Území za území a k tomu konec války. Zelenskyj navrhuje, že Rusku vrátí Kurskou oblast, Kreml se mu vysmál

„Vyměníme jedno území za druhé,“ uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro britský deník The Guardian, který byl zveřejněn v úterý. Podle jeho slov by Kyjev mohl postoupit část ruské Kurské oblasti, kterou jeho vojska obsadila během překvapivého srpnového vpádu na ruské území.

Na otázku, které z Ruskem okupovaných oblastí by na oplátku Ukrajina požadovala, prezident odmítl uvést konkrétní požadavky: „Nevím, uvidíme. Ale všechna naše území jsou důležitá, žádné nemá přednost před jiným.“

Donald Trump opakovaně prohlásil, že plánuje brzy ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou, a tvrdí, že již podnikl kroky k tomu, aby obě strany přivedl k jednacímu stolu. Podle amerického prezidenta má Vladimir Putin zájem o zastavení krveprolití, ale Trumpův tým připouští, že dosažení mírové dohody bude vyžadovat ústupky z obou stran.

Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by Moskva měla o jednání skutečný zájem. Ruské jednotky pokračují v postupu na východě Ukrajiny, v Doněcké oblasti, a zároveň zesílily útoky drony na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Ruská mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová reagovala na Zelenského návrh posměšně. „V Kurské oblasti operují neonacisté ovládající území o velikosti přibližně dvou metrů na délku a metr a půl na šířku,“ napsala v příspěvku na síti Telegram. „Zelenskyj dělá podobná prohlášení, aby zakryl skutečný rozsah katastrofy, kterou tam jeho ozbrojené síly zažívají.“

Rusko loni rozšířilo svou kontrolu nad dalšími 3 600 čtverečními kilometry ukrajinského území a v současnosti ovládá přibližně 20 procent země. Ukrajinská armáda mezitím drží kolem 500 čtverečních kilometrů v ruské Kurské oblasti.

Zelenského návrh tak přichází v době, kdy se situace na frontě komplikuje a Kyjev hledá nové možnosti, jak vyjednat ukončení bojů. Trump přitom opakovaně prohlašoval, že chce válku na Ukrajině ukončit, avšak mnozí skeptici se obávají, že americký prezident by mohl Ukrajinu přinutit k přijetí podmínek Moskvy.

Zelenskyj uvedl, že je připraven jednat, ale chce tak učinit „z pozice síly“. Současně plánuje nabídnout americkým firmám lukrativní rekonstrukční kontrakty a investiční pobídky, které by mohly Trumpa přesvědčit o výhodnosti podpory Ukrajiny.

Ukrajinský prezident se chystá do Mnichova na bezpečnostní konferenci, kde by se měl setkat s americkým viceprezidentem JD Vancem, jedním z největších odpůrců podpory Ukrajiny v Trumpově administrativě. Vance, který se loni jako senátor odmítl se Zelenským setkat, dříve prohlásil, že ho „Ukrajina nijak zvlášť nezajímá“.

Zelenskyj v rozhovoru rovněž zmínil, že se chce setkat s dalšími členy Trumpova týmu a klíčovými americkými senátory. Termín setkání s Trumpem zatím nebyl stanoven, avšak ukrajinský prezident věří, že se jeho tým brzy domluví na konkrétním datu.

Trump v rozhovoru pro Fox News uvedl, že USA v posledních letech vynaložily na Ukrajinu stovky miliard dolarů. „Možná uzavřou dohodu, možná ne. Možná budou jednoho dne ruské, možná nebudou ruské, ale my tam vkládáme obrovské peníze, a já chci, aby se nám to vrátilo,“ prohlásil Trump.

Zelenskyj se proto snaží oslovit amerického prezidenta i skrze ekonomické argumenty. Podle něj mají USA díky podpoře Ukrajiny možnost získat výsadní postavení při obnově země i těžbě nerostného bohatství. „Hovoříme nejen o bezpečnosti, ale také o penězích… Máme cenné přírodní zdroje a nabízíme našim partnerům možnosti, které dříve neexistovaly,“ uvedl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident připomněl, že jeho země disponuje největšími zásobami uranu a titanu v Evropě. Zdůraznil, že pro Spojené státy není výhodné, aby se tyto suroviny dostaly do ruských rukou a potenciálně byly sdíleny s Čínou, Íránem nebo Severní Koreou. „Pro nás to znamená pracovní místa, pro americké firmy zisky,“ doplnil.

Zelenskyj zároveň varoval, že americká vojenská podpora je pro bezpečnost Ukrajiny klíčová, přičemž jako příklad uvedl protivzdušnou obranu Patriot. „Pouze Patriot nás může ochránit před všemi druhy raket, žádný jiný evropský systém to nedokáže,“ řekl.

V prvních týdnech Trumpova prezidentského období se v Kyjevě objevilo několik znepokojivých signálů. USA například zmrazily financování programů USAid, které v Ukrajině podporovaly stovky projektů od pomoci válečným veteránům až po budování škol a protileteckých krytů. Trump také přiznal, že již telefonoval s Vladimirem Putinem, ale odmítl upřesnit, kolikrát k tomu došlo.

Zelenskyj se vyjádřil k možným mírovým jednáním, přičemž uvedl, že Ukrajina by mohla nabídnout Rusku výměnu území. „Vyměníme jedno území za druhé,“ řekl, ale dodal, že zatím není jasné, o jaké oblasti by se jednalo.

Ukrajinský prezident také reagoval na návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na vyslání evropské mírové mise na Ukrajinu po případném uzavření dohody s Ruskem. „Pokud by šlo o 100 až 150 tisíc evropských vojáků, pak ano. Ale i tak bychom neměli stejnou početní převahu jako ruská armáda,“ poznamenal.

Zelenskyj zdůraznil, že jakékoli bezpečnostní záruky budou neúplné bez účasti Spojených států. Podle něj dosud žádná mírová mise OSN v historii nefungovala efektivně a Ukrajina by takovou misi nepodpořila, pokud by neobsahovala jasné garance, že se postaví proti Rusku v případě obnovení bojů.

Pokud Trump skutečně dotáhne Ukrajinu a Rusko k jednacímu stolu, bude čelit složitému rozhodování. Zelenskyj se však zdá být připraven prosazovat ukrajinské zájmy nejen skrze bezpečnostní argumenty, ale i skrze ekonomické pobídky, které by mohly přesvědčit Bílý dům o tom, že Ukrajina je pro Spojené státy klíčovým partnerem nejen ve válce, ale i v byznysu.