Válka nehrozí, prohlásil Borrell na summitu EU. Státy a NATO se přitom bojí opaku

Vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell na summitu EU v Bruselu prohlásil, že hypotetická válka Ruska proti zemím EU nehrozí a požádal média, aby v souvislosti s tímto tématem přestala zveličovat.

Borrell uvedl, že podnět pro Evropany, aby si uvědomovali hrozby, kterým mohou čelit, je dobrý, ale není třeba přehánět s narativem, že Rusko chce zaútočit na země EU.

"Válka nehrozí. Slyšel jsem hlasy, že válka je bezprostřední. Není to tak," zdůraznil Borrell krátce před oficiálním začátkem jednání šéfů vlád a států EU. Dodal, že EU jen podporuje Ukrajinu, která byla napadena, a musí se připravit na budoucnost, zvýšit své obranné schopnosti a kapacitu obranného průmyslu, ale není třeba zbytečně strašit obyvatelstvo.

"Válka nehrozí," opakovaně vzkázal a dodal, že to, co je opravdu bezprostřední, je potřeba podporovat Ukrajinu ve válce s Ruskem. "Není to o tom, že musíme jít umírat na Donbas. Jde o podporu Ukrajinců, aby nebyli vražděni na Donbasu, nebo aby nebyli zavražděni v Kyjevě při bombardování," řekl Borrell.

Řada států se ale obává, že Rusko by mohlo být vojensky schopno napadnout členské státy NATO již v roce 2026 nebo 2027. Naposledy před tím varoval v úterý polský prezident Andrzej Duda, přičemž se odkazoval na zprávu německých expertů.

"Přicházejí nové zprávy a nedávno jsem viděl jednu od německých expertů, v níž se říká, že možná už v roce 2026 nebo 2027 bude (ruský prezident Vladimir) Putin, když postaví svou ekonomiku na válečný základ, disponovat takovou vojenskou silou, že bude schopen zaútočit na NATO," uvedl Duda pro americkou televizi CNBC.

Evropské země mají dva, tři roky, během kterých mohou dělat potřebné přípravy včetně hromadění zásob munice a výroby zbraní, "aby se co nejvíce zvýšila bezpečnost Evropy..., aby k invazi nedošlo".

Zbrojit je podle něj třeba proto, aby NATO nakonec nemuselo bojovat. "Jde o to, abychom vytvořili takový odstrašující prostředek, který zajistí, že nebudeme napadeni. O to jde, protože nikdo z nás nechce válku," dodal polský prezident.

Spojené státy vyzval, aby nadále pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Duda varoval, že v případě, že se ruské síly nepodaří zastavit na Ukrajině, do války by se museli zapojit i vojáci USA.

"Tuto ruskou agresi je třeba zastavit za každou cenu. Pokud se nezastaví, tak se to převalí a pak se obávám, že americké peníze nebudou stačit k zastavení Ruska, budou muset zasáhnout američtí vojáci a to nikdo nechce," řekl.

Na konci února přitom Duda tvrdil, že si nemyslí, že Rusko vojensky napadne Polsko. Důvodem je podle něj to, že Polsko bude na případnou agresi dostatečně připraveno, řekl v rozhovoru pro polský deník Fakt.

"Tohle všechno platí v případě, že budeme silní. Nenapadáte silné - napadáte slabé," vysvětlil svůj postoj Duda. Dodal, že "díky laskavosti bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Polsku" má nyní Varšava stíhačky páté generace F-35, stálou přítomnost amerických vojáků na území Polska a velitelství V Corps americké armády v Poznani.

Estonská zahraniční zpravodajská služba se také domnívá, že se Rusko se připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy NATO, ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech.

"Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace... a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech," konstatoval šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.

Tento závěr odvodili na základě plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.

Rosin dále uvedl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.

"Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší," dodal Rosin, přičemž zdůraznil, že podle něj postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.

Pobaltské státy zvýšily své vojenské výdaje na více než dvě procenta HDP poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krymský poloostrov. Spojaři z NATO tam také zvýšili přítomnost svých vojáků. Německo plánuje do roku 2027 vyslat do tohoto regionu 4800 vojáků v plné pohotovosti v rámci svého prvního trvalého zahraničního nasazení od druhé světové války.

NATO musí být připravené na dlouhotrvající konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat i několik dekád, řekl už dříve generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag. Je podle něj třeba, aby spojenci rychle rozšiřovali obranné kapacity. 

Stoltenberg zdůraznil, že NATO nestojí o válku s Ruskem. "Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí," vysvětlil. Podle jeho názoru neexistuje záruka, že se ruská agrese v případě triumfu na Ukrajině nerozšíří i dál na západ.

Generální tajemník považuje za současně nejlepší obranu podporu Ukrajiny a investice do vlastních vojenských kapacit. "Odstrašování funguje pouze tehdy, pokud je věrohodné," konstatoval.

Stoltenberg apeluje na členské státy aliance, aby co nejrychleji rozšířily kapacity zbrojního průmyslu ve snaze zvýšit dodávky na Ukrajiny a doplnit vlastní zásoby. "To znamená přejít od pomalé výroby v době míru k rychlé výrobě, která je nezbytná v době konfliktu," dodal. 

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj podepsal zákon o mobilizaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v úterý zákon o mobilizaci zaměřený na zvýšení počtu vojáků ukrajinské armády, informovala agentura AFP. Hlavní ustanovení zákona vstoupí v platnost měsíc po datu podpisu, tedy 16. května.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Josep Borrell

Aktuálně se děje

před 30 minutami

včera

včera

včera

Zbyněk Stanjura

ODS po volbách nepočítá s vytvořením vládní koalice s hnutím ANO

Podle ministra financí a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury strana nepočítá s možností vytvoření vládní koalice s hnutím ANO po příštích sněmovních volbách v roce 2025. Stanjura to uvedl v České televizi v podvečer. Podle něj se ODS bude příští rok snažit o volební vítězství s cílem získat pozici premiéra a stát se nejsilnější vládní stranou.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj podepsal zákon o mobilizaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v úterý zákon o mobilizaci zaměřený na zvýšení počtu vojáků ukrajinské armády, informovala agentura AFP. Hlavní ustanovení zákona vstoupí v platnost měsíc po datu podpisu, tedy 16. května.

včera

včera

Vladimir Putin

Kreml jednal s Íránem. Varuje před katastrofálními následky

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý telefonicky mluvil se svým íránským protějškem Ebráhimem Raísím, kterému řekl, že další eskalace napětí na Blízkém východě může mít katastrofální následky pro celý region. Zároveň vyjádřil naději, že všechny strany projeví zdrženlivost a zabrání novému kolu konfrontace, uvedla agentura AFP s odvoláním na prohlášení Kremlu.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jan Cimický

Cimického u soudu hájila spolupracovnice, psychiatr opět nedorazil

V úterý pokračoval soud s psychiatrem Janem Cimickým, který je od loňska obžalován ze znásilnění a vydírání. Cimický dnes k soudu opět nedorazil. K výslechu se dostavily jeho spolupracovnice, přičemž jedna z nich řekla, že si myslí, že se její kolega ničeho nedopustil. 

včera

včera

Léky, ilustrační fotografie.

Algifen má výpadek. Za kapky existují alternativy, ujišťuje ministerstvo

Z výrobních důvodů panuje v Česku krátkodobý výpadek léku Algifen NEO. Ministerstvo zdravotnictví v pondělí uvedlo, že jedná se společností Teva o urychlení jeho dodávek. Lékaři byli informováni o možných alternativách, které jsou k dispozici v dostatečném množství. Algifen by měl být podle výrobce opět dostupný od konce května. 

včera

včera

"Netanjahu ztratil schopnost zastrašit nepřítele." Opozice chce s pomocí vlády sesadit izraelského lídra

Lídr izraelské opozice Jair Lapid vyzval ministry vlády národní jednoty Bennyho Gance a Gadiho Eizenkota, aby pomohli sesadit vládu premiéra Benjamina Netanjahua.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy