V Polsku poprvé zasedl nový parlament, premiér Morawiecki podal demisi

V Polsku poprvé po říjnových volbách zasedl nový parlament, na kterém polský premiér Mateusz Morawiecki podal demisi. 

Polský premiér Mateusz Morawiecki po zahájení schůze nově obnovené dolní komory parlamentu odstoupil i spolu se svou vládou, což byl očekávaný formální krok, který vyžaduje polská ústava. 

Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) získala ve volbách z 15. října největší počet křesel, ale ne většinu. Přesto ji prezident Andrzej Duda pověřil jako první sestavením nové vlády. Podle analytiků ale nemá šanci, aby se jí to povedlo.

Duda v úvodním projevu před členy parlamentu oznámil, že je "připraven" spolupracovat s novými zákonodárci, ale pochválil své spojence z PiS za podle něj "osm dobrých let", po kterých byli u moci.

Tři strany nakloněné Evropské unii a vedené bývalým premiérem a předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem získaly dostatek hlasů, aby měly většinu, a už připravují novou vládu. Musí však nejprve počkat, až svou snahu o sestavení vlády završí PiS.

"Toto je ve více než 30leté historii demokratického Polska nevídaná situace," řekl Stanislaw Mocek, sociolog a rektor univerzity Collegium Civitas ve Varšavě. "První hlasování v pondělí ukáží skutečnou rovnováhu sil v novém zákonodárném shromáždění," dodal Mocek.

Nově zvolení poslanci si musí zvolit i nové vedení dolní komory parlamentu. PiS má v dolní komoře parlamentu 194 křesel, opozice nakloněná EU má 248 křesel. Podle experta je ale snaha PiS sestavit novou vládu odsouzena k neúspěchu. Strana "jen hraje o čas", aby získala další finance.

Šéfové stran, které se snaží vytvořit následující vládní koalici v Polsku, už minulý týden podepsali koaliční dohodu. Tusk zdůraznil, že tyto strany jsou připraveny převzít odpovědnost za Polsko. 

"Velmi jsme chtěli, aby Poláci viděli, že věci jdou správným směrem. Chtěli jsme ukázat, že jsme připraveni ujmout se odpovědnosti za naši vlast," uvedl před podpisem koaliční smlouvy Tusk

Tuskova Občanská koalice bude spolupracovat s Třetí cestou, kterou tvoří lidovci, a stranou Polsko 2050 Szymona Holowni, společně s Novou levicí. Tyto tři politické subjekty mají dohromady 248 křesel ve 460členném Sejmu, dolní komoře parlamentu.

Dohodly se, že premiérem bude Tusk, zatímco vicepremiéry zastávají předseda lidovců Wladyslaw Kosiniak-Kamysz a Krzysztof Gawkowski z Nové levice.

Tusk se zdržel komentování pověření prezidenta Dudy sestavením vlády současného premiéra Morawieckého, ačkoliv naznačil, že jde o taktické rozhodnutí prezidenta Dudy.

Strany budoucí polské vládní koalice zdůraznily svůj záměr obnovit principy právního státu a plánují změny ve veřejnoprávních médiích. Také se zavázaly posílit práva žen, včetně obnovení financování umělého oplodnění metodou in vitro ze státních peněz. Některé nejistoty vznikly ohledně jejich postojů k potratům, které jsou v Polsku prakticky zakázány od dvouletého rozhodnutí ústavního soudu.

Související

euro, ilustrační fotografie

Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU

Zatímco Bulharsko, nejchudší země Evropské unie, se připravuje na přijetí společné evropské měny, Polsko – donedávna označované za ekonomického premianta bloku – od eura stále víc ustupuje. Rozdílný přístup obou států ukazuje hluboké rozpory v rámci EU ohledně budoucnosti hospodářské integrace, píše Politico.

Více souvisejících

Polsko Mateusz Morawiecki

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka

Poslanecká sněmovna se dnes sešla k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Schůzi vyvolaly opoziční strany ANO a SPD v reakci na tzv. bitcoinovou kauzu, kvůli níž nedávno rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Opozice požaduje i odchod ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a konec celé vlády. Jedná se již o čtvrtý pokus opozice svrhnout kabinet v tomto volebním období.

před 2 hodinami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Výbuchy v Íránu

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností

Autoritářské mocnosti sledují konflikt mezi Íránem a Izraelem s výrazně odlišnými zájmy a motivacemi. Čína varuje před eskalací a apeluje na klid zbraní, zatímco chrání své rozsáhlé investice a strategické partnerství s Teheránem. Rusko naopak v krizi vidí příležitost – od posílení své pozice na Blízkém východě po odklon pozornosti Západu od Ukrajiny. Obě velmoci však riskují, že nekontrolovaný vývoj situace ohrozí jejich dlouhodobé zájmy v regionu.

před 5 hodinami

včera

Krym, ilustrační foto

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

včera

Ilustrační foto

Konflikt mezi Izraelem a Íránem se vyostřuje. Přibývají mrtví, hrozí další eskalace

Smrtící střet mezi Izraelem a Íránem vstoupil do čtvrtého dne a situace se dál vyostřuje. Obě země si navzájem zasazují tvrdé údery a zároveň varují civilní obyvatelstvo před dalšími útoky. Noční íránský raketový úder poškodil izraelskou ropnou rafinerii a energetickou síť. Izrael v odvetě tvrdí, že zničil zhruba třetinu íránských odpalovacích zařízení, píše CNN.

včera

Izraelští armádní velitelé velí útoku na Írán.

Ne dny, ale týdny. Válka na Blízkém východě bude tentokrát mnohem delší a krvavější

Zatímco dřívější výměny raketové palby mezi Íránem a Izraelem trvaly většinou jen několik hodin, aktuální válka, která začala minulý pátek, podle všeho míří k mnohem delší a krvavější eskalaci. Odborníci varují, že tentokrát může jít o konflikt trvající týdny, ne-li déle. Obě strany už teď zaznamenaly desítky obětí a stovky vojenských úderů, a nic nenasvědčuje tomu, že by byly ochotny přistoupit na deeskalaci.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Drama opět narůstá. Izrael vyzývá k evakuaci velkou část Teheránu, Írán vyzývá k jednání

Izraelské letectvo v pondělí odpoledne podniklo další nálety na Írán, terčem se stal i komplex v Kermánšáhu na západě země, kde podle satelitních snímků došlo k vážnému poškození raketové infrastruktury. Místní úřady tvrdí, že útok zasáhl i nemocnici, IDF to popírá. Armáda zároveň vyzvala obyvatele části Teheránu k evakuaci kvůli plánovaným operacím. Napětí roste i na diplomatické frontě, Írán zvažuje návrat k jednáním výměnou za nezapojení USA do války.

včera

Ursula von der Leyenová u příležitosti udělování ceny ukrajinskému prezidentovi Zelenskému Mezinárodní ceny Karla Velikého (14. května 2023).

Evropská unie si na summitu G7 klade vysoké cíle. Jde o Trumpa

Jedním z hlavních cílů Evropské unie na summitu G7 v Kanadě, který trvá od pondělí do úterý, bude snaha přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby ustoupil od své konfrontační obchodní politiky. Jednota Západu se pod tlakem Bílého domu výrazně oslabuje a evropští lídři dávají Washingtonu jasné poselství, že nelze současně budovat společnou obranu a vést obchodní válku proti vlastním spojencům.

včera

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Pravda o zásahu policie na FF UK. Němka schvalovala masakr, soud rychle trestal

Pravda o incidentu z budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v minulém týdnu, kdy tam zasahovala policie, vychází najevo. Němku, která na místě natáčela video a oslavila předloňský tragický útok na studenty, ve zkráceném řízení potrestal soud. Žena dostala podmínečný trest a byla okamžitě vyhoštěna. Do Česka se pět let nesmí vrátit. 

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Překvapivý vzkaz z EU. Von der Leyenová jasně podpořila Izrael proti Íránu

Evropská unie vyzývá k diplomatickému řešení krize mezi Izraelem a Íránem, i když uznává právo Izraele na sebeobranu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli telefonicky hovořila s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Rozhovor se týkal intenzivního konfliktu, který propukl v pátek a během několika dní si vyžádal stovky civilních obětí.

včera

včera

Donald Trump

Trumpovo dilema. Existuje šance fatálně zasáhnout Írán i s jaderným programem, ale cena je vysoká

Americký prezident Donald Trump zatím k válce mezi Izraelem a Íránem zaujímá vyčkávací postoj. Připomněl, že Teherán dostal šedesátidenní ultimátum ke zrušení jaderného programu, a že izraelská vojenská akce byla reakcí na jeho nedodržení. Bílý dům tak staví odpovědnost za eskalaci na stranu Íránu. Ve Washingtonu se ale rozhořel spor. Část republikánů tlačí na prezidenta, aby Izrael vojensky podpořil, zatímco Trump se zatím snaží předejít přímému zapojení USA do konfliktu. 

včera

Izraelská letadla.

Revoluce v moderním válčení. Analytici už rozebírají konflikt mezi Izraelem a Íránem

Izraelská vojenská operace proti Íránu, která odstartovala v pátek brzy ráno, se už nyní stává předmětem analýz předních bezpečnostních expertů. Nejde přitom jen o její vojenský dopad, ale především o způsob, jakým byla naplánována a provedena. Rozsáhlé a dlouhodobé izraelské přípravy mohou posloužit západním vojenským plánovačům, aby dokázali účinně operovat proti podobně silným soupeřům. 

včera

včera

Tragédie při protestech v USA. Smrt náhodného kolemjdoucího vyšetřuje policie

Jedna oběť a jedno obvinění z vraždy – taková je bilance incidentu, který se odehrál během víkendového protestu hnutí „No Kings“ v americkém Salt Lake City ve státě Utah. Policie v sobotu večer zadržela čtyřiadvacetiletého Artura Gamboa, který byl obviněn z vraždy v souvislosti se střelbou, při níž zemřel náhodný kolemjdoucí Arthur Folasa Ah Loo, módní návrhář ze Samoy.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy