Ukrajinské plány na leteckou flotilu čelí velkým komplikacím

Tyto dohody, které zatím nejsou formálními kontrakty, sice vysílají pozitivní signál o budoucím ukrajinském letectvu a podpoře Evropy v boji proti ruským útokům, nicméně před Ukrajinou stojí finanční, logistické a průmyslové překážky. Ukrajinské letectvo je stále převážně závislé na letounech ze sovětské éry, jako jsou MiG-29, Su-25 a Su-27, ale provozuje i letouny Lockheed Martin F-16 a omezený počet francouzských Mirage 2000-5.

Pokud by se Kyjevu podařilo vybudovat moderní letectvo s více než 200 novými západními bojovými letouny, skončilo by s provozováním smíšené flotily. Některé západní země se takovému kroku vyhýbají kvůli logistickým obtížím a problémům s výcvikem pilotů a mechaniků. Řízení několika typů stíhaček je složité, protože náhradní díly nejsou sdílené, chybí úspory z rozsahu a je nutné zvýšit počet segmentů dodávek i kurzů pro školení mechaniků.

Uvedl to Elie Tenenbaum, ředitel pařížského centra pro bezpečnostní studia IFRI. Dodal však, že to dává větší smysl, pokud se flotily skládají ze 100 letadel stejného typu, jak Ukrajina plánuje. Tenenbaum zdůraznil, že hlavní problém spočívá v tom, že pondělní partnerství ohledně letounů Rafale „bude trvat dlouho a nemůže být odpovědí na okamžité nouzové situace na bojišti“.

Cíl Ukrajiny vybudovat smíšenou flotilu francouzských a švédských víceúčelových stíhaček nevyhnutelně narazí na zásadní finanční problémy. Kyjev čelí bezprostřednímu nedostatku hotovosti a v této fázi není jasné, jak by mohl letouny zaplatit bez pomoci zvenčí. Vysoce postavený evropský diplomat vyjádřil překvapení nad plánem Ukrajiny nakupovat Rafale navíc k Gripenům a dodal, že na tom, zda Ukrajina získá peníze, bude hodně záležet na ruských zmrazených aktivech.

Přesné náklady na stíhací letouny se obtížně určují, protože se liší v závislosti na výzbroji a výcviku. Odhadovaná cena letounu Rafale se pohybuje mezi 70 až 100 miliony eur bez raket, ale může dosáhnout až 250 milionů eur. Jednotková cena letounu Gripen je přibližně 125 milionů eur. Většina Evropské unie chce využít 140 miliard eur zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině, ale mezi hlavními městy EU zatím neexistuje dohoda o převzetí těchto peněz.

Švédsko hledá způsoby, jak odblokovat financování pro letouny Gripen. Ministr obrany Pål Jonson uvedl, že Stockholm by mohl pomoci s financováním nákupu prostřednictvím vojenské pomoci. Perspektiva masivní dohody by také mohla motivovat země, které dodávají subkomponenty pro švédské letouny, aby se na financování podílely. Ve Francii vylučuje špatný stav veřejných financí použití francouzských peněz na nákup letounů Rafale pro Ukrajinu.

Paříž rovněž neplánuje odebrat letouny ze svých zásob ani upřednostnit Ukrajinu před ostatními klienty, ale společnost Dassault Aviation zvažuje zvýšení výroby na pět stíhaček měsíčně. Macron věří, že evropské nástroje a zmrazená aktiva pomohou budoucí nákup financovat. Zmínil úvěrový program EU ve výši 150 miliard eur na zbraně (SAFE) a mechanismus G7, který má poskytnout Ukrajině úvěry kryté úroky ze zmrazených ruských aktiv.

Dalším problémem je výrobní kapacita výrobců západních stíhaček a jejich nevyřízené objednávky. I kdybychom měli všechny peníze, letadla bychom rychle nedostali. Nikdo zkrátka neprodává dostatečné množství ve světě, uvedl ukrajinský vojenský představitel pod podmínkou anonymity. Dodal, že je potřeba se podívat, kolik zemí čeká v řadě na Rafale, a pochybuje, že by Ukrajině bylo umožněno přeskočit frontu.

Společnost Saab již pracuje na řešení, které by pomohlo dodat Gripeny na Ukrajinu. Generální ředitel Micael Johansson uvedl, že diskutuje s kanadskou vládou a společností Bombardier o výrobě Gripenů v licenci. Továrny v Kanadě by mohly dodávat letouny jak pro kanadské letectvo, tak pro Ukrajinu.

I v případě získání letadel budou náklady pokračovat. S ohledem na stávající ekonomické problémy by bylo příliš drahé udržovat tak obrovskou flotilu pouze vlastními silami. Uvedl to Anatolij Chrapčinskyj, letecký expert a bývalý důstojník ukrajinského letectva. Dodal, že pokud by se Ukrajina připojila k NATO, nebo vytvořila obrannou alianci v rámci Evropy, mohlo by se uvažovat o společném obranném rozpočtu, který by mohl pomoci flotilu udržovat.

Celkově s sebou provozování smíšené flotily sice nese výzvy, ale pro Ukrajinu je bezpečnější sázkou diverzifikovat dodavatele, než čekat jen na jeden typ letadla. Ukrajinský vojenský představitel shrnul situaci slovy: „Proč si ukrajinské síly vybraly několik různých modelů? Jednoduše proto, že je příliš riskantní vkládat všechna vejce do jednoho košíku.“