Ukrajinský parlament stále neschválil majetková přiznání úředníků. Nechtějí jít do vězení, zní z Kyjeva

Po ruské invazi na Ukrajinu prošel legislativním procesem v parlamentu zákon umožňující nepodávat elektronická majetková přiznání a zrušil veřejný přístup ke všem předchozím přiznáním. „Úředníci budou muset obnovit podávání majetkových přiznání až do tří měsíců od skončení války – což se v nejbližší době nestane,“ píše ukrajinský zpravodajský server.

Podle reportéra Olega Sukhova, který tuto zprávu zpracoval, je mnohem obtížnější a někdy i nemožné vůbec odhalit korupci. „Bez majetkových přiznání navíc není možné ani řádně prověřovat uchazeče o státní zaměstnání,“ píše s odvoláním na protikorupční aktivisty.

Otázka podávání majetkových přiznání je podle Sukhova klíčová pro ukrajinská jednání o vstupu do Evropské unie a půjčování peněz od Mezinárodního měnového fondu (IMF). „Negativně to ovlivňuje protikorupční úsilí a neexistuje žádná kontrola nad životním stylem úřadníků. Absence majetkových přiznání je živnou půdou pro korupci,“ poznamenala ředitelka Centra pro boj proti korupci Olena Ščerbanová.

Systém elektronických majetkových přiznání byl vytvořen po revoluci v roce 2014. Zvýšil transparentnost majetkových poměrů státních úředníků a usnadnil jejich postih za porušení předpisů, uvádí Kyiv Independent. Bez tohoto systému by Ukrajina ani nemohla být v bezvízovém styku s Evropskou unií, která jeho vznik podmiňovala právě zavedením elektronických majetkových přiznání.

Kyjev dokonce nechal vzniknout Národní agenturu pro prevenci korupce (NACP). NACP v čele s Natalií Korčakovou ale čelí častým obviněním, že elektronický systém sama sabotuje. Agentura to ale popírá. Roku 2017 obvinila vysoká úřednice NACP Hanna Solomatina vlastní vedení z korupce, přijímání příkazů od prezidentské administrativy Petra Porošenka a pronásledování politických oponentů hlavy státu.

Jakmile byl roku 2019 zvolen do čela Kyjeva Volodymyr Zelenskyj, jmenoval nového šéfa NACP – Olekandra Novikova. Nechal si přitom radit od zahraničních expertů. Nová vlna sabotáže podle dostupných informací přišla zvenčí.

Roku 2020 pak ukrajinský Ústavní soud prakticky zlikvidoval tento zavedený systém. Pomohl si k tomu tím, že zbavil NACP většiny jeho pravomocí. „Soud rozhodl, že tyto pravomoci jsou protiústavní, a zrušil také tresty za lhaní v majetkových přiznáních úředníků,“ píše Kyiv Independent. O rok později parlament systém zase obnovil.

Obnovený systém ale umožňoval úředníkům v rámci přiznání neuvádět příbuzné. „Fakticky se z něj stal nepoužitelný nástroj,“ podotýká ukrajinský server. Nakonec Zelenskyj zákon vetoval a systém majetkových přiznání i s požadavkem na zveřejnění majetku příbuzných.

„Dočasné pozastavení systému majetkových přiznání mohlo být na počátku ruské invaze v plném rozsahu v únoru 2022 oprávněné,“ míní protikorupční aktivisté. Ruská vojska stála na předměstí ukrajinské metropole a spustit systém majetkových přiznání či podávání přihlášení bylo fyzicky nemožné. Tímto se ale už nelze hájit od dubna loňského roku, když ruská vojska z Kyjevské oblasti odešla.

„Na začátku invaze nikdo nevěděl, jestli Kyjev padne, nebo ne. Ale po deokupaci Kyjevské oblasti neexistují žádné důvody, které by měly objektivně bránit opětovnému spuštění systému majetkových přiznání,“ upozornila šéfka protikorupční instituce AutoMaidan Kateryna Butková.

Začátek invaze skutečně vyžadoval spíše starost o přežití, majetkové přiznání tak oprávněně šlo stranou. „Čím více se ruský vojska vzdalovala od Kyjeva, tím více se ukrajinští úředníci zajímali o to, aby se peníze opět rozkradly,“ zdůraznila Butková.

„Když začala plnohodnotná válka, neexistoval žádný přístup do státních registrů. Nyní se situace změnila. Válka pokračuje, ale existuje plný přístup ke všem údajům a je možnost podávat prohlášení. Proto bude toto rozhodnutí o obnovení systému deklarací přijato,“ zdůvodnila místopředsedkyně ukrajinské vlády pro evropskou integraci Olha Stefanyshyna.

Během loňského roku veřejnost zatlačila už natolik, že musel reagovat i Zelenskyj. Nejvyšší radě byl předložen návrh zákona o obnovení systému. V lednu byla navíc na stránkách prezidentského paláce zaregistrována petice požadující toto obnovení a nasbírala 25 tisíc podpisů. „Schvalování zákonů je výsadou parlamentu,“ odpověděl Zelenskyj. Neuvedl, jestli návrh podporuje.

Že prezident návrh podporuje potvrdil jeho předkladatel a šéf Zelenského strany Sluha lidu David Arakhamia. „Byla vytvořena pracovní skupina, která má přijetí zákona urychlit. Naše země vede tvrdou válku o svou budoucnost v civilizovaném světě. Proto i v době zuřivých bojů a raketových útoků musí úředníci a poslanci dodržovat zásady čestnosti a transparentnosti,“ podotkl.

„Parlament by měl zákon o majetkovém přiznání schválit v prvním čtení do konce června a ve druhém čtení do konce září,“ řekl Arakhamia v květnu. Kyiv Independent ale upozornil, že nedošlo k žádnému pokroku. „Návrh zákona byl předložen v září, ale není politická vůle jej schválit. Zákonodárci ho blokují. Nechtějí tento problém vyřešit,“ míní ředitelka Centra pro boj proti korupci Ščerbanová.

Zákonodárci podle ní schválení návrhu blokují, protože „nechtějí být uvězněni“. Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk ve středu zákonodárce vyzval, aby obnovení systému podpořili. „Můj postoj je jasný a srozumitelný: musí být obnoven co nejdřív,“ uvedl.

„Poslední verze zákona o majetkových přiznáních počítá s obnovením přístupu veřejnosti k přiznáním s určitými výjimkami. Jména rodinných příslušníků úředníků, místa bydliště, data narození, umístění majetku a čísla bankovních účtů nebudou zveřejňována během válečného stavu,“ upřesnil poslanec za Zelenského stranu Jaroslav Železňak ve čtvrtek.