V zákulisí vzdušného dohledu NATO: Francouzské letadlo AWACS chránilo summit v Haagu

Při nedávném summitu NATO v Haagu dohlížel na bezpečnost z oblohy mohutný francouzský letoun AWACS. Redaktorka serveru Politico byla pozvána na palubu 11hodinového letu, během něhož vojáci ukázali, jak Aliance zajišťuje bezpečnost ve vzdušném prostoru – a to nejen při vrcholných schůzkách, ale i na východní hranici, blíže k Ukrajině, kde čelí častým provokacím ze strany Ruska.

Let měl zpočátku rutinní průběh, ale kolem 16. hodiny musela posádka francouzského letounu E-3F AWACS (Airborne Warning and Control Systems Aircraft) náhle změnit výšku, aby se vyhnula kolizi s dvěma nizozemskými stíhačkami F-35. Šlo naštěstí o spojenecké stroje, které rovněž hlídkovaly kvůli summitu.

„Tohle se stává opravdu výjimečně,“ poznamenal podplukovník Cédric, který nesměl z bezpečnostních důvodů uvést své příjmení.

Francouzský AWACS byl jedním ze tří nasazených průzkumných letounů, které zajišťovaly 10kilometrovou bezletovou zónu a širší 60kilometrovou oblast zvýšeného dohledu. Do operace byly zapojeny i nizozemské stíhačky, tankovací letadla, vrtulníky a lodě.

Ačkoliv se samotný summit konal v bezpečném prostředí, hlavní pozornost patřila ruským letadlům, která často ruší podobné mise na východní hranici NATO. „Při každém letu do určitých oblastí se setkáváme s ruskými pokusy o vyrušení,“ říká kapitán Marc, pilot AWACSu. Ruské letouny často vysílají výhrůžné zprávy, ale posádky NATO zůstávají profesionální a pokračují v plnění úkolu.

„Letíme v mezinárodním prostoru, ale oni tvrdí, že jsme v nebezpečné zóně a máme okamžitě odejít,“ popsal situaci Marc.

Podle bývalého náměstka generálního tajemníka NATO, Camilla Granda, mají tyto mise nejen bezpečnostní, ale i silný politický význam: „Když někdo zaútočí na Estonsko, zemřou francouzští a britští vojáci. To už není Rusko proti Estonsku, ale proti celé NATO. To nás spojuje.“

Otázky ohledně solidarity v NATO však znovu ožily po lednovém návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Ten opakovaně vysílá rozporuplné signály ohledně své podpory článku 5, tedy klíčového ustanovení o kolektivní obraně. Evropští lídři se tak snaží udržet USA ve hře příslibem, že budou na obranu vynakládat až 5 % HDP.

Francouzský AWACS, rozpoznatelný díky výraznému radaru na hřbetě letounu, je jedním z posledních svého druhu. Francie pořídila čtyři tyto stroje z USA v 90. letech a jeden z nich je neustále v pohotovosti od útoků z 11. září 2001. Letoun dokáže sledovat vzdušný prostor v okruhu 700 kilometrů.

Do roku 2035 ale mají být tyto stroje nahrazeny modernějšími švédskými letouny GlobalEye. Paříž minulý týden oznámila, že se rozhodla pro jejich nákup – jde tak o jeden z prvních velkých evropských kontraktů, který nezískal americký výrobce.

Navzdory stále pokročilejší automatizaci zůstává v sázce role lidského dohledu. Podle velitele mise, majora Benoîta, je i nadále nutné, aby vyškolení operátoři posuzovali chování letounů, jejich výšku, trajektorii i národní příslušnost. „Potřebujete lidské oko, aby nic neuniklo,“ řekl s pohledem upřeným na zónu nad Haagem.

Vzdušná policie NATO tak i v době dronů a umělé inteligence zůstává kombinací špičkové technologie a lidské ostražitosti – a připomíná, že mír nad Evropou se neudržuje sám od sebe.