V Evropě tiše bují nový problém. Dochází místo ve věznicích

Přeplněnost věznic zůstává vážným problémem ve velkém počtu evropských zemí, jak vyplývá z Roční vězeňské statistiky Rady Evropy (SPACE) za rok 2023. Tuto zprávu zveřejnila 46členná Rada Evropy (RE) ve čtvrtek.

V sedmi vězeňských zprávách byla hlášena hustota více než 105 vězňů na 100 míst, což naznačuje vážné přeplnění. Tyto země jsou Kypr (166 vězňů na 100 míst), Rumunsko (120), Francie (119), Belgie (115), Maďarsko (112), Itálie (109) a Slovinsko (107).

Dalších pět zemí uvedlo vysokou hustotu vězňů: Řecko (103), Švédsko (102), Severní Makedonie (101), Chorvatsko (101) a Turecko (100). Na Slovensku byla hustota vězňů k lednu 2023 na úrovni 85 procent, což je pod evropským průměrem 88 procent.

K 31. lednu 2023 bylo ve 48 z 51 vězeňských zpráv členských států RE (Bosna a Hercegovina nepodpořila průzkum) celkem 1 036 680 vězňů. Největší pokles byl zaznamenán na Maltě (-22 procent), v Litvě (-8,9 procenta) a Estonsku (-8,8 procenta).

Naopak v 16 zemích došlo k výraznému nárůstu počtu vězňů, nejvíce v Moldavsku (o 52 procent), Severní Makedonii (26 procent), Kypru (25 procent) a Turecku (15 procent).

Nejvyšší míru uvěznění k lednu 2023 vykazovaly Turecko (408 vězňů na 100 000 obyvatel), Gruzie (256), Ázerbájdžán (244), Moldavsko (242), Maďarsko (211), Polsko (194), Slovensko (179), Česko (176), Litva (174) a Lotyšsko (172).

Zpráva RE konstatuje, že násilné trestné činy a trestné činy související s drogami tvoří více než polovinu důvodů uvěznění. Nejčastější trestný čin jsou drogové trestné činy (19 procent odsouzených, na Slovensku 17 procent). Následují zabití a pokus o vraždu (13 procent), krádež (12 procent), sexuální trestné činy (8,9 procenta), loupeže (7,7 procenta) a ublížení na zdraví (6,7 procenta).

V průměru 27 procent vězňů v evropských věznicích tvoří cizinci. Nejvyšší podíl cizinců byl v Lucembursku (78 procent), Švýcarsku (71 procent), Řecku (57 procent), Kypru (55 procent) a Rakousku (51 procent). Nejnižší podíly byly v Rumunsku (1,1 procenta), Moldavsku (1,5 procenta) a Ázerbájdžánu (1,9 procenta). V zemích střední a východní Evropy je tento podíl výrazně nižší než ve zbytku Evropy.

Většinu vězeňské populace v zemích RE tvoří muži, přičemž ženy tvoří jen pět procent vězňů. Nejvíce žen ve věznicích bylo na Kypru (9,2 procenta), Maltě (9,1 procenta), v Česku (8,5 procenta) a ve Finsku a Lotyšsku (7,7 procenta).  

Související

Více souvisejících

Věznice

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 1 hodinou

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 1 hodinou

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 3 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 3 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 4 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice

Pražský hrad čelí další kritice. Tentokrát není jejím cílem jen prezident Petr Pavel, ale i první dáma Eva Pavlová, která se snažila manžela zastat. Podle některých politiků z jinak soupeřících bloků v Poslanecké sněmovně je však se svými argumenty úplně mimo. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy