Ukrajině došla trpělivost s dodávkami zbraní. Spustila výrobu vlastních balistických raket

Sapsan (známý také pod označením Hrim-2) úspěšně prošel bojovými testy již v květnu a podle ukrajinských úřadů je nyní připraven k masové produkci. Testovací střela zasáhla ruský vojenský cíl na vzdálenost téměř 300 kilometrů. Odborníci zároveň naznačují, že raketa může mít dosah ještě větší, avšak detaily o přesných parametrech zůstávají utajené.

„Vznik domácí balistické rakety je nejen technologickým, ale i politickým prohlášením – jasným vzkazem Kremlu, že Ukrajina se nebude odzbrojovat, nýbrž vyzbrojovat,“ uvedl vojenský analytik Ivan Kyryčevskyj pro deník Kyiv Independent.

Balistické rakety se oproti řízeným střelám vyznačují parabolickým letem, při kterém po počátečním navedení pokračují v letu setrvačností a padají na cíl obrovskou rychlostí – až 3 200 kilometrů za hodinu. Tato vlastnost ztěžuje jejich zachycení a vyžaduje špičkové systémy protivzdušné obrany, jako je americký Patriot.

Rusko takové rakety používá opakovaně k útokům na civilní cíle. Při nejnovějším útoku na Kyjev 17. června zemřelo nejméně deset lidí, když jedna z balistických raket zničila část obytné budovy. Vývoj vlastní ukrajinské rakety má být odpovědí nejen na agresi, ale i na nespolehlivost v dodávkách klíčových zbraní ze Západu.

Sapsan nese hlavici o hmotnosti přes 480 kilogramů, což z něj dělá ničivý prostředek proti širokému spektru cílů – od vojenských základen po logistická centra. „Ukrajina vsází na údernou sílu, i kdyby to mělo být na úkor delšího doletu,“ komentoval vývoj analytik CEPA Federico Borsari.

Podle norského výzkumníka Fabiana Hoffmanna je Ukrajina prvním evropským státem od konce studené války, který vyrábí konvenční balistické rakety. „Je napřed před celou Evropou – žádná jiná země neprodukuje klasické balistické střely,“ konstatoval s tím, že Francie vyrábí pouze mezikontinentální rakety pro jaderné odstrašení a Británie žádné vlastní balistické střely nevyrábí.

Hoffmann připustil, že Západ sice věděl o vývoji těchto střel, ale obavy z možného ruského zhoršení konfliktu brzdily jednoznačnou podporu. V posledních měsících se však podle něj rozšířil názor, že pokud jde o zbraň vyvinutou a vyráběnou výhradně Ukrajinou, není důvod ji zpochybňovat.

Analytici upozorňují, že Rusko disponuje pokročilými systémy protivzdušné obrany, například S-300 nebo S-300V4, které mají schopnost zachytit balistické rakety. Nicméně nový ukrajinský systém může ruské obranné síly zaskočit, protože jejich systémy nejsou na Sapsan zatím adaptované.

„Každá strana se učí a přizpůsobuje. Rusové i Ukrajinci. A tohle je pro Ukrajinu velký krok kupředu,“ dodal Borsari.

Ukrajina nyní čelí výzvě, jak rakety vyrábět v dostatečném množství a přitom ochránit výrobní zařízení před ruskými údery. Hoffmann míní, že je nutné přesunout výrobu do podzemí, což je technologicky i finančně náročné. Přesto odhaduje, že pokud bude Ukrajina schopna produkovat 80 až 100 raket ročně, může získat účinný nástroj pro útoky hluboko na ruské území.

Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil v dubnu, že více než 40 % zbraní používaných na frontě je dnes ukrajinské výroby, včetně dronů, jejichž podíl překročil 95 %. Ukrajina dále pokračuje ve vývoji zbraní jako je střelo-dron Palianycja nebo modifikace střely Neptun.

Současně ale Rusko nadále masivně investuje do své zbrojní výroby – podle ukrajinské vojenské rozvědky se ruská produkce balistických raket meziročně zvýšila o 66 %. Válka se tak mění na závod ve vývoji a výrobě zbraní, kde Ukrajina už nechce být jen žadatelem o pomoc, ale i hráčem s vlastními schopnostmi.