Ukrajina tvrdí, že potřebuje k osvobození svého území 48 letounů F-16

Pro osvobození Ukrajiny od ruských okupantů je podle tamního ministerstva obrany zapotřebí 48 stíhacích letounů F-16. Resort to uvedl na twitteru.

"4 letky F-16 (48 letadel, pozn. red.) jsou přesně to, co potřebujeme, abychom osvobodili naši zemi od agresora," uvedlo ministerstvo. O moderní stíhačky přitom Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a armáda by k tomu nemusela využívat drahé rakety systémů Patriot. Podle CNN byl navíc zatím zaznamenán jen asi jediný případ, kdy Patriot dokázal sestřelit ruskou stíhačku. Primárně je určen k ničení raket.

Povolení dodávek ze strany USA znamená, že spojenci, kteří se dříve odvolávali na Bidenovi administrativu, by mohli nyní začít Ukrajině F-16 dodávat. Například britský ministr obrany Ben Wallace v Berlíně po setkání se svým německým protějškem Borisem Pistoriusem řekl, že jakékoliv rozhodnutí o dodávkách stíhaček F-16 Ukrajině bude záviset na Spojených státech.

Ačkoli Británie a Nizozemsko oznámily na summitu Rady Evropy na Islandu svůj záměr vybudovat mezinárodní koalici, která by pomohla Ukrajině získat stíhačky F-16, "je na Bílém domě... aby rozhodl, zda stíhačky F-16 mohou být na Ukrajinu dodány," řekl Pistorius.

Wallace na tiskové konferenci poukázal na to, že Spojené království nemá žádné stíhačky F-16 a zdůraznil, že nemá v plánu poslat do Kyjeva žádnou ze svých stíhaček Typhoon. "To, čím můžeme přispět, je výcvik a podpora, a opakuji, s omezeními, protože nemáme piloty F-16," řekl.

Dodal, že Londýn by stále mohl dovolit jiným zemím, aby dodávaly Ukrajině stíhačky nebo jiné vojenské vybavení. "Pokud se na nás nějaká země obrátí a řekne, že chceme Ukrajině dát tanky, s tímto procesem pomůžeme," řekl.

Pistorius řekl, že Německo nemůže "hrát aktivní roli" v možné mezinárodní koalici, protože postrádá "výcvikové kapacity, související schopnosti nebo letadla". Zdrženlivost v této otázce vyjádřil i německý kancléř Olaf Scholz. Řekl, že Berlín nemá v plánu přispívat na dodávku stíhaček F-16 na Ukrajinu.

Naopak polský prezident Andrzej Duda na summitu Rady Evropy v islandském hlavním městě Reykjavík deklaroval ochotu své země podílet se na výcviku ukrajinských pilotů na zmíněných strojích. Upozornil na to server Ukrinform.

"Máme ale poměrně malý počet F-16. Jsme připraveni podpořit proces výcviku ukrajinských pilotů, mluvil jsem o tom s vicepremiérem i ministrem obrany. Zároveň nemáme možnost žádný z těchto letounů trvale poskytnout Ukrajině," řekl Duda. 

Ačkoliv Ukrajina přesvědčuje Západ o dodávky stíhaček F-16, podle ruského velvyslance ve Spojených státech Anatolije Antonova nemá potřebnou infrastrukturu ani personál pro jejich provoz. Polsko i USA však už dříve uvedly, že by se na výcviku pilotů podílely.

"Každý expert ví, že na Ukrajině není infrastruktura pro provoz F-16 a není tam potřebný počet pilotů a servisního personálu. Co se stane, když americké stíhačky vzlétnou z letišť NATO řízených zahraničními 'dobrovolníky'?" ptá se podle médií na Telegramu Antonov.

Dodal, že poskytnutí stíhaček a podpora útoků na Krym za použití amerických a dalších západních zbraní znovu jasně dokazuje, že Spojené státy nikdy neměly zájem o mír. Podle něj tak bylo správné provést na Ukrajině "zvláštní vojenskou operaci", jak Rusko nazývá ničivou invazi.

Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jednou z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.

První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině F-16

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Peter Pellegrini je novým slovenským prezidentem.

Slovensko má nového prezidenta. Pellegrini složil slib a ujal se funkce

Slovensko má nového prezidenta. Peter Pellegrini v sobotu po poledni během slavnostní schůze parlamentu v budově Slovenské filharmonie v Bratislavě složil slib do rukou předsedy ústavního soudu a ujal se funkce, ve které nahradil končící prezidentku Zuzanu Čaputovou. Program inaugurace bude pokračovat v odpoledních hodinách. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Bude von der Leyenová nadále v čele EK? Frakcím vadí jedna věc

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová si musí spočítat, koho v Evropském parlamentu požádá o podporu v jejím úsilí o obhajobu postu. Její domovská Evropská lidová strana ji jistě podpoří, socialisté ale mohou z této podpory ustoupit. Leyenové totiž nevadí spolupráce s pravicovou italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, což je pro levicové S&D zcela logicky nemyslitelné. Variantou tak je podpora Zelených, programy EPP a této frakce ale nemohou být odlišnější. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj přirovnal Putina k Hitlerovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek odmítl podmínky ruského prezidenta Vladimira Putina pro okamžité příměří a zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Tyto podmínky označil za ultimáta a přirovnal Putinovy návrhy k politice nacistického vůdce Adolfa Hitlera, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

včera

Návštěva Jense Stoltenberga u Zelenského v Kyjevě (29. dubna 2024).

Stoltenberg se vysmál Putinovu návrhu na mír. Podle Kyjeva je absurdní

Ukrajina označila podmínky pro ukončení války, které v pátek představil ruský prezident Vladimir Putin, za absurdní. Podle Ukrajiny se Putin snaží zavádět mezinárodní společenství a oslabovat skutečné diplomatické úsilí zaměřené na dosažení míru, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

EU

Kormidlo zelené politiky EU se neotočí, míní expertka. Nové složení EP ale zřejmě způsobí složitější schvalovací proces

Volby do Evropského parlamentu zasadily nepříjemnou ránu frakci Zelených. Ti oproti volbám z roku 2019 ztratili 18 křesel, letos dosáhli pouze na zisk celkových 7,4 % a 53 mandátů. Expertka na politiku Evropské unie Veronika Velička Zapletalová z Masarykovy univerzity v Brně pro EuroZprávy.cz ale vysvětlila, že ústředním bodem ve schvalovacím procesu je koalice Evropské lidové strany (EPP) a Socialistů a demokratů (S&D)., „Pro Evropskou unii je po technické stránce reálné být do roku 2050 neutrální,“ uvedla. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Vyšetřování hrozby teroristického útoku potvrzuje ruskou stopu, uvedl Rakušan ve Sněmovně

Ministr vnitra Vít Rakušan při jednání Poslanecké sněmovny prohlásil, že muž, který se během víkendu pokusil o žhářský útok na autobusy pražské MHD, měl skutečně vazby na Rusko. Občané podle něj mohou být v klidu, vyšetřování ale trvá. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy