Ukrajina očekává pozvání do NATO v roce 2024 ve Washingtonu

"Pozvánky s konkrétními daty nejsou na tomto summitu zcela realistické. Ale doufám, že na tom příštím, který bude ve Washingtonu, to bude...otázka číslo jedna," řekl Černěv podle serveru Euro Integration.

Dodal, že Ukrajina může ve Vilniusu získat alespoň bezpečnostní záruky. "Vyhlídky jsou realistické, když to bezpečnostní podmínky dovolí. Tato formulace nám bude stačit, plus bezpečnostní záruky, dokud se nestaneme plnoprávnými členy NATO. To je, myslím, maximum, kterého můžeme na summitu ve Vilniusu dosáhnout," řekl Černěv.

Podle Černěva chce Ukrajina slyšet ve Vilniusu "naprosto jasné ujištění", že na ni NATO po válce čeká. "Žádáme také o harmonogram členství po válce. Vyvíjíme tlak, požadujeme to na různých úrovních a v různých formátech, vysvětlujeme," uvedl. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si je sám vědom toho, že dokud bude Ukrajina ve válce s Ruskem, vyhlídky na členství v NATO jsou nízké. "Jsme realisté, víme, že během války nebudeme v NATO," řekl Zelenskyj po nedávném setkání s premiéry Nizozemska a Belgie Markem Ruttem a Alexandrem De Croomem v sídle Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu.

"Chceme ale velmi jasný signál, že po válce v NATO budeme," dodal. Ukrajina tlačí na možnost přijetí do NATO od zahájení ruské invaze v únoru 2022. Integraci považuje za jedinou skutečnou záruku své bezpečnosti.

Ukrajina má zkušenosti, ale i válečný stav

Před několika týdny před zasedáním kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně Ramstein v Německu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že se Ukrajina členem aliance stane, uvedla agentura Reuters. Dodal ale, že to nebude hned a je prioritou, aby dokázala zvítězit ve válce proti Rusku. 

"Všichni členové NATO se shodli, že Ukrajina se stane členem aliance. Teď je ale hlavní její vítězství," řekl Stoltenberg s tím, že jakmile válka skončí, musí být Kyjev vojensky dostatečně silný. Členství Ukrajiny v NATO vyvolává mezi současnými členy aliance plamenné diskuze.

Podle serveru Financial Times Polsko a pobaltské státy tlačí na vytvoření harmonogramu přijetí země do aliance, zatímco Spojené státy, Německo a Maďarsko se k přijetí v současné situaci příliš kladně nestaví.

Příznivci členství včetně českého prezidenta Petra Pavla sice upozorňují na zkušenosti ukrajinské armády, které získává v současné válce s Ruskem, odpůrci přijetí ale poukazují na to, že zvát do řad aliance válčící zemi není bezpečné.

Na to poukazuje i server euronews, který jako jeden z důvodů, proč s přijetím Ukrajiny do NATO počkat, upozorňuje na článek 5 smlouvy o kolektivní obraně NATO. Ten říká, že pokud je napaden jeden členský stát, musí to všechny ostatní země považovat za útok proti sobě a přijít svému spojenci na pomoc. To podle serveru znamená, že pokud by Ukrajina vstoupila do NATO ve válce s Ruskem, článek 5 by byl spuštěn automaticky.

"Při přijímání Ukrajiny do NATO existují určitá eskalační rizika," upozornil John Williams, profesor na Durhamské univerzitě, který se specializuje na mezinárodní politiku, válku a suverenitu s tím, že takový krok by mohl rozpoutat nejhorší možné scénáře.

"NATO by jasněji zapojeno do války mnohem přímějším způsobem,“ dodal s tím, že ostatní členové aliance, kteří hraničí s Ruskem by se "potenciálně mohli stát frontovou linií". Ke zdrženlivosti vyzývají ze stejných důvodů i někdejší úředníci aliance.

"Nejdříve vyřešme konflikt," prohlásil Jamie Shea, bývalý náměstek náměstka generálního tajemníka NATO. "Nyní je klíčovou otázkou zachování Ukrajiny jako fungujícího státu a odstranění ruských sil z jejího území," dodal.

Problémem může být Maďarsko

Maďarský premiér Viktor Orbán ale prohlášení Stoltenberga zpochybnil a reagoval na něj na Twitteru pobouřeným "Cože?!", upozornil server Politico s tím, že mezi Budapeští a Kyjevem panují komplikované vztahy.

Maďarsko roky blokovalo zasedání NATO s ukrajinskými představiteli a odkazovalo se na obavy o práva maďarské menšiny žijící na západě Ukrajiny. Odsoudilo sice ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině, Kyjevu ale odmítá poskytovat vojenskou pomoc. A vysoce postavení maďarští představitelé navštěvují Moskvu, ruské invazi navzdory.

NATO včetně Maďarska přitom už v roce 2008 rozhodlo o budoucím vstupu Ukrajiny. Dosud k němu ale nedošlo, i když Ukrajina loni v září požádala o zrychlený proces přijetí. S tím mají ale někteří spojenci problém.

"Většina spojenců NATO, včetně USA, se chce v průběhu války vyhnout jakémukoli velkému posunu v případě vstupu Ukrajiny. Skupina východních členů ale prosazuje, aby NATO dalo Kyjevu signál, že se přibližuje k alianci," píše Politico.