, kde se k lídrům EU připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kromě 19. balíčku sankcí se očekává, že evropští lídři vyjádří „neochvějnou podporu“ nezávislosti Ukrajiny. Předpokládá se i schválení plánů na půjčku Kyjevu ve výši 140 miliard eur (122 miliard liber, 162 miliard dolarů), která bude založena na ruských zmrazených aktivech.
Prezident Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu Donalda Trumpa, aby Ukrajina a Rusko zmrazily válku na stávajících frontových liniích. Označil to za „dobrý kompromis“, přestože ukrajinský prezident přiznal, že Moskva dala jasně najevo, že toto uspořádání nepřijme.
Mezitím drony, které jsou podezřelé z ruského původu, podruhé za sebou v noci zaútočily na Kyjev. Představitelé města oznámili brzy ráno ve čtvrtek, že úlomky zranily čtyři lidi a poškodily budovy v několika čtvrtích. Tymur Tkačenko, šéf kyjevské vojenské správy, uvedl, že drony poškodily obytné domy a další budovy, včetně školky. Městští úředníci také vydali varování před možným raketovým útokem na hlavní město. Předtím v úterý večer při ruských raketových a dronových útocích v různých částech Ukrajiny zahynulo šest lidí, včetně dvou dětí.
Související
Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi
Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu
před 1 hodinou
Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi
před 1 hodinou
Počasí se má uklidňovat. Povodňová hrozba vyvrcholí ještě dnes
před 2 hodinami
Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit
před 2 hodinami
Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC
před 3 hodinami
Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?
před 4 hodinami
CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám
před 5 hodinami
Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu
před 6 hodinami
Počasí přinese do Česka o víkendu pravý nádech jara
včera
Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona
včera
Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody
včera
Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha
včera
Extrémní počasí dostalo zelenou. Trump udělal nejhorší krok za celou dobu svého prezidentství
včera
Mexiko v plamenech. Nevycházejte z domu, nabádají USA Američany. Varování kvůli nepokojům vydalo i Česko
včera
Zalužnyj: Válka se změnila na robotickou zónu zabíjení. Bojiště představují robotické systémy, sítě senzorů a AI
včera
Pavel potvrdil, že zákon o státním rozpočtu vetovat nebude
včera
Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit
včera
Hořící barikády, přestřelky, blokády dálnic. Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí
včera
Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje kritického bodu. Obavy z války strmě rostou
včera
Igor Červený byl jmenován novým ministrem životního prostředí
Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval Igora Červeného, kandidáta strany Motoristé sobě, novým ministrem životního prostředí. Tímto krokem se po přibližně dvou měsících od vzniku vlády definitivně zkompletoval kabinet Andreje Babiše. Červený v čele resortu střídá šéfa diplomacie Petra Macinku, který byl dočasně pověřen jeho řízením.
Zdroj: Libor Novák