Válka na Ukrajině devastuje přírodu. Mnohdy nenávratně

Ruské jednotky během bojů hloubily zákopy, ničily přírodní biotopy a nastražovaly miny v rozsahu, jaký nemá obdoby. Výbuchy dělostřelectva způsobily požáry, které výrazně zvýšily emise oxidu uhličitého a přispěly ke zhoršení klimatických podmínek v regionu. Husté kouřové mraky se pravidelně vznášejí nad více než 1000 kilometrů dlouhou frontovou linií.

Některé z těchto škod jsou vedlejším důsledkem bojových operací, jiné však mají povahu cílené ekologické sabotáže. V červnu 2023 ruská armáda úmyslně zničila Kachovskou přehradu, aby zpomalila ukrajinskou protiofenzivu.

Výbuch uvolnil více než 14 bilionů litrů vody, která zaplavila desítky měst a vesnic a zabila nejméně 35 lidí. Katastrofa měla ničivé důsledky i pro tamní ekosystém – byla zničena líheň vzácného jesetera, jehož populace v řece Dněpr mohla být nenávratně vyhubena.

V srpnu 2024 došlo k dalšímu ekologickému zločinu, když do řeky Sejm, která protéká ruskou a ukrajinskou hranicí, neznámí pachatelé vypustili toxické chemikálie. Následná kontaminace vedla k masovému úhynu ryb, měkkýšů a raků. V oblasti severoukrajinské Sumské oblasti došlo k bezprecedentnímu kolapsu říčního ekosystému. Podle svědků se Desna, přítok Dněpru, stala "první mrtvou řekou Evropy", protože v ní zcela vymizel kyslík.

Znečištění vod však není jediným problémem. Válka zničila i významná útočiště pro vzácné druhy živočichů. Ohrožený tchoř skvrnitý, zařazený na Červený seznam, ztratil své hlavní rozmnožovací oblasti, zatímco černý čáp změnil svůj tradiční tah kvůli ruské okupaci klíčových mokřadů na pobřeží Černého moře.

Další devastací prošla i ukrajinská zemědělská krajina. Bombardování, dělostřelecké útoky a vojenské operace přímo ovlivnily úrodné oblasti, včetně rozsáhlých polí slunečnic, které jsou pro Ukrajinu ikonické. Mnoho farmářů muselo opustit svá pole nebo se přidat k armádě. Poškozená zavlažovací infrastruktura a zaminované pozemky představují obrovské překážky pro budoucí obnovu.

Navzdory těmto katastrofickým dopadům existují i příběhy naděje. Po zničení Kachovské přehrady se v oblasti bývalého vodního rezervoáru začal spontánně vytvářet nový lesní ekosystém. Mladé vrby a topoly pokryly plochu o rozloze 140 000 hektarů, čímž vznikl unikátní přirozený biotop, který vědci přirovnávají k lesům z období doby ledové. Tento fenomén naznačuje, že příroda má mimořádnou schopnost regenerace, pokud jí bude dán dostatečný prostor.

Obnova ukrajinské přírody však bude během na dlouhou trať. Podle Dr. Bohdana Vykhora z WWF Ukrajina bude odminování země trvat desetiletí, protože Ukrajina patří mezi nejvíce zaminované státy na světě. Bez ukončení bojů není možné ani začít s rozsáhlými sanacemi poškozených oblastí.

Celkově vzato, ukrajinská krajina ponese jizvy této války po celé generace. Mnohé ekosystémy byly zničeny nenávratně, jiné se budou obnovovat velmi pomalu. I přes některé pozitivní změny, jako je vznik nových lesů, převažují ničivé důsledky konfliktu. Ukrajina se tak bude muset nejen vyrovnat s lidskými ztrátami, ale také s hlubokou ekologickou krizí, jejíž rozsah bude ještě dlouho patrný.