Ukrajina zasáhla ruský systém včasného varování v Orenburgu. „To nebyl dobrý nápad," řekl západní expert

Ukrajina uvedla, že zaútočila na ruský protiraketový radarový systém včasného varování již podruhé za týden, přičemž pomocí dronů zaměřovala místa stále vzdálenější od jejích hranic ve snaze narušit válečnou mašinérii Kremlu a otřást pocitem bezpečí národa.

Dron v neděli zasáhl monitorovací systém v Orsku v ruském regionu Orenburg, uvedl úředník ukrajinské vojenské rozvědky a požádal, aby nebyl identifikován. Město je asi 1800 kilometrů (1120 mil) východně od Ukrajiny, poblíž hranic s Kazachstánem ve střední Asii. Není jasné, jaké škody zásah způsobil, pokud vůbec nějaké, uvedl úředník. Uvedla v pondělí agentura Bloomberg.

„Ukrajinský bezpilotní letoun překonal vzdálenost více než 1800 kilometrů k nepřátelskému zařízení, čímž vytvořil nový rekord v dosahu ničení dronů kamikadze,“ uvedl zdroj.

Dron měl zasáhnout radarovou stanici Voroněž M poblíž orenburského hlavního města Orsk, které se nachází jen něco málo přes 15 kilometrů severně od ruských hranic s Kazachstánem. Systém včasného varování dokáže detekovat cíle včetně balistických a řízených střel až do vzdálenosti 6000 kilometrů.

Tvrzení zpravodajského zdroje nebylo bezprostředně možné ověřit.

Lokální média v oblasti Orenburg poprvé informovala o útoku dronem v neděli. Anonymní ruské zdroje z prostředí činných v trestním řízení uvedly, že cílem útoku mohlo být blíže nespecifikované „vojenské zařízení“.

Pokud by se tato informace potvrdila, znamenal by nedělní útok dronu v Orenburgu nejdelší vzdálenost, kterou ukrajinský dron překonal od začátku ruské totální invaze. Na začátku května totiž ukrajinský dron zasáhl významnou ropnou rafinerii v sousední republice Baškortostán.

Deník Ukrajinska pravda uvedl, že ve čtvrtek byl v jižním Krasnodarském kraji napaden další radarový systém včasného varování ve Voroněži. Následující den bývalý ruský vesmírný šéf a současný senátor Dmitrij Rogozin obvinil Spojené státy z „nařízení“ tohoto útoku.

Drony neboli bezpilotní letouny (UAV) sehrály ve válce zásadní roli. Mychajlo Fedorov, který je ukrajinským vicepremiérem pro inovace ve vzdělávání, vědě a technologii, a také ministrem pro digitální transformaci, řídí ukrajinský program bezpilotních letounů od začátku úplné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Před tímto posledním útokem zdroje z Kyjeva 9. května uvedly, že Ukrajina stála za útokem dronu na ruskou ropnou rafinérii Gazprom Neftechim Salavat v ruské republice Baškortostán, téměř 1000 mil od hranic.

V dubnu ukrajinská bezpečnostní služba také uvedla, že stojí za útokem dronu na ruskou ropnou rafinérii v republice Tatarstán, která se nachází asi 800 mil od hranic s Ukrajinou.

Už v neděli byly nad regionem Orenburg spatřeny drony. Místní média uvedla, že jeden dron spadl 30 kilometrů (18 mil) od Orska.

Předchozí nálet dronu ze strany Ukrajiny 23. května v ruském jižním Krasnodarském kraji poškodil radarovou stanici, která ukrývala dva voroněžské systémy, informovala ruská služba Radio Free Europe/Radio Liberty (RFE/RL) financovaná USA.

V té době norský vojenský analytik Thord Are Iversen na X (dříve Twitteru), řekl : "Útočit na tento druh cíle není zvlášť dobrý nápad."

 "Je v nejlepším zájmu všech, aby ruský varovný systém před balistickými raketami fungoval dobře, zvláště v době napětí," napsal. "Pak je tu otázka, jak přesvědčit Západ, především Bílý dům, aby zrušil omezení týkající se zasažení samotného Ruska."

"Uvnitř Ruska je spousta cílů, po kterých je třeba jít s UAV, jen málo z nich by se měla vynechat a tohle byl jeden z posledních," dodal.

Související

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Princ Andrew

Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii

Britská policie se i po opakované výzvě potýká s nedůvěrou případných svědků v případu vyšetřování bývalého prince Andrewa. Ženy, které údajně mají informace o činech králova bratra, podle právního zástupce nechtějí s policisty spolupracovat. Americký advokát Brad Edwards to řekl BBC. 

včera

Senát ČR

Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce

Po poslancích se i senátoři shodli na tom, koho letos navrhnou prezidentovi Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Hlava státu je tradičně předá v den státního svátku 28. října. Členové horní komory parlamentu by ocenili například několik známých herců. 

včera

včera

Česká televize

ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích

Česká televize v sobotu reagovala na nejnovější vývoj ohledně finančního zajištění budoucnosti veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž oznámil, že nakonec dojde pouze k novele stávajícího zákona. ČT vzkázala, že trvá na současné formě financování, tedy na poplatcích od občanů. 

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy