V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket

Zelenskyj tyto obavy vyjádřil v rozhovoru pro francouzskou televizní stanici BFMTV těsně před svým odletem do Paříže. Podle ukrajinského prezidenta je zavedení těchto zbraní do ruského arzenálu pouze otázkou času. Na základě tohoto vývoje proto naléhavě vyzval evropské lídry k rychlé reakci a ke společnému postupu při budování spolehlivé protivzdušné a protiraketové obrany.

Hlavním pilířem této obranné strategie se má stát projekt nového protibalistického systému s názvem FREYJA. Ten byl oficiálně představen v pondělí během jednání v Paříži, kde vznikla Koalice pro integrovanou protibalistickou obranu. Do tohoto ambiciózního projektu se vedle Ukrajiny zapojilo devět evropských států, konkrétně Francie, Švédsko, Dánsko, Itálie, Norsko, Německo, Nizozemsko, Španělsko a Velká Británie.

Zelenskyj popsal celý koncept jako jakési „protibalistické Lego“, kde každá ze zúčastněných zemí přispěje svými nejsilnějšími technologiemi a průmyslovými kapacitami. Ukrajina již vyvíjí samotné raketové komponenty, zatímco evropští partneři mají dodat pokročilé radarové systémy, sledovací technologie, systémy velení a nezbytné finanční krytí. Pokud nadcházející testování proběhne úspěšně, první systémy by mohly být nasazeny do aktivní služby již koncem roku 2026.

Cílem koalice je vytvořit systém, který bude svými schopnostmi srovnatelný s americkým komplexem Patriot, avšak jeho výroba bude výrazně levnější a snadněji masově produkovatelná. Základem tohoto řešení je antiraketa FP-7.X vyvinutá ukrajinskou společností Fire Point, která je navržena k ničení balistických cílů ve výšce kolem 24 kilometrů. První test této střely se uskutečnil v červnu a stal se technologickým odrazovým můstkem pro celý program.

Podle ukrajinské hlavy státu představují balistické údery poslední zásadní vojenskou výhodu, kterou Rusko v konfliktu disponuje. Zatímco na samotném bojišti i v klasickém vzdušném prostoru Ukrajina dokázala svou pozici výrazně posílit, masivní raketové útoky kombinované s rojícími se drony stále představují obrovské riziko pro civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu. Balistické střely jsou tak vnímány jako poslední Putinova sázka na zvrácení nepříznivého vývoje.

Naléhavost celého projektu FREYJA podtrhuje také kritický celosvětový nedostatek interceptorů, tedy obranných raket. Tento deficit se ještě prohloubil kvůli dalším probíhajícím konfliktům, zejména kvůli měsíce trvajícímu napětí v oblasti Íránu a na Blízkém východě. Přestože Spojené státy navyšují produkci svých střel Patriot a americký prezident Donald Trump přislíbil Ukrajině licenci na jejich vlastní výrobu, zprovoznění výrobních linek si vyžádá delší čas. Projekt FREYJA má tuto nebezpečnou časovou mezeru co nejrychleji zaplnit.

Do pařížského setkání se zapojili zástupci nejvýznamnějších evropských obranných koncernů, mezi nimiž nechyběly firmy jako Thales, MBDA, Saab, Leonardo, Diehl Defence, Kongsberg, Safran nebo Eurosam. Propojení ukrajinských bojových zkušeností s evropským průmyslovým zázemím má zajistit, že se zrodí nová architektura integrované protivzdušné obrany. Ta v budoucnu ochrání nejen ukrajinské nebe, ale vytvoří robustní a finančně udržitelný obranný štít nad celým evropským kontinentem.