Ukrajinská krize povede ke geopolitickým posunům

Sankce USA, EU a jejich spojenců zapadají do koncepce, na níž se evropští a američtí diplomaté dohodli ještě na začátku března. Brusel a Washington tehdy vypracovaly čtyři balíky sankcí a stupeň závažnosti závisel na počínání Moskvy. V případě anexe nejen Krymu, ale i jihovýchodní Ukrajiny by se počítalo s tvrdými, paralyzujícími sankcemi íránského typu. Ačkoliv na tento čtvrtý balík nedošlo, Moskva se na něj připravuje.

"Mezinárodní trhy a investoři mohou i bez zvláštních opatření interpretovat kroky regulátorů způsobem, který bude pro nás krajně nevýhodný, a začnou opouštět ruská aktiva. Pak nám zasadí ránu nikoliv politici, ale světové trhy," tvrdí zdroj z řad ruských představitelů.

Mezinárodní byznys už chápe situaci okolo Krymu jako velké riziko. "Čísla pro Rusko se v globálních fondech ruší. Mnozí cizinci přemýšlejí, jak se potichu zbavit ruských aktiv, aniž by se trh zhroutil," tvrdí manažer jednoho velkého fondu

Reakce trhu může bolet. Pokud agentury Moody's a S&P sníží Rusku ratingové známky, zdraží úvěry nejen pro stát, ale také pro klíčové státní banky a pro všechny firmy, které si půjčují na Západě.

Podle ruské centrální banky dlužily začátkem roku tamní finanční ústavy cizincům téměř 215 miliard dolarů a ruské firmy asi 438 miliard dolarů. V příštích dvou letech mají banky splatit skoro 88 miliard a firmy více než 182 miliard dolarů. Vláda už chystá rezervy pro případ, že by musela vykupovat dluhy strategických firem.

Závažné důsledky mohou mít i snahy EU snížit závislost na ruském plynu a ropě, hlavní položce ruského vývozu a hlavního zdroje příjmů státního rozpočtu. Loni totiž ruský plynárenský monopol Gazprom kryl asi 30 procent spotřeby zemního plynu v Evropě, ruské firmy pak asi 27 procent spotřeby ropy.

Zatím se Evropa ruských surovin zřeknout nemůže, ale za tři až pět let mohou pozice ruských firem na evropském trhu utrpět. Hrozbu představuje možná liberalizace vývozu zkapalněného břidlicového plynu a ropy z USA.

Rusko na Západě neuspěje, zkusí to jinde

Na Evropu připadá polovina ruského zahraničního obchodu (loni více než 410 miliard dolarů), evropské investice v Rusku pak dosáhly zhruba 288 miliard dolarů, i když část představují investice zahraničních "dcer" ruských firem.

Při zpomalení růstu ruské ekonomiky bude rozpad vztahů s EU velice bolestný. Zdá se však, že Moskva mezitím vymyslela, jak si ztráty vynahradit. Odpovědí na počínání Západu může být aktivnější rozvoj vztahů s Asií. To se chápe jako jedna z hlavních pojistek pro případ tvrdých sankcí, tvrdí zdroj z ruské vlády.

Na překážku je chybějící dopravní infrastruktura. Jediný ropovod do Číny otevřela společnost Transněfť až v roce 2010, Gazprom o výstavbě plynovodů jedná sice už od roku 2006, ale zatím marně. Vzhledem k tomu, že výstavba plynovodů, železnic a závodů na zkapalňování plynu si vyžádá nejméně pět let, 

"Pro Čínu je rozvoj vztahů s Ruskem součástí strategie energetické bezpečnosti," míní analytik Vasilij Kašin. Peking se snaží o pozemní přístup k ruskému plynu a ropě, aby snížil závislost na zranitelných námořních trasách, které by USA mohly přerušit.

Další ruskou pojistkou by se mohla stát spolupráce s Jižní Koreou a Japonskem, které hluboce znepokojuje vzestup Číny. "Tokio vkládá do spolupráce s Ruskem velké naděje. Cílem není pouze japonské podnikání, ale i pomoc Rusku, aby se nestalo surovinovým přívěskem Číny," tvrdí jeden z expertů japonské vlády. 

Putin šíří mýty, Západ ale taky

Ruská propaganda využívá pro ospravedlnění intervence na Krymu a jeho připojení řadu nepravdivých tvrzení. Jenže i na Západě se objevují polopravdy a mýty, které obraz celé krize zkreslují, píše EurActiv.cz.

„Rusko se přirozeně snaží propagandisticky šířit řadu mýtů, které mají napomoci legitimizaci anexe Krymu," komentuje současný vývoj ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl. Mezi tyto nepravdivé argumenty podle něj patří třeba tvrzení, že v Kyjevě proběhl fašistický puč a novou vládu vytvořili „banderovci", jejichž cílem je eliminace všeho ruského na Ukrajině. „K propagandě patří také tvrzení, že ruskojazyčným obyvatelům Krymu nebo východní Ukrajiny hrozilo nebezpečí, a tak je ruská akce na Ukrajině v podstatě humanitární intervencí," řekl EurActivu.

Podle Kratochvíla je nejvlivnějším mýtem Západu představa, že okupace Krymu je důkazem ruské síly. „Je tomu právě naopak: Rusko fatálně selhalo coby ‚soft power'. Připojení Krymu muselo dosáhnout hrubou silou a za cenu odcizení klíčových spojenců a přátelsky nakloněných zemí," říká s odkazem na Čínu, řadu zemí postsovětského prostoru i Německo.

Představu o ruské síle prý nahlodávají i fakta. „Rusko se ekonomicky potácí nad propastí, není schopné bojovat se všudypřítomnou korupcí a propojením byznysu a politiky. A eskalace krize jenom uspíšila pád ruských akciových trhů a úprk investorů z Ruska," připomněl expert.

S ruskou anexí Krymu ještě posílily debaty o potenciálním rozdělení Ukrajiny. To je podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Michala Lebdušky jeden z největších mýtů, který se objevuje od doby, kdy země získala nezávislost.

„Teze o rozdělení na vzájemně nekompatibilní ‚východ' a ‚západ' se těší velké popularitě zřejmě díky slavné knize Samuela Huntigtona Střet civilizací. Ta totiž na Ukrajině předvídá scénář rozpadu," domnívá se. Jenže je to podle něj chybná úvaha.

„Ukrajina je velmi heterogenní země. Jen její západní část lze rozdělit na množství do značné míry specifických regionů, jako je Volyň, Halič, Zakarpatská Ukrajina nebo Bukovina. Zároveň však její obyvatelé ve všech regionech sdílejí to nejzásadnější – ukrajinskou identitu, která rozhodně není závislá na užívání ukrajinštiny" tvrdí.