Ukrajinci se za hranicemi blíží i k jaderné elektrárně Kursk. Experti řeší smysl jejich operace

Informace o důvodech ukrajinského útoku proti Kurské oblasti v Rusku jsou velmi strohé a neucelené. Našlo se hned několik zdrojů, které jsou schopny popsat, proč to Ukrajinci vůbec udělali. Zatímco některá média informují o možném postupu na Kurskou jadernou elektrárnu, logičtější se zdá být vysvětlení českého vojenského velitele Iva Zelinky o psychologickém vlivu ukrajinské operace.

Ukrajinský postup trvá už několik dní, obzvláště tvrdé boje ale probíhaly během noci ze čtvrtka na pátek. „O smutných následcích jízdy v konvojích v blízkosti frontové linie toho bylo řečeno tolik, že je těžké k tomu vůbec něco dodávat. Ale čerstvé záběry z Kurské oblasti ukazují, že téměř tři roky bojových operací ještě nikoho nic nenaučily,“ posteskl si na telegramu ruský vojenský bloger Rybar.

EuroZprávy.cz o útoku na konvoj informovaly v pátek dopoledne. „U obce Okťabrskoje v Rylském okrese Kurské oblasti byla v noci zničena vojenská kolona ruských ozbrojených sil, tvrdí ruská a ukrajinská média,“ napsala stanice Nexta na X. Podle té Rusové mohli během nočních útoků ztratit až 500 vojáků.

Podle dostupných tvrzení se cílem ukrajinského postupu může stát jaderná elektrárna v Kursku. Ta se nachází asi čtyřicet kilometrů západně od města a přibližně 110 kilometrů od hranic s Ukrajinou. 

„Konvoj ukrajinských obrněných vozidel s novým taktickým označením ve tvaru trojúhelníku byl spatřen, jak postupuje směrem ke Kurské lidové republice. Mezitím místní obyvatelé a ruští Z-propagandisté zaznamenávají a informují o prohlubování operace a přibližování osvobozeneckých vojsk ke kurské jaderné elektrárně,“ shrnul na telegramu kanál Butusov Plus, který válku na Ukrajině dlouhodobě analyzuje.  

Ukrajinské velení ale tyto informace odmítlo. „Bez řádně organizovaných sil zopakujete chyby, které Rusové udělali severně od Kyjeva v roce 2022. Odřízli jsme jejich linie a oni se stali snadnou kořistí,“ přiblížil anonymně ukrajinský představitel. 

Nejrealističtějším cílem pravděpodobně je vytvoření nárazníkové zóny. „Média poznamenávají, že udržení tohoto území Ukrajinou by bylo veřejnou fackou ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi,“ píše server Ukrajinski Novyny. 

Velitel olomoucké Skupiny kybernetických sil a informačních operací Ivo Zelinka na sociální síti X popsal, o co Ukrajincům při útoku na ruské území může jít. Vyjmenoval, že „kýřženým výsledkem operace z ukrajinského pohledu“ může být narušení nepřátelské logistiky, získání a udržení omezeného území pro další vyjednávání a psychologický dopad na rozhodování nepřítele. 

Městem Sudža navíc podle Zelinky vede důležitá silnice a železnice, která „umožňuje zásobování celého pohraničního pásu“. „Její obsazení způsobilo ruské logistice problémy, ale určitě ne nepřekonatelné,“ poznamenal. 

Podle něj je tím hlavním faktorem právě psychologický dopad. „U každé vojenské operace je zvažován psychologický dopad, někdy je i důvodem její realizace. Psychologický dopad záběrů stovek vzdávajících se ruských vojáků, evakuovaných civilistů a neschopnost ruského vedení s tím něco dělat ukazuje = slabost Putina,“ zdůraznil Zelinka. 

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině JE Kursk Armáda Ukrajina Rusko Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 1 hodinou

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 2 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 4 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy