Válka a mezinárodní izolace těžce dopadají na běžné Rusy. Zemí se šíří deprese

"Jakmile začala válka, uvědomil jsem si, že moje rodina bude muset emigrovat a že nás čeká spousta těžkostí," řekl Boris, který si přál zůstat v anonymitě. "Kdybych se snažil všechno vyřešit a přitom se nepostaral sám o sebe, skončilo by to špatně," dodal.

Podle odborníků na duševní zdraví a pacientů, se kterými hovořili novináři webu The Moscow Times, válka na Ukrajině a "částečná" mobilizace, kterou loni na podzim vyhlásily ruské úřady, přispěly ke zhoršení duševního zdraví v zemi. Rusko se zároveň potýká s rozsáhlým nedostatkem léků způsobeným válkou, což nutí lidi vynakládat extrémní úsilí, aby potřebné medikamenty získali.

Ačkoli neexistují žádné oficiální údaje o míře depresí, průzkum provedený moskevskou Sečenovovou univerzitou na začátku tohoto roku naznačil, že každý třetí Rus cítí depresivní nebo úzkostné stavy, což je zhruba stejná úroveň jako v roce 2020 během vrcholící pandemie covidu-19. Podle oficiálních údajů, o kterých na začátku letošního roku informovala státní tisková agentura TASS, navíc Rusové v prvních devíti měsících loňského roku nakoupili o 50 procent více antidepresiv než ve stejném období roku 2021.

"Pro některé lidi byla mobilizace takovým šokem, že výrazně změnila jejich duševní stav. Mnozí zažívali silné pocity strachu spolu s pocity neskutečna z toho, co se děje," uvedla klinická psycholožka Galina Lajševová. Byť takové akutní reakce netrvají dlouho, Lajševová varovala, že je mohou často vystřídat dlouhodobé stavy včetně chronické úzkosti a deprese.

Pětatřicetiletá marketingová specialistka Polina, která nechtěla uvést příjmení, aby mohla hovořit o svém duševním zdraví, řekla The Moscow Times, že v říjnu musela vyhledat odbornou pomoc. Lékař jí předepsal Cipralex v kombinaci s Xanaxem, který jí pomáhal zvládat úzkost a záchvaty paniky.

"Moje sociální bublina je poměrně homogenní - všichni jsou proti válce a všichni jsou vyděšení," řekla Polina a dodala, že zná mnoho dalších lidí, kteří letos začali brát antidepresiva.

Podle psychologů a organizací zabývajících se duševním zdravím, které minulý měsíc citovala ruská mediální skupina RBK, je pocit života v nejistotě jedním z nejčastějších problémů, kvůli nimž Rusové vyhledávají pomoc terapeutů.

Zdá se, že nárůst počtu depresí často souvisí s dramatickými událostmi v průběhu konfliktu. Například bezprostředně po únorové invazi utratili Rusové za antidepresiva čtyřikrát více než obvykle a po vyhlášení "částečné" mobilizace v září se zvýšila poptávka po službách psychologické pomoci.

Podle Lajševové byly typickými problémy vysoká míra úzkosti, špatná nálada, poruchy spánku, apatie a potíže se soustředěním - a také snížená fyzická a sociální aktivita. Současně s nárůstem počtu depresí je pro mnoho Rusů stále obtížnější získat potřebné léky.

Nedostatek způsobují válečné problémy v dodavatelském řetězci a logistice, mezinárodní sankce a odchod velkých západních farmaceutických společností z ruského trhu.

Například dodávky antidepresiva Zoloft (Sertralin) do Ruska byly pozastaveny loni v říjnu, přičemž místní pobočka nadnárodní společnosti Pfizer uvedla, že důvodem byly "technické problémy". Podle ruských úřadů byla příčinou nadměrná poptávka.

Málokdo očekává, že míra depresí klesne, dokud budou na Ukrajině zuřit boje - a předpovídané další kolo mobilizace by mohlo duševní zdraví národa ještě zhoršit, uvedl web The Moscow Times.