USA čelí nové globální hrozbě. Čína upevňuje svůj vliv nejen ekonomicky, na moři buduje další hrozbu

Spojené státy čelí nové kapitole globálního soupeření, zejména s rostoucí námořní silou Číny. Podle historických lekcí, jak ukazuje například britsko-americká válka roku 1812, je nutné přehodnotit dlouhodobé přístupy a strategii amerického námořnictva, která byla v posledních dekádách poznamenána poválečnou pohodlností a škrty v obranných výdajích. Klíčem k úspěchu bude uvědomění si chyb minulosti a obnovení odhodlání k trvalému námořnímu prvenství, uvádí server National interest.

Válka z roku 1812 je často mylně považována za vítězství Spojených států. Ve skutečnosti šlo o strategický neúspěch, kdy Britské královské námořnictvo efektivně blokovalo americké přístavy, čímž ochromilo hospodářství i námořní operace USA.

Přesto byly některé taktické úspěchy, jako vítězství jedné lodě nad druhou, mylně oslavovány jako známky celkového triumfu. Tento zkreslený výklad historie vedl k tomu, že si Američané navykli zanedbávat námořnictvo v době míru, spoléhat na improvizaci v případě konfliktu a podceňovat nutnost průběžné přípravy a investic.

Historici jako Theodore Roosevelt a Alfred Thayer Mahan později pracovali na rozptýlení těchto mýtů a prosazovali koncepci, že námořní moc není přirozeným právem, ale výsledkem vědomého politického rozhodnutí a neustálé práce. Jejich dílo zdůraznilo potřebu propojení námořní síly, diplomacie a obchodu, které společně vytvářejí stabilní základ pro národní bezpečnost a globální vliv.

Podobně jako vítězství Británie v bitvě u Trafalgaru v roce 1805 vedlo k dlouhé době námořní dominance, která nakonec způsobila stagnaci a ztrátu pružnosti britského námořnictva, Spojené státy čelily obdobné situaci po bitvě u Leyte Gulf v roce 1944.

Tato rozhodující porážka japonského císařského námořnictva zajistila USA bezprecedentní kontrolu nad Pacifikem. Následující dekády však vedly k tomu, že americké námořnictvo ztratilo část své bojové ostrosti a zaměřilo se na projekci síly na pevninu, spíše než na přípravu na případné střety s podobně silným protivníkem.

Po konci studené války v roce 1991 se situace ještě zhoršila. Rozpad Sovětského svazu vedl k pocitu, že Spojené státy nemají sobě rovného soupeře, což podpořilo volání po mírové dividendě a snížení vojenských výdajů. Výsledkem bylo omezení schopností amerického námořnictva vést námořní boj na nejvyšší úrovni.

S vzestupem Číny jako námořní velmoci, která staví na rychlém technologickém rozvoji a masivním investicím, je však nutné, aby Spojené státy opět získaly svou námořní výhodu. Čína nejen rozšiřuje svou flotilu, ale také prosazuje své nároky v Jihočínském moři a posiluje svou přítomnost v Indickém oceánu. Tato situace představuje přímou výzvu americkému námořnímu prvenství a bezpečnostním zájmům USA a jejich spojenců.

Spojené státy dnes již nemají benefaktora, jako bylo v 19. století Britské královské námořnictvo, které chránilo americké obchodní zájmy v rámci své globální politiky. Naopak, Washington se musí spolehnout výhradně na vlastní schopnosti a strategii.

Regenerace amerického námořnictva bude vyžadovat nejen technické inovace a modernizaci flotily, ale také zásadní změnu v myšlení americké společnosti. Historické lekce ukazují, že pouze trvalé politické a veřejné odhodlání může zajistit, že námořní moc zůstane silnou oporou americké bezpečnosti a globálního vlivu.

Tato transformace bude vyžadovat významné investice do lodí, zbraní a výcviku, stejně jako důraz na strategické plánování a schopnost přizpůsobit se novým formám války.

Spojené státy stojí na křižovatce, kde musí čelit nevyhnutelnému návratu dějin a obnovit svou námořní sílu tváří v tvář rostoucí čínské hrozbě. Jak by varovali Theodore Roosevelt a Alfred Thayer Mahan, apatie a zanedbávání přípravy nejsou cestou k úspěchu. Naopak, pouze pečlivá příprava, vytrvalost a strategická vize mohou zajistit, že Amerika bude schopna čelit výzvám 21. století.

Související

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Americká armáda (U.S. Navy)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy