Ukrajina tvrdí, že potřebuje k osvobození svého území 48 letounů F-16

"4 letky F-16 (48 letadel, pozn. red.) jsou přesně to, co potřebujeme, abychom osvobodili naši zemi od agresora," uvedlo ministerstvo. O moderní stíhačky přitom Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a armáda by k tomu nemusela využívat drahé rakety systémů Patriot. Podle CNN byl navíc zatím zaznamenán jen asi jediný případ, kdy Patriot dokázal sestřelit ruskou stíhačku. Primárně je určen k ničení raket.

Povolení dodávek ze strany USA znamená, že spojenci, kteří se dříve odvolávali na Bidenovi administrativu, by mohli nyní začít Ukrajině F-16 dodávat. Například britský ministr obrany Ben Wallace v Berlíně po setkání se svým německým protějškem Borisem Pistoriusem řekl, že jakékoliv rozhodnutí o dodávkách stíhaček F-16 Ukrajině bude záviset na Spojených státech.

Ačkoli Británie a Nizozemsko oznámily na summitu Rady Evropy na Islandu svůj záměr vybudovat mezinárodní koalici, která by pomohla Ukrajině získat stíhačky F-16, "je na Bílém domě... aby rozhodl, zda stíhačky F-16 mohou být na Ukrajinu dodány," řekl Pistorius.

Wallace na tiskové konferenci poukázal na to, že Spojené království nemá žádné stíhačky F-16 a zdůraznil, že nemá v plánu poslat do Kyjeva žádnou ze svých stíhaček Typhoon. "To, čím můžeme přispět, je výcvik a podpora, a opakuji, s omezeními, protože nemáme piloty F-16," řekl.

Dodal, že Londýn by stále mohl dovolit jiným zemím, aby dodávaly Ukrajině stíhačky nebo jiné vojenské vybavení. "Pokud se na nás nějaká země obrátí a řekne, že chceme Ukrajině dát tanky, s tímto procesem pomůžeme," řekl.

Pistorius řekl, že Německo nemůže "hrát aktivní roli" v možné mezinárodní koalici, protože postrádá "výcvikové kapacity, související schopnosti nebo letadla". Zdrženlivost v této otázce vyjádřil i německý kancléř Olaf Scholz. Řekl, že Berlín nemá v plánu přispívat na dodávku stíhaček F-16 na Ukrajinu.

Naopak polský prezident Andrzej Duda na summitu Rady Evropy v islandském hlavním městě Reykjavík deklaroval ochotu své země podílet se na výcviku ukrajinských pilotů na zmíněných strojích. Upozornil na to server Ukrinform.

"Máme ale poměrně malý počet F-16. Jsme připraveni podpořit proces výcviku ukrajinských pilotů, mluvil jsem o tom s vicepremiérem i ministrem obrany. Zároveň nemáme možnost žádný z těchto letounů trvale poskytnout Ukrajině," řekl Duda. 

Ačkoliv Ukrajina přesvědčuje Západ o dodávky stíhaček F-16, podle ruského velvyslance ve Spojených státech Anatolije Antonova nemá potřebnou infrastrukturu ani personál pro jejich provoz. Polsko i USA však už dříve uvedly, že by se na výcviku pilotů podílely.

"Každý expert ví, že na Ukrajině není infrastruktura pro provoz F-16 a není tam potřebný počet pilotů a servisního personálu. Co se stane, když americké stíhačky vzlétnou z letišť NATO řízených zahraničními 'dobrovolníky'?" ptá se podle médií na Telegramu Antonov.

Dodal, že poskytnutí stíhaček a podpora útoků na Krym za použití amerických a dalších západních zbraní znovu jasně dokazuje, že Spojené státy nikdy neměly zájem o mír. Podle něj tak bylo správné provést na Ukrajině "zvláštní vojenskou operaci", jak Rusko nazývá ničivou invazi.

Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jednou z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.

První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.