Pro osvobození Ukrajiny od ruských okupantů je podle tamního ministerstva obrany zapotřebí 48 stíhacích letounů F-16. Resort to uvedl na twitteru.
"4 letky F-16 (48 letadel, pozn. red.) jsou přesně to, co potřebujeme, abychom osvobodili naši zemi od agresora," uvedlo ministerstvo. O moderní stíhačky přitom Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a armáda by k tomu nemusela využívat drahé rakety systémů Patriot. Podle CNN byl navíc zatím zaznamenán jen asi jediný případ, kdy Patriot dokázal sestřelit ruskou stíhačku. Primárně je určen k ničení raket.
Povolení dodávek ze strany USA znamená, že spojenci, kteří se dříve odvolávali na Bidenovi administrativu, by mohli nyní začít Ukrajině F-16 dodávat. Například britský ministr obrany Ben Wallace v Berlíně po setkání se svým německým protějškem Borisem Pistoriusem řekl, že jakékoliv rozhodnutí o dodávkách stíhaček F-16 Ukrajině bude záviset na Spojených státech.
Ačkoli Británie a Nizozemsko oznámily na summitu Rady Evropy na Islandu svůj záměr vybudovat mezinárodní koalici, která by pomohla Ukrajině získat stíhačky F-16, "je na Bílém domě... aby rozhodl, zda stíhačky F-16 mohou být na Ukrajinu dodány," řekl Pistorius.
Wallace na tiskové konferenci poukázal na to, že Spojené království nemá žádné stíhačky F-16 a zdůraznil, že nemá v plánu poslat do Kyjeva žádnou ze svých stíhaček Typhoon. "To, čím můžeme přispět, je výcvik a podpora, a opakuji, s omezeními, protože nemáme piloty F-16," řekl.
Dodal, že Londýn by stále mohl dovolit jiným zemím, aby dodávaly Ukrajině stíhačky nebo jiné vojenské vybavení. "Pokud se na nás nějaká země obrátí a řekne, že chceme Ukrajině dát tanky, s tímto procesem pomůžeme," řekl.
Pistorius řekl, že Německo nemůže "hrát aktivní roli" v možné mezinárodní koalici, protože postrádá "výcvikové kapacity, související schopnosti nebo letadla". Zdrženlivost v této otázce vyjádřil i německý kancléř Olaf Scholz. Řekl, že Berlín nemá v plánu přispívat na dodávku stíhaček F-16 na Ukrajinu.
Naopak polský prezident Andrzej Duda na summitu Rady Evropy v islandském hlavním městě Reykjavík deklaroval ochotu své země podílet se na výcviku ukrajinských pilotů na zmíněných strojích. Upozornil na to server Ukrinform.
"Máme ale poměrně malý počet F-16. Jsme připraveni podpořit proces výcviku ukrajinských pilotů, mluvil jsem o tom s vicepremiérem i ministrem obrany. Zároveň nemáme možnost žádný z těchto letounů trvale poskytnout Ukrajině," řekl Duda.
Ačkoliv Ukrajina přesvědčuje Západ o dodávky stíhaček F-16, podle ruského velvyslance ve Spojených státech Anatolije Antonova nemá potřebnou infrastrukturu ani personál pro jejich provoz. Polsko i USA však už dříve uvedly, že by se na výcviku pilotů podílely.
"Každý expert ví, že na Ukrajině není infrastruktura pro provoz F-16 a není tam potřebný počet pilotů a servisního personálu. Co se stane, když americké stíhačky vzlétnou z letišť NATO řízených zahraničními 'dobrovolníky'?" ptá se podle médií na Telegramu Antonov.
Dodal, že poskytnutí stíhaček a podpora útoků na Krym za použití amerických a dalších západních zbraní znovu jasně dokazuje, že Spojené státy nikdy neměly zájem o mír. Podle něj tak bylo správné provést na Ukrajině "zvláštní vojenskou operaci", jak Rusko nazývá ničivou invazi.
Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jednou z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.
První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.
Související
Kreml "pečlivě zváží", jak zareaguje na rozhodnutí EU převést výnosy ze zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu
Ukrajinská armáda zaútočila na ruskou leteckou základnu na Krymu
Aktuálně se děje
včera
Olympijské hry v Paříži oficiálně začaly. Na lodi po Seině se plavili i Češi
včera
Trump přijal Netanjahua a zkritizoval "neuctivou" Harrisovou
včera
Belgie pokročila v případu plánovaného teroristického útoku. Padla obvinění
včera
Fiala otevřel Český dům v Paříži. Sport učí hrát podle pravidel, zdůraznil
včera
Obamovi podpořili Kamalu Harrisovou. Chtějí pomoci zajistit její triumf nad Trumpem
včera
V předvečer zahájení her se odhlásil zápasník Omarov. Kvůli zranění achilovky
Aktualizováno včera
Dopravní kolaps na D1: Kolony se táhly až do Prahy, potíže hlásí i od Brna
včera
FSB si došla pro dalšího Šojguova náměstka. Opět jde o podezření z korupce
včera
LOH 2024: Po Horáčkové se představil i lukostřelec Li. V kvalifikaci skončil až jednašedesátý
včera
Tragická nehoda u Obory změnila osud celé rodiny. Policie žádá o pomoc
včera
Gaza je mrtvá, nic nezůstalo, říkají místní. Lékaři jsou i kvůli nové ofenzivě na pokraji sil
včera
V izraelském zajetí zemřel jeden z lídrů Hamásu
včera
Asadovo setkání s Putinem: Rozvoj vztahů přispívá k posílení míru a stability, zní z Kremlu
včera
Noční útoky ve Francii byly připraveny a koordinovány. Podle vlády měly jasný cíl
včera
Olympiáda se za šest let vrátí do Francie. Známí jsou pořadatelé letních i zimních her až do roku 2034
včera
Počasí je stále extrémnější, varuje Guterres. Vyzval státy, aby začaly jednat
včera
Kreml "pečlivě zváží", jak zareaguje na rozhodnutí EU převést výnosy ze zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu
včera
Ukrajinská armáda zaútočila na ruskou leteckou základnu na Krymu
včera
Tajfun na Filipínách a Tchaj-wanu zabil už 21 lidí, teď řádí v Číně. 150 tisíc lidí opustilo domovy
včera
Ve Francii kvůli nahlášené bombě evakuovali v den zahájení olympiády letiště
Mezinárodní letiště Basilej-Mylhúzy-Freiburg, ležící ve Francii poblíž hranic se Švýcarskem a Německem, dnes kolem poledne na přibližně hodinu přerušilo provoz. Vedení letiště uvedlo, že z bezpečnostních důvodů evakuovalo všechny cestující.
Zdroj: Libor Novák