Ukrajina se loni pokusila obsadit Ruskem okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu. Výsadek několika set příslušníků jejích speciálních sil přes řeku Dněpr byl ale odražen, napsal britský deník The Times, který se odvolává na nejmenované armádní zdroje. Neúspěšný pokus Ukrajiny o dobytí největšího jaderného zařízení v Evropě dříve oznámily okupační úřady, Kyjev to tehdy popřel.
Vysoce riskantní operace z loňského října se podle zdrojů britského deníku z ukrajinských speciálních jednotek, vojenské zpravodajské služby a námořnictva zúčastnilo na 600 elitních vojáků, kteří měli v plánu překonat bezmála pět kilometrů široký Dněpr na více než 30 člunech. Jejich úkolem bylo osvobodit Záporožskou jadernou elektrárnu.
Ve chvíli nočního útoku 19. října držely ruské síly elektrárnu více než šest měsíců a využívaly její areál k bombardování ukrajinských měst a podniků na opačném břehu. Zoufalý pokus Ukrajiny získat elektrárnu zpět a rovněž důvody, které ji k tomu vedly, podle The Times zvýrazňují nebezpečí jaderné katastrofy, které pro Evropu tato sporná elektrárna představuje.
Když se administrativě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nepodařilo docílit odchodu ruských vojáků z elektrárny diplomatickými prostředky za pomoci OSN, rozhodla se vzít věc do vlastních rukou. "Nápad byl takový, že půjde pouze o pěchotní bitvu. Nemohli by proti nám použít dělostřelectvo, protože se jedná o jadernou elektrárnu," řekl listu důstojník seznámený s operací. Rusové ale podle něj kladli silnější odpor, než se předpokládalo: "Vybudovali velmi hustou obranu, všechno zaminovali. Když jsme se blížili, dokonce vytáhli tanky a dělostřelectvo a začali na nás střílet přímo na vodě".
Hlavní část výsadku se kvůli zuřivé palbě musela otočit a na jižní břeh se dostala jen hrstka vojáků, kteří s Rusy svedli tříhodinovou bitvu. Nakonec byl celý výsadek odvolán, což bylo podle osloveného člena speciálních jednotek správné rozhodnutí, které zachránilo mnoho životů.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi minulý týden již podruhé navštívil elektrárnu ve snaze zprostředkovat dohodu o demilitarizaci oblasti kolem šesti elektrárny. "Je velmi, velmi důležité, abychom se shodli na základní zásadě, že na jadernou elektrárnu by se nemělo za žádných okolností útočit," řekl Grossi během návštěvy. Současně dodal, že jaderné zařízení nesmí být ani místem, ze kterého se budou útoky provádět.
Související
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
válka na Ukrajině , Záporožská jaderná elektrárna
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil
včera
Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval
včera
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
včera
Svatá Barbora a tradice adventního času
včera
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
včera
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
včera
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
včera
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
včera
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
včera
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
včera
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
včera
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
včera
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
včera
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
včera
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
včera
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
včera
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
včera
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
3. prosince 2024 21:51
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
3. prosince 2024 21:03
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Zdroj: Libor Novák