Válka na Ukrajině, která trvá již tři roky, způsobila nejen obrovské lidské utrpení, ale také nezměrné škody na životním prostředí. Ruská invaze vedla k masivnímu ničení lesů, znečištění řek, rozšiřování požárů a rozsáhlému úhynu divokých zvířat. Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) bylo zasaženo více než tři miliony hektarů lesů, z toho milion hektarů v chráněných oblastech.
Ruské jednotky během bojů hloubily zákopy, ničily přírodní biotopy a nastražovaly miny v rozsahu, jaký nemá obdoby. Výbuchy dělostřelectva způsobily požáry, které výrazně zvýšily emise oxidu uhličitého a přispěly ke zhoršení klimatických podmínek v regionu. Husté kouřové mraky se pravidelně vznášejí nad více než 1000 kilometrů dlouhou frontovou linií.
Některé z těchto škod jsou vedlejším důsledkem bojových operací, jiné však mají povahu cílené ekologické sabotáže. V červnu 2023 ruská armáda úmyslně zničila Kachovskou přehradu, aby zpomalila ukrajinskou protiofenzivu.
Výbuch uvolnil více než 14 bilionů litrů vody, která zaplavila desítky měst a vesnic a zabila nejméně 35 lidí. Katastrofa měla ničivé důsledky i pro tamní ekosystém – byla zničena líheň vzácného jesetera, jehož populace v řece Dněpr mohla být nenávratně vyhubena.
V srpnu 2024 došlo k dalšímu ekologickému zločinu, když do řeky Sejm, která protéká ruskou a ukrajinskou hranicí, neznámí pachatelé vypustili toxické chemikálie. Následná kontaminace vedla k masovému úhynu ryb, měkkýšů a raků. V oblasti severoukrajinské Sumské oblasti došlo k bezprecedentnímu kolapsu říčního ekosystému. Podle svědků se Desna, přítok Dněpru, stala "první mrtvou řekou Evropy", protože v ní zcela vymizel kyslík.
Znečištění vod však není jediným problémem. Válka zničila i významná útočiště pro vzácné druhy živočichů. Ohrožený tchoř skvrnitý, zařazený na Červený seznam, ztratil své hlavní rozmnožovací oblasti, zatímco černý čáp změnil svůj tradiční tah kvůli ruské okupaci klíčových mokřadů na pobřeží Černého moře.
Další devastací prošla i ukrajinská zemědělská krajina. Bombardování, dělostřelecké útoky a vojenské operace přímo ovlivnily úrodné oblasti, včetně rozsáhlých polí slunečnic, které jsou pro Ukrajinu ikonické. Mnoho farmářů muselo opustit svá pole nebo se přidat k armádě. Poškozená zavlažovací infrastruktura a zaminované pozemky představují obrovské překážky pro budoucí obnovu.
Navzdory těmto katastrofickým dopadům existují i příběhy naděje. Po zničení Kachovské přehrady se v oblasti bývalého vodního rezervoáru začal spontánně vytvářet nový lesní ekosystém. Mladé vrby a topoly pokryly plochu o rozloze 140 000 hektarů, čímž vznikl unikátní přirozený biotop, který vědci přirovnávají k lesům z období doby ledové. Tento fenomén naznačuje, že příroda má mimořádnou schopnost regenerace, pokud jí bude dán dostatečný prostor.
Obnova ukrajinské přírody však bude během na dlouhou trať. Podle Dr. Bohdana Vykhora z WWF Ukrajina bude odminování země trvat desetiletí, protože Ukrajina patří mezi nejvíce zaminované státy na světě. Bez ukončení bojů není možné ani začít s rozsáhlými sanacemi poškozených oblastí.
Celkově vzato, ukrajinská krajina ponese jizvy této války po celé generace. Mnohé ekosystémy byly zničeny nenávratně, jiné se budou obnovovat velmi pomalu. I přes některé pozitivní změny, jako je vznik nových lesů, převažují ničivé důsledky konfliktu. Ukrajina se tak bude muset nejen vyrovnat s lidskými ztrátami, ale také s hlubokou ekologickou krizí, jejíž rozsah bude ještě dlouho patrný.
Související

EU dnes bude hledat cesty, jak dosáhnout konce války. Putin ve skutečnosti nechce mír, zaznívá od lídrů

Ztracení, ale nezapomenutí. Jak Ukrajinci hledají zmizelé ve válce pomocí umělé inteligence a odhodlaných rodin
Aktuálně se děje
včera

Tipsport extraliga: Sparta v play-off porazila Třinec 2:1
včera

Trumpa administrativa ignorovala soudní příkaz. Je nám to jedno, vzkazuje
včera

Kyjev varuje EU: Bez dohody o obchodu budete čelit následkům
včera

Jaro je v rozpuku. Meteorologové upozorňují alergiky na vývoj pylové zátěže
včera

Policie zadržela uprchlého soudce Kafku. Dostal se jen do Chorvatska
včera

Na Trumpa už reaguje i Japonsko. Namíří rakety na KLDR
včera

Kanada a Francie spojily síly. Carney a Macron se postavili Trumpově obchodní válce
včera

Evropští giganti tlačí na von der Leyenovou. Vidí šanci, jak využít nevyzpytatelnost Trumpa
včera

USA mají problém. Evropu žádají o pomoc
včera

EU dnes bude hledat cesty, jak dosáhnout konce války. Putin ve skutečnosti nechce mír, zaznívá od lídrů
včera

Trump rozhodne o budoucnosti evropských sankcí proti Rusku
včera

Ztracení, ale nezapomenutí. Jak Ukrajinci hledají zmizelé ve válce pomocí umělé inteligence a odhodlaných rodin
včera

Moskva couvá. V rámci dohody umožní rozmístění pozorovatelů na Ukrajině
včera

Saúdská Arábie: Proč se stala klíčovou zemí v jednáních o konci války na Ukrajině?
včera

Chceme zjistit, zda můžeme válku ukončit. Trump prozradil, o čem chce mluvit s Putinem
včera

V úterý budu mluvit s Putinem, oznámil Trump
včera

„Všechno je ztraceno.“ Ukrajinští vojáci popisují ústup z Kurské oblasti jako scénu z hororu
včera

Počasí na týden: Meteorologové slibují poslední závan zimy. Bude krátký
16. března 2025 21:53

V Lidlu se zamysleli a vymysleli něco netradičního. O úspěchu rozhodnou lidé
16. března 2025 20:57
S navrátilcem Schickem, ale bez nováčků. Hašek zveřejnil nominaci na úvod kvalifikace
Koncem března začne kvalifikace na fotbalové mistrovství světa, které se v roce 2026 bude konat v USA, Kanadě a Mexiku, a proto reprezentační trenér Ivan Hašek zveřejnil nominaci pro úvodní kvalifikační duely s Faerskými ostrovy a Gibraltarem. V ní se po návratu po zdravotních potížích opět objevuje jedna z největších opor, útočník Patrik Schick, i další uzdravení reprezentanti Michal Sadílek a David Jurásek. Realizační tým se tentokrát obejde bez jediného nováčka v kádru.
Zdroj: David Holub