Ukrajina zasáhla ruský systém včasného varování v Orenburgu. „To nebyl dobrý nápad," řekl západní expert

Ukrajina uvedla, že zaútočila na ruský protiraketový radarový systém včasného varování již podruhé za týden, přičemž pomocí dronů zaměřovala místa stále vzdálenější od jejích hranic ve snaze narušit válečnou mašinérii Kremlu a otřást pocitem bezpečí národa.

Dron v neděli zasáhl monitorovací systém v Orsku v ruském regionu Orenburg, uvedl úředník ukrajinské vojenské rozvědky a požádal, aby nebyl identifikován. Město je asi 1800 kilometrů (1120 mil) východně od Ukrajiny, poblíž hranic s Kazachstánem ve střední Asii. Není jasné, jaké škody zásah způsobil, pokud vůbec nějaké, uvedl úředník. Uvedla v pondělí agentura Bloomberg.

„Ukrajinský bezpilotní letoun překonal vzdálenost více než 1800 kilometrů k nepřátelskému zařízení, čímž vytvořil nový rekord v dosahu ničení dronů kamikadze,“ uvedl zdroj.

Dron měl zasáhnout radarovou stanici Voroněž M poblíž orenburského hlavního města Orsk, které se nachází jen něco málo přes 15 kilometrů severně od ruských hranic s Kazachstánem. Systém včasného varování dokáže detekovat cíle včetně balistických a řízených střel až do vzdálenosti 6000 kilometrů.

Tvrzení zpravodajského zdroje nebylo bezprostředně možné ověřit.

Lokální média v oblasti Orenburg poprvé informovala o útoku dronem v neděli. Anonymní ruské zdroje z prostředí činných v trestním řízení uvedly, že cílem útoku mohlo být blíže nespecifikované „vojenské zařízení“.

Pokud by se tato informace potvrdila, znamenal by nedělní útok dronu v Orenburgu nejdelší vzdálenost, kterou ukrajinský dron překonal od začátku ruské totální invaze. Na začátku května totiž ukrajinský dron zasáhl významnou ropnou rafinerii v sousední republice Baškortostán.

Deník Ukrajinska pravda uvedl, že ve čtvrtek byl v jižním Krasnodarském kraji napaden další radarový systém včasného varování ve Voroněži. Následující den bývalý ruský vesmírný šéf a současný senátor Dmitrij Rogozin obvinil Spojené státy z „nařízení“ tohoto útoku.

Drony neboli bezpilotní letouny (UAV) sehrály ve válce zásadní roli. Mychajlo Fedorov, který je ukrajinským vicepremiérem pro inovace ve vzdělávání, vědě a technologii, a také ministrem pro digitální transformaci, řídí ukrajinský program bezpilotních letounů od začátku úplné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Před tímto posledním útokem zdroje z Kyjeva 9. května uvedly, že Ukrajina stála za útokem dronu na ruskou ropnou rafinérii Gazprom Neftechim Salavat v ruské republice Baškortostán, téměř 1000 mil od hranic.

V dubnu ukrajinská bezpečnostní služba také uvedla, že stojí za útokem dronu na ruskou ropnou rafinérii v republice Tatarstán, která se nachází asi 800 mil od hranic s Ukrajinou.

Už v neděli byly nad regionem Orenburg spatřeny drony. Místní média uvedla, že jeden dron spadl 30 kilometrů (18 mil) od Orska.

Předchozí nálet dronu ze strany Ukrajiny 23. května v ruském jižním Krasnodarském kraji poškodil radarovou stanici, která ukrývala dva voroněžské systémy, informovala ruská služba Radio Free Europe/Radio Liberty (RFE/RL) financovaná USA.

V té době norský vojenský analytik Thord Are Iversen na X (dříve Twitteru), řekl : "Útočit na tento druh cíle není zvlášť dobrý nápad."

 "Je v nejlepším zájmu všech, aby ruský varovný systém před balistickými raketami fungoval dobře, zvláště v době napětí," napsal. "Pak je tu otázka, jak přesvědčit Západ, především Bílý dům, aby zrušil omezení týkající se zasažení samotného Ruska."

"Uvnitř Ruska je spousta cílů, po kterých je třeba jít s UAV, jen málo z nich by se měla vynechat a tohle byl jeden z posledních," dodal.

Související

Ministr obrany Lloyd J. Austin III v Pentagonu

Údery západními zbraněmi v hloubi Ruska válku nerozhodnou, tvrdí Austin

Američané se stále moc netváří na jeden z požadavků Kyjeva. Ministr obrany Lloyd Austin v pátek na základně Ramstein řekl, že pokud Ukrajina obdrží povolení k používání západních zbraní k útokům v hloubi Ruska, o které žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, situaci na bojišti to stejně nezmění. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Záběry pádu letounu v Sao Paulu se objevily na sítích. (9.8.2024)

Led mohl být příčinou smrti 62 lidí na palubě letadla v Brazílii

Nastal pokrok ve vyšetřování srpnové tragické letecké nehody v Brazílii, kterou nepřežilo všech 62 lidí na palubě. Podle v pátek zveřejněné oficiální zprávy hlásila posádka krátce před nehodou poruchu systému odmrazování. Informoval o tom Guardian s odkazem na agenturu Reuters. 

včera

včera

včera

včera

Deštivé počasí, ilustrační fotografie.

Počasí jako na houpačce. Přijde šok, teploty klesnou o desítky stupňů

Dnes a zítra si v Česku ještě užijeme tropická vedra, pak ale bude následovat výrazná změna. Příští týden přinese zcela jiné počasí, než jsme byli zvyklí poslední dva týdny, uvedl doslova Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Přijde totiž ochlazení, očekává se i plošnější déšť. Zatímco tak v tomto týdnu dosahovala maxima až 35 °C, za několik dní může být až o dvacet stupňů méně.

včera

včera

Ministr obrany Lloyd J. Austin III v Pentagonu

Údery západními zbraněmi v hloubi Ruska válku nerozhodnou, tvrdí Austin

Američané se stále moc netváří na jeden z požadavků Kyjeva. Ministr obrany Lloyd Austin v pátek na základně Ramstein řekl, že pokud Ukrajina obdrží povolení k používání západních zbraní k útokům v hloubi Ruska, o které žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, situaci na bojišti to stejně nezmění. 

včera

Vesmírná loď CST-100 Starliner

Problémy lodi Starliner jsou u konce. Její posádka si ještě oddechnout nemůže

Opakovaně použitelná kosmická loď Starliner od společnosti Boeing se v noci na sobotu vrátila na Zemi, když s pomocí padáků přistála v americkém státě Nové Mexiko. Informovala o tom NASA. Loď se však vrátila bez posádky, jejíž členové po předchozích problémech plavidla zůstávají na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. 

včera

včera

Aktualizováno 6. září 2024 21:59

Ukrajinská armáda čelí výzvám na ruském území. Kyjev se vojáků v těžké situaci zastává

Ukrajinská armáda se při okupaci ruských území snaží dodržovat válečná pravidla a chránit civilisty, zatímco ruská vojska pokračují v útocích na civilní objekty. Kyjev zdůrazňuje, že jeho vojáci nepropadají k rabování a drancování, čímž si chce získat mezinárodní podporu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy