Ukrajina pod ruským tlakem. Kyjev se rozhodl povolat nové vojáky

Ukrajina plánuje povolat do armády dalších 160 tisíc osob, informovala BBC. Děje se tak v době, kdy ruské jednotky zaznamenávají územní zisky na východě Ukrajiny. Invazní vojska by přitom podle některých zpráv měli výhledově posílit severokorejští vojáci. 

Ukrajinská armáda je v poslední době pod značným tlakem kvůli ruské lidské i materiální přesile, která přispěla k postupu v Doněcké oblasti. Moskva konkrétně v úterý oznámila, že zcela ovládla město Selydove, upozornila BBC. 

"Jsou tu plány na povolání více než 160 tisíc lidí," uvedl zástupce ukrajinské bezpečnostní rady Oleksandr Lytvyněnko v úterý v parlamentu. Nová vlna mobilizace má trvat zhruba tři měsíce, uvedla stanice s odkazem na agenturu AFP. 

Nejnovější vlna mobilizace přichází poté, co ukrajinský parlament v dubnu schválil příslušnou legislativu. Nový zákon vyžaduje, aby každý muž ve věku 25 až 60 let odevzdal své údaje do elektronické databáze a mohl být povolán. Podle britské stanice se stále více mužů snaží povolávacímu rozkazu uniknout. 

Oznámení o mobilizaci přichází v době, kdy Ukrajina nadále nasazuje část svých sil v ruské Kurské oblasti, kam vpadla v srpnu. Zároveň v Rusku trénuje zhruba 10 tisíc severokorejských vojáků, odhadl Pentagon. Část z nich už podle Američanů byla nasazena v okolí Kurska, další vojáci tam míří. 

Soul tvrdí, že Severokorejci jsou cvičeni v několika oblastech, přičemž někteří nosí ruské uniformy, aby nebyli odhaleni. Podle vysoce postaveného zástupce jihokorejské vlády bylo do Ruska posláno až 11 tisíc vojáků. 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Ukrajina

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Dominik Feri

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém

Vítězství Donalda Trumpa představuje triumf politiky „bunkru na konci světa“, což je špatnou zprávou pro globální životní prostředí. Tento přístup vychází z myšlenky, že v době klimatických katastrof, vymírání přírody a narůstající nerovnosti je pro bohaté nejlepší šancí na přežití vybudování osobního útočiště, kde se mohou chránit před zoufalými masami. Jedná se o přežití těch nejbohatších, varuje server The Guardian.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká

S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy