USA jsou připraveny okamžitě obnovit vojenské akce a zavést blokádu Íránu

Hegseth na tiskové konferenci zároveň ostře zkritizoval Severoatlantickou alianci za nedostatečnou podporu během tohoto konfliktu. Uvedl, že zatímco Spojené státy brání Evropu po celé generace, evropští spojenci odmítli umožnit starty amerických stíhaček ze svých základen a kotvení lodí v přístavech pro údery na íránské cíle.

Podle něj přitom tyto cíle ohrožovaly evropské zájmy ještě bezprostředněji než ty americké. Postup aliančních partnerů, kteří podle něj raději utápěli diskuzi v právních debatách nebo Washington veřejně kritizovali, označil za ostudný a dodal, že svým odmítavým přístupem k přeletům a využívání základen vystavili americké vojáky zbytečnému riziku.

Naopak íránský prezident Masúd Pezeškiján označil dohodu s USA za historickou událost, která ukončuje válku mezi oběma zeměmi a otevírá cestu k jednáním o konečném uspořádání. V prohlášení na sociálních sítích uvedl, že dokument je jasným vzkazem silného Íránu, který ukazuje, že míru lze dosáhnout ve stínu vzájemného respektu.

Pezeškiján zdůraznil, že Islámská republika zůstává oddána globálnímu míru při zachování své důstojnosti, nezávislosti, pokroku a regionální spolupráce, a připojil fotografii dokumentu s podpisy obou prezidentů.

Do nově vznikajícího mírového uspořádání však zasáhlo vyjádření Izraele. Přestože předběžné memorandum o porozumění mezi USA a Íránem jasně stanovuje okamžité a trvalé ukončení vojenských operací na všech frontách, a to včetně Libanonu, izraelská armáda oznámila, že v operacích na jihu Libanonu bude pokračovat.

Izrael se totiž necítí být dohodou vázán, jelikož nebyl její součástí. Izraelské obranné síly zveřejnily mapu své takzvané bezpečnostní zóny, která se táhne do hloubky deseti kilometrů na libanonské území. Armáda z této oblasti vyhnala tisíce obyvatel a deklarovala, že tamní jednotky zůstanou pevně usazeny, aby pokračovaly v odstraňování hrozeb a zajišťování bezpečnosti pro obyvatele severního Izraele.